Švejnar: Recese bude vážná, bez práce bude přes půl milionu lidí

Tým ekonomů fungujících od nástupu koronaviru jako poradní sbor krizového štábu pomalu uzavírá svoji činnost. Podle jeho šéfa, profesora Kolumbijské univerzity Jana Švejnara, zvládlo Česko první fázi boje s koronavirem slušně, ale vyhráno nemá. To platí právě o ekonomice: Švejnar na jednu stranu chválí rozsáhlé vládní plány, na druhou stranu lituje pomalosti v realizaci některých opatření a varuje kvůli tomu před zbytečnou ekonomickou újmou a nárůstem nezaměstnanosti.

Jak z pohledu ekonoma Česko zvládlo boj s epidemií?

Máme dobrý začátek. Epidemii se podařilo zachytit včas, počet smrtelných případů je nízký. Otázkou je, do jaké míry jsme dostatečně informováni o tom, co se v rámci epidemiologické oblasti děje dál.

Nejsme?

Existují obavy, že ne úplně dokonale. Snažíme se - jak známo - s vědci z institutu IDEA při CERGE-EI a mnoha dalšími pracovat na tom, abychom propojili ekonomické modely s těmi epidemiologickými. Na základě kvalitních mikrodat bychom rádi vytvořili v rámci ekonomického poradního týmu co nejlepší doporučení pro hospodářskou politiku. Máme štěstí, že se nákazu podařilo zachytit včas, ale problém je, že zatím nemáme efektivní způsob, jak se rychle dozvědět, kdyby náhodou epidemie znovu vzplanula. Hrozí, že by se nepodařilo případnou další vlnu při otevření ekonomiky rychle utlumit. To jsou výzvy, se kterými je třeba se ještě vypořádat.

Váš poradní tým skončí spolu s nouzovým stavem a krizovým štábem?

Tento týden jsme měli činnost pomalu ukončovat, ale nyní to vypadá, že bychom možná měli působit ještě měsíc. Pak se práce se přesune do NERVu, který se rozjíždí a bude fungovat dál.

Objevují se názory, že kromě zatím dobrých čísel od epidemiologů po viru zůstanou velké škody v ekonomice. Jak na tom Česko je a co zdejší ekonomice hrozí?

Celosvětová ekonomika je koronavirem zjevně velmi silně zasažena. My jsme od začátku počítali v Česku s větším propadem, než ukazovala oficiální vládní data z ministerstva financí - a je vidět, že jsme bohužel asi měli pravdu. Vývoj v Česku jsme začali modelovat s předpokladem, že tuzemská ekonomika letos propadne o 7,5 procenta, a já myslím, že to nakonec může být i víc.

Udělalo se dost pro to, aby škody nebyly zbytečně velké?

Vláda naplánovala velkou ekonomickou pomoc. V plánovaných objemech pomoci jsme po Německu spolu s Francií a pár dalšími státy na špici v Evropě. Ale bohužel z toho bylo zatím jen málo realizováno. Vidíme to v datech, která průběžně dostáváme z různých zdrojů. Když se podíváme, kolik prostředků se už reálně povedlo do ekonomiky dostat, tak to jde velmi pomalu. Nárůst nezaměstnanosti se v první fázi podařilo utlumit, ale tlak na úřady práce už je vidět. Podniky plánují propouštění, je jasné, že nezaměstnanost se bude zvyšovat.

Jak? Loni počet nezaměstnaných kolísal kolem 200 tisíc, v dubnu jich podle posledních čísel bylo 250 tisíc…

Nám vychází, že za období březen až srpen o 180 až 350 tisíc. To by odpovídalo nezaměstnanosti na úrovni 5,5 až 7,8 procenta. Já osobně počítám pro podzim spíš s tou vrchní hranicí. Bude záležet na fungování přijatých opatření, ale samozřejmě i na vývoji v Evropě, s níž je naše ekonomika hodně svázaná.

Americké noviny jsou plné hrozivě vypadajících grafů, podle kterých nezaměstnanost vyletěla vysoko nad úroveň poslední krize. Za čtyři týdny zmizelo tolik pracovních míst, kolik jich předtím vznikalo deset let. V Česku to nehrozí?

Trh práce v Evropě není tak flexibilní jako v Americe. Podniky v Evropě musí propuštěným lidem vyplácet odstupné, kromě toho tu existují mnohá protikrizová brzdící opatření, hlavně takzvaný kurzarbeit, s nimiž podniky počítají a propouštění odkládají. To vše efekt nastupující nezaměstnanosti zpomaluje, ale ekonomika je zasažena obdobně jako v USA. I když se lidé neobjevují ve statistikách nezaměstnanosti, mnozí jsou už v tuto chvíli méně produktivní a někteří úplně neproduktivní.

Z poslední krize Spojené státy vybředly rychleji než Evropa. Může se to opakovat?

Ano, Evropa bude - myslím - zasažena dokonce víc než Amerika. Německo hodně ekonomicky závisí na vývoji v Číně. Dalším faktorem je, že protikrizová opatření nejsou v Evropě celkově tak razantní jako v USA. Americká centrální banka měla větší manévrovací prostor, mohla snížit úroky mnohem víc než ECB. Také šla razantně do nákupů všech možných dluhopisů, aby udržela v ekonomice likviditu - a to také víc než ECB. I vládní rozpočtové stimuly jsou v USA větší. Politická shoda v Kongresu nad dalšími balíčky se sice teprve hledá, ale předpokládám, že se najde. V Evropě to bude těžší, hledání solidarity mezi bohatším severem a zasaženějším jihem se jeví jako problém.

Platí v Česku souvislost mezi tím, že nezaměstnanost bude vyšší, protože reálná pomoc se vleče?

Bude vyšší, než by byla s rychlou a razantní vládní pomocí. Mohlo se toho už udělat víc a rychleji. Kvůli tomu, že se záchranný vlak rozjíždí pomalu, se logicky víc podniků ocitne v nesnázích. Podnikových krachů bude víc, než by jich bývalo mohlo být. Jsou jistě podniky, které by nepřežily tak jako tak, ale je nešťastné, pokud skončí firma, která skončit nemusela, a položí ji jen nedostatek likvidity.

Jak tomu šlo zabránit?

Škoda, že se dřív nesáhlo k odkladu plateb za sociální a zdravotní pojištění. To bylo jedno z našich hlavních doporučení, ale shoda se na něm našla až nedávno. Od počátku byl problém, jak zajistit, že podniky budou mít během náběhu krize dost prostředků, likvidity. Všichni si kladli otázku, jak peníze do podniků dostat. Učinit to přes dočasné neplacení pojistného je rychlejší a efektivnější. Není třeba hledat cesty, jak do podniku likviditu dostat – je tam a  zůstane tam, když nebude státem odebraná.

Objevují se hlasy, že odklad těchto plateb na podzim bude jen odložením problému. Že mělo jít o odpuštění.

Ano, tyto diskuse jsme s vládou vedli. Já si osobně myslím, že ekonomický šok je tak velký, že by se vyplatilo dočasné odpuštění. Ale jsou i pádné argumenty proti, a tak je dobré, že vzniklo aspoň toto. Je to okamžitá injekce a je dobře, že v podnicích cash takto zůstane.

Proč to nejdřív nešlo a teď to jde?

Možná proto, že jednoduchá řešení nejsou někdy tak snadno viditelná. Také asi proto, že na začátku byla větší očekávání ohledně úvěrových programů Covid. Záměr byl dostat přes ně prostředky do podniků rychleji, ale praxe ukázala, že na tak rychlou a masívní akci nebyly zpočátku dostatečné kapacity.

Co dalšího by ještě bylo vhodné podniknout?

Navrhujeme vládě výrazně zvýšit podporu v nezaměstnanosti, která je u nás stále ještě velmi nízká. Výška podpory nehrála tak velkou roli, dokud nezaměstnanost byla prakticky nulová – bylo skoro všude hodně volných pracovních míst. Ale pokud se nyní hodně lidí dostane do situace, že o práci přijdou a novou nebudou moci rychle najít, tak to problém bude. Dalším sporným bodem je férovost nynějšího systému, kdy živnostníci a OSVČ dostali injekci vyšší, než je podpora v nezaměstnanosti, ale přitom jejich odvody do sociálního systému jsou nižší. Dávky v nezaměstnanosti by tedy měly jít dočasně nahoru. V USA, kde není příliš štědrý sociální stát, je například zvedli dvaapůlkrát. V krizi je nezaměstnanost, zvláště ta dlouhodobá, velmi bolestná - ekonomicky, psychicky i sociálně.

Co navrhujete pro Česko?

Různé varianty, zatím je to v diskuzi. Důležité je zavést aspoň něco. Jde o opatření, které má i ekonomické zdůvodnění. Bez něj se silně sníží spotřební výdaje - a to ekonomiku dál poškodí. Je to zvlášť důležité kvůli tomu, že nízkopříjmové skupiny mají vysokou tendenci ke spotřebě: utratí velkou část příjmu oproti bohatším, kteří víc ušetří. Jejich typ spotřeby má též velké multiplikační efekt napříč ekonomikou.

Pokud by mělo být zvýšení dávek dočasné, na jak dlouho by to bylo?

My navrhujeme pro začátek na několik měsíců, aby bylo možné sledovat reálné dopady. Nejdůležitější je tu změnu zavést, pak se uvidí, jak nejlépe jít dál.

Pro ekonomiku bude zjevně také klíčové, jak se bude vyvíjet epidemie. Váš poradní tým měl spor s epidemiology ohledně sdílení jejich dat, což vyvrcholilo tím, že Roman Prymula vašeho kolegu Dana Münicha vykázal kvůli jeho kritickým poznámkám z jednání. Už se to urovnalo?

Bylo to nedorozumění, které je pro nás stále nepochopitelné. Oba jsou odborníci z oborů, které se doplňují. Dana Münicha znám velmi dobře, vím, že je to čestný člověk a mezinárodně uznávaný odborník. Nevím, proč by měl byt vyloučen z jednání, na které byl oficiálně vyslán. Anonymizovaná data se stále snažíme získat, snad běží proces, který by k tomu měl vést, ale zatím k tomu bohužel úplně nedošlo.

V čem je podstata sporu?

V tom, že nevíme, jaká data vlastně vládni epidemiologové mají. Pokud detailní data existují, pak je otázkou, proč nemohou být v anonymizované formě sdílena za účelem vytvoření dobrých analýz a doporučení pro hospodářskou politiku.

Obrana nejspíš bude znít tak, že výsledná data jsou dobrá, epidemiologové tedy mohou mít dojem, že dělají svoji práci dobře - a nechtějí, aby jim do ní někdo další vrtal.

Nevím, jestli tomu tak je. Ale tato mikrodata jsou strašně důležitá i v oblastech, jako jsou ekonomické predikce, kde epidemiologové sami nepracují. Pokud ta data existují, nevidím důvod, proč je držet uvnitř uzavřeného klubka lidí, kteří je nejsou schopni dál předat. Ale jsem optimista a doufám, ze dojde ke spolupráci, jak to vidíme v jiných zemích. Není důvod, proč bychom měli být pozadu.

Jan Švejnar je předsedou Výkonného a dozorčího výboru CERGE-EI a ředitelem think-tanku IDEA, na Kolumbijské univerzitě v New Yorku vede Centrum pro globální hospodářskou politiku. Koordinuje práci dočasného ekonomického poradního týmu při ústředním krizovém štábu.