Pokud náš seriál zachránil jeden život, je to skvělé

Český internetový seriál #martyisdead získal mezinárodní cenu Emmy v kategorii krátkých seriálů a stal se tak prvním českým pořadem, který tuto televizní cenu dostal. Thrillerová série má osm patnáctiminutových epizod, v nichž se otec mrtvého patnáctiletého Martyho snaží z videí, která chlapec natáčel krátce před svou smrtí, vysledovat zpětně důvod jeho tragického konce. Seriál vznikl v produkci společnosti Bionaut, CZ.NIC a Mall.TV. „Jsme už generace, která si tím také prošla, máme to zažité na vlastní kůži, přestože třeba ne tak fatálně jako v Martyho případě,” říká režisér seriálu Pavel Soukup (30).

Jste držitelem pravděpodobně nejprestižnější ceny na poli televizní tvorby. Už jste vítězství vstřebal?

Asi ano. Pravda ale je, že od oznámení, že jsme cenu vyhráli, je to velký nápor. Pořád mi někdo volá a já vlastně ještě nespal. Nejdříve jsme slavili, do toho jsem dělal rozhovory a v tomto duchu to jede už druhý den. To je samozřejmě cena za to, jak je ta událost exponovaná. Tudíž jsem to asi vstřebal, ale ještě nebyl čas se nad tím pořádně přemýšlet.

Když jste námět připravoval, napadlo vás, že takové ocenění může získat? 

To asi nenapadne nikoho. Navíc si myslím, že je zde spoustu kvalitnějších seriálů, které se pouze nepřihlásily do soutěže, jako jsme to udělali my. Je to spekulace, ale pokud by se seriály z Česka na Emmy přihlásily, mají – myslím - šanci. Největší zásluhu na úspěchu má náš producent Jakub Košťál, který byl dostatečně drzý, aby to s Emmy zkusil, byť s minimální vidinou, že by z toho něco mohlo být.

Přesto, v čem je jedinečnost Martyho? Proč získal Emmy? 

Ptá se mě na to víc lidí, ale já to nevím. Mohl bych zbaběle z odpovědi utéct a říct, že to je tématem, které teď rezonuje, a že se nám ho povedlo žánrově kvalitně zpracovat. Není to ubrečené drama, ale thriller, který není v konkurenci internetové tvorby obvyklý. Vizuální stránka seriálu je také na jiné úrovni, než bývá u internetových televizí zvykem, stejně jako hudba, kterou složil Jindřich Kravařík přímo pro seriál a není z hudební banky. To možná vedlo k úspěchu. Ale skutečně to nevím, vlastně by mě zajímal komentář poroty.

Kdy jste se rozhodl, že téma kyberšikany zpracujete?

Prvopočátek nápadu je asi tři roky starý. Kdybych řekl, že jsme se do tématu kyberšikany chtěli pustit hned ze začátku, lhal bych. V té době se objevila mediální kauza Modrá velryba a nikdo moc nevěděl, jestli je to hoax, nebo jestli hromada děti skutečně plní smrtelně nebezpečné úkoly, u kterých většinou umírají. Z toho vznikl nápad na thriller, ve kterém by to fungovalo na podobném principu: někdo někoho online vydírá, dotyčný musí plnit úkoly a neví jak z toho ven. Taková látka mě zajímala a bavila. Nakonec se u modré velryby ukázalo, že se skutečně jednalo o hoax, ale natočit jsme to chtěli stejně: zajímalo nás kdo zatím je, proč někdo vypustí na internet hoax a jaké to může mít následky, i politické. Bohužel jsme ale váhali tak dlouho, až už to přestalo být aktuální. Aktuální a stejně temné ale byly jiné problémy, mezi kterými byla i kyberšikana a takzvaný kybergrooming, který také souvisí s vydíráním skrze citlivé materiály. Tudíž jsme vzali rešerši k původnímu nápadu a začali pracovat právě na kyberšikaně.

Mluvil jste před natáčením s lidmi, kterým se kyberšikana stala?

Jsme už generace, která si tím také prošla, máme to zažité na vlastní kůži, přestože třeba ne tak fatálně jako v Martyho případě. V době, kdy jsme byli na školách, už běžely platformy jako ICQ, lidé.cz, spolužáci.cz, na kterých podobné praktiky fungovaly. S nějakým typem šikany, tedy i té v online prostoru, jsme se setkali prakticky všichni - a všichni se tak trochu dokážeme vcítit do toho, co to znamená být šikanován. Jinak jsme ale  samozřejmě mluvili i s lidmi, kteří si tím prošli. Máme také odborného poradce Martina Kožíška, specialistu na internetovou bezpečnost, který se podobným tématům profesionálně věnuje a má s touto problematikou nejvíce zkušeností v Česku.

Myslíte, že seriál otevřel veřejnou debatu o kyberšikaně? 

Nejsem si jistý, zda měl takový dosah, aby skutečně rozpoutal debatu. Třeba se to teď po zisku ceny Emmy stane. Na druhou stranu jsme se snažili o určitou osvětovou činnost, jezdíme po školách a debatujeme s žáky a studenty. A stalo se nám, že jsme byli ve Zlíně na festivalu - a po debatě se Martinovi ozvalo nějaké dítě, že se mu něco děje a svěřilo se se svým problémem. I tohle jedno dítě by byl skvělý výsledek. To vám může dát jen tento typ projektu, který plní určitou formu osvěty. I jindy se snažím ve svých filmech o přesah, ale když můžete opravdu změnit něčí život, je to ještě jiné.

Pro koho tedy seriál je? 

Jak pro teenagery, tak pro rodiče teenagerů. Nerad bych to vymezoval, nicméně dramaturgie i příběh směřuje k těmto skupinám.

Jaké seriály sám sledujete? Pomohly vám některé z nich utvořit Martyho?

Mohl bych vyjmenovat čtyřicet filmů a seriálů, které se kyberšikanou zabývají, a které mě oslovili. Nejzásadnější je pro mě snímek Disconnect, film z roku 2012, který je v jedné části dějové linky na chlup stejný jako Marty. V našem případě je samozřejmě rozvětvenější a děj se ubírá trochu jiným směrem včetně závěrečné pointy. Stejně tak je geniální seriál Black Mirror, který skvěle démonizuje sociální sítě a to, jaké hrůzy se za obrazovkou mohou dít. Poslední referencí je seriál Semestr, který se celý odehrává na displeji počítače, na kterém sledujeme vztahy mladých lidí. My jsme věděli, že nechceme seriál, který se odehrává na monitoru, ale měl by to být důležitý prvek. Ukázali jsme sociální sítě zase v jiném žánru a kontextu.

Je vaše generace připravená převzít větší díl české tvorby a dostáváte k tomu prostor?

Já si myslím, že dostáváme stejný prostor, jaký dostávaly generace před námi a jaký budou dostávat generace po nás. Na rozdíl od předchozích ročníků máme ale výhodu v platformě internetových televizí. Proces, kdy přijdete s nějakým nápadem, někdo jej schválí, natočí se a pustí ven, je mnohem rychlejší. Je to zároveň svobodnější platforma, na které lze zkoušet jiné styly a způsoby práce.

Nyní chystáte volné pokračování, tentokrát o únosech dětí…

Jde o úplně nový příběh, i když volně navazuje a některé postavy z Martyho se tam objeví. Opustíme ale téma kyberšikany a přesouváme se k ještě strašidelnějším věcem, které se dětem na internetu mohou stát.

To znamená, že otevřený konec Martyho zůstane otevřený a nebudete se k němu vracet?

Otevřený konec nebyl prázdnou frází, ale v pokračování na něj navážeme, tudíž se diváci dozví, kdo stojí za manipulací Martyho spolužáka a kdo je vlastně hybatelem toho, že Marty zemřel. Zjistí, kdo je Valerie.