Situace v Brně je defektním případem lokální demokracie

ANO rámovalo komunální volby jako referendum o vládě. Dá se s odstupem času říct, jestli pro něj bylo úspěšné? Nejen ziskem mandátů, ale také místy v městských radách.

ANO se stalo nedílnou součástí řady klíčových koalic. Pominu nyní Ostravu, kde dlouhodobě získává výrazně víc hlasů, než jsme zvyklí napříč celou Českou republikou, ale i fakt, že se dostalo do rady například v Brně. Ale když se podíváme na proměnu koaličních vzorců například v Hradci Králové nebo v Ústí nad Labem, vidíme, že se opravdu stalo nedílnou součástí lokálního řízení.

Ukazují koaliční potenciál a přijetí ANO až nynější volby, nebo to bylo již dřív?

Záleží, jak se na to budeme dívat. Jestli je pro nás klíčové spíš to, zda je ANO zastoupeno v radě v čtyřech největších městech, což je Plzeň, Praha, Brno nebo Ostrava - anebo se na to podíváme v rámci celého českého prostředí. V roce 2018 se konaly komunální volby za úplně jiné konstelace, ANO bylo vládní stranou, od června 2018 bylo v menšinovém kabinetu se sociální demokracií - takže jim mnohem více vycházely vstříc okolnosti, které nahrávaly k tomu, aby bylo ANO důležitou politickou stranou. A současně jsme ještě nebyli v době, kdy se středopravice začala formovat do širších koalic, což je až otázka posledních zhruba dvanácti měsíců. A to jsou opravdu odlišné podmínky, za kterých se konal volby v roce 2018 a v roce 2022.

V Brně pod vedením dosavadní primátorky Markéty Vaňkové (ODS) vznikla po volbách široká koalice a ANO je její součástí. Je tenhle trend běžný i v jiných městech?

Ne. Nevíme tedy ještě, jak to dopadne v Praze a jak dlouhé bude vyjednávání (pražské ANO vyzvalo o víkendu  vítězné SPOLU, aby vytvořili dočasnou menšinovou radu - pozn. red.). Ale situaci v Brně bych označil termínem defektní případ lokální demokracie. Dvě vzájemně soupeřící politické strany na celostátní úrovni v druhém největším městě - ze kterého navíc pochází premiér - utvoří bez problému koalici. A aby se neřeklo, přizvou do ní ještě další menší strany. Problém je, co bude s lokální politikou dál. Tento typ koalic vůbec neodpovídá okolnostem, za kterých se formovaly. A zároveň je to cesta k tomu, aby za další čtyři roky vznikaly nové kandidátní listiny či aby uspěly kandidátní listiny stran typu SPD. Všechny systémové strany jsou najednou „namočené“ ve vládnutí.

Konstatování, že koalice neodpovídá okolnostem, znamená, že mělo ANO skončit v opozici?

Kdyby ANO nebylo exekutivní stranou na magistrátní úrovni, je to mnohem racionálnější. Problém, který z toho plyne, je nespokojenost voličů. Když jde k volbám volič ODS nebo TOP 09 a podporuje v tomto případě Markétu Vaňkovou, která je současně podporována premiérem, tak se takovou volbou nějakým způsobem jasně ztotožňuje se současnou provládní politikou. A je otázka, nakolik má zájem pomáhat v kariéře představitelům ANO, kteří v tu chvíli vstoupí do exekutivy. Takový volič se poté přesune k jiným, novým uskupením. Takto byl v Brně „stvořen“ Matěj Hollan a v Praze zase Jan Čižinský. Kde má volič vidět alternativu, pokud všichni vládnou se všemi?

Čili široká koalice v Brně je vlastně tak široká kvůli tomu, aby v ní spojenectví ODS s ANO trochu zapadlo?

Je to zkrátka nástroj, díky kterému se to voličům v případě potřeby lépe prodá - ale když se podíváme na většinu v radě, hlavní rozhodovací mechanismus má v tuto chvíli ODS a ANO.

A propisuje se tedy celostátní politika do komunální? Rozumím tomu v případě větších měst, hlavně Prahy či Brna. Ale vidíme to i o úroveň níže?

Ano, vidíme to i o úroveň níže. V tuto chvíli připravujeme text, který snad spatří světlo světa do konce roku. V něm se díváme až do úrovně okresního města a zjišťujeme, že zhruba ze 70 až 80 procent se celostátní politika zrcadlí do komunální politiky právě od okresního města výš. I kdybychom bychom šli ještě níž, na úroveň tzv. obce s rozšířenou působností, tak si myslím, že se nedostaneme pod 50 procent. Tudíž od nějakého plus minus desetitisícového města se očekává, že se lokální politické elity nebudou chovat jako starosta v Horní Lhotě, ale jako zodpovědný celostátní politik, který uvažuje strategicky, politicky a upřednostňuje hodnotovou stránku věci předtím, kdo má jak výhodnou koaliční smlouvu.

Velká část měst už nová vedená má. Chovají se tedy lokální politici strategicky a politicky – tedy jako zodpovědní celostátní politici?

Bohužel ne. Lokální politici - a vidíme to dnes a denně snad s výjimkou Prahy - jsou přesvědčeni o tom, že není důležité, jaký formát má koalice, ale hlavně to, aby mezi sebou dobře vycházeli. Z velké části vnímají politiku jako obchodní transakci - jako když někdo sestavuje a spojuje dvě obchodní společnosti. Takové chování politických elit vede k sílícímu rozčarování voličů, kteří poté svoji nespokojenost vyjadřují tím, že jdou a „hodí to“ SPD, popřípadě nějaké jiné kandidátní listině na okraji spektra. Když se na to podíváme z druhé strany např. na ANO v Brně, tak si položme otázku, jestli volič ANO opravdu chtěl podporovat kariéru Markéty Vaňkové, Pavla Blažka a brněnské ODS. A jestli pro něj v nadcházejících volbách nebude bližší SPD a Tomio Okamura, když svým předchozím hlasem pro ANO v tu chvíli de facto podporuje pro ně méně přijatelnou vládní koalici.

SPD v letošních komunálních volbách uspěla, co se mandátů týče. Jak se jí daří vstupovat do koalic? Je její koaliční potenciál vyšší než dříve?

Když se podíváme na Ústí nad Labem a z okresních měst je typickým příkladem Znojmo, pak vidíme, že je SPD přijatelná alternativa. Obě jmenovaná města jsou příkladem víceméně periferních oblastí, které mají svoje specifické problémy. A je otázka, kam půjde vývoj dál.

Dříve tu hlavní protiklad netvořila ODS a ANO, ale občanští demokraté s ČSSD. Tehdy se voliči uchýlili například k vzniklému hnutí STAN?

Ano, Starostové a nezávislí začali vznikat před patnácti lety jako produkt spojenectví dvou hlavních stran, které spolu v roce 2006 na celostátní úrovni soupeřily, ale na řadě dalších úrovní spolu pak nějakým způsobem kooperovaly. A nebyli to jen Starostové a nezávislí.

Kdo ještě?

Vždycky říkám, že tím, kdo stvořil Andreje Babiše a Tomia Okamuru, případně Víta Bártu, jsou politici typu Martina Kuby, který roce 2008 na krajské úrovni sestavil koalici se sociální demokracií. Pokud se chovám jako zodpovědná strana, která má nějakou politiku, nemohu dobrovolně a s radostí vstoupit do koalice s hlavním oponentem. Takové kroky snižují legitimitu vedení celostátní strany. Opravdu si Petr Fiala zaslouží, aby Markéta Vaňková, pro kterou odvedl strašně moc práce, uzavřela koaliční spolupráci s ANO? Může to být začátek konce, který je nevyhnutelný ve chvíli, kdy se volič začne ptát, proč se strana chová takhle divně a neočekávatelně.

Mluvil jste o tom, že připravujete studii na téma, zda lidé v různě velkých obcích spojují lokální politiku s celostátní. Z ní nebo z předchozích dat vychází, že voliči skutečně prožívají například spojenectví ODS a ANO tak negativně?

Ano, jen první opravdu „tvrdá data“ budeme mít v případě dalších voleb na stejné úrovni a stejného druhu. Pro srovnání uvedu případ Brna mezi roky 2010 a 2014, kdy na magistrátu vládla ČSSD a ODS, o úroveň níže, na městských částech to bylo obráceně. Výsledkem byl zmíněný vznik hnutí Žít Brno, které v roce 2014 zasedlo do Rady města na magistrátní úrovni a na úrovni MČ Brno – střed vyhrálo volby. Při zběžném kvalitativním šetření mezi voliči ODS v Brně byl jejich stupeň rozčarování ohledně spolupráce s ANO i pro mě hodně překvapující. Nicméně teď je to přibližně pět týdnů po volbách a dva týdny po oznámení koalice, to je zatím málo času. Spíš jsem na současnou situaci aplikoval poznatky z minulých let.