U kořenů problému švédských gangů z předměstí jsou segregované čtvrti a školy

Diamant Salihu přišel do Švédska v sedmi letech, kdy s rodiči utekl před válkou v Kosovu. Vyrostl v přistěhovalecké čtvrti švédského města Borlänge a stal se novinářem veřejnoprávní televize SVT. Vloni vydal reportážní knihu o válce gangů na předměstích Stockholmu nazvanou v překladu Dokud všichni nezemřou a za své pokrývání násilí v zemi obdržel několik novinářských cen.  Ve Švédsku dochází (v přepočtu na obyvatele) k největšímu počtu vražd střelnou zbraní v EU. Pravděpodobnost zastřelení muže ve věku od 20 do 29 je tu desetkrát vyšší než v Německu. Skoro všechny přestřelky probíhají mezi kriminálními gangy, ale stále častěji se střílí i mimo přistěhovalecká předměstí velkých tří měst (Stockholm, Göteborg, Malmö) a kulky zasáhnou nevinné oběti. Násilná kriminalita je proto i klíčovým tématem nedělních parlamentních voleb. Tématu se věnueje obsáhlá reportáž Gangy  Göteborgu v novém Respektu, následující rozhovor je jejím doplněním a pozvánkou ke koupi.

Střelba na švédských předměstí není úplnou novinkou, v posledních třech letech ale počet vražd prudce vzrostl. Proč?

Teritoria gangů se proměnila v “Divoký západ”. V posledních dvou letech se Švédsku povedlo dostat na dlouho za mříže řadu kriminálních bossů. A to díky tomu, že francouzská policie pronikla do kódovaného komunikačního kanálu EncroChat, který zločinci využívali, a předala švédským kolegům příslušné informace. Dále pak v jiné operaci FBI založila vlastní šifrovaný digitální kanál, který zločinci používali - aniž by tušili, kdo za ním stojí. Díky tomu jsou mnozí kriminální lídři ve vězení, ale současně mezi gangy zavládl chaos. Dochází k interním soubojům o moc a v ulicích chybí ti starší, kteří by dokázali ukočírovat mladší členy gangů. Ti ve střetech mnohem rychleji sahají po zbrani.

Jaké další trendy pozorujete?

Trendem je najímání mladších nájemných vrahů než v minulosti. Už čtyři vraždy letos spáchali puberťáci. Se zbraní často neumí tak dobře zacházet a to zvyšuje riziko, že krom cíle, kterým jsou členové znepřátelených gangů, kulky zasáhnou i nevinné kolemjdoucí. Tak jako se to stalo nedávno v Malmö, kde patnáctiletý chlapec v obchodním domě během pátečního odpoledne krom šéfa konkurenčního gangu postřelil a vážně zranil i procházející turistku. Roste tedy riziko, že násilí zasáhne i lidi, kteří s gangy nemají nic společného. Kromě toho mi připadá důležité, jak gangy v posledních letech využívají rap. Klipy a texty písní používají k verbování nových členů i k ponižování svých rivalů. Hudba se stává kulturní páteří gangů, některé z nich si své vlastní rappery z jejich domovského teritoria vyloženě pěstují. Poslední dobou začali být opatrnější - v klipech si například skrývají tvář, protože některé texty a videa už obžaloba u soudu úspěšně použila jako důkazy.

Co tyto trendy znamenají do příštích let ohledně možnosti státu ten problém řešit?

Politici v minulých letech změnili některé zákony, například zvýšili tresty za nelegální držení zbraní, ale tahle přísnost neměla efekt v podobě poklesu střelby. Obávám se, že v dohledné době bude chaos pokračovat. Problém je, že gangy využívají stále mladších členů, protože se na ně kvůli nízkému věku vztahují jiné, mnohem mírnější tresty. V posledním roce sledujeme, že přibývá vražd a stříleček i ve středně velkých a menších městech typu Kalmaru, Eskilstuny nebo Örebro.

Gangy a násilí v různých městech mapujete už mnoho let. Proč podle vás tomuto problému čelí právě Švédsko?

Kořenem problému je podlé mého názoru existence velmi segregovaných čtvrtí a škol. Na mnoha školách se 99 nebo 100 procent rodičů žáků narodilo v zahraničí. Mnozí rodiče nemluví švédsky, ačkoli tu žijí už mnoho let. Přišli mnohdy z velmi těžkých podmínek, sami za sebou mají třeba jen pár let školní docházky, a proto je zvládání školy tak náročné i pro jejich děti. V mnoha školkách na předměstích pak pracuje personál, který také nemluví pořádně švédsky. To vše vede k tomu, že některé děti na prvním stupni základní školy - měřeno slovní zásobou - o mnoho let zaostávají za vrstevníky z jiných čtvrtí. Učitelé se ty nedostatky snaží dohnat, ale nestačí to - a navíc hodně učitelů v těchto čtvrtích nemá dostatečnou kvalifikaci. Nová generace, která nestačí ve škole, má pak problém najít práci. Nemáme ve Švédsku tradiční místa v továrnách, jaká ještě existují jinde v Evropě. Výsledkem je poměrně vysoká nezaměstnanost mezi přistěhovalci, například 300 až 400 tisíc žen zůstává mimo trh práce. Kořenů problému je tedy víc. Segregované čtvrti, v nichž vedle sebe žije hodně těch nejslabších z naší společnosti. Když se dnes v takové čtvrti narodíte a chodíte do místní školy, automaticky nemáte rovné šance ve srovnání s dětmi, které vyrůstají jinde.

Jaké to bylo, když jste do Švédska přišel vy?

Vyrůstal jsem v menším městě Borlänge, ve čtvrti, která tehdy byla mnohem méně segregovaná než dnes. Ve třídě jsme byli - myslím - dva přistěhovalci. Naučil jsem se rychle švédsky, protože jsem byl v kontaktu s mnoha rodilými mluvčími. A podobně moji rodiče, kteří se zas potkávali s rodiči mých švédských kamarádů. Dnes je to jiné. V té samé škole jsou dnes všichni žáci dětmi přistěhovalců.

Přijde vám, že je pro přistěhovalce těžší se integrovat do švédské společnosti než třeba do německé?

Moji příbuzní utekli do Německa a Švýcarska, a aby tam získali občanství, tak se museli naučit jazyk. Ve Švédsku to nebylo potřeba. Více srovnávat nechci, protože tamní situaci dost dobře neznám, ale jisté je, že pro lidi žijící ve švédských segregovaných čtvrtí není snadné potkávat Švédy, kteří žijí jinde. Když jsme sem v 90. letech přišli, panovalo přesvědčení, že k integraci dojde automaticky - u rodičů i u nás dětí. Jenže od té doby počet přistěhovalců vzrostl natolik, že k tomu automaticky nedojde. Protože chybí mezilidský kontakt se švédskou společností.