0:00
0:00
Rozhovor24. 6. 20216 minut

Opozice má zásady, ale chybí jí osobnosti. Na Babiše budeme ještě koukat

S marketingovým stratégem Jakubem Hussarem o tom, jak si před létem stojí volební kampaně tuzemských stran

Všichni tři spolu: na vinaře Kadrnku, na úspěšné volby a na budoucnost bez Babiše
Autor: Milan Jaroš

“Poctivost a schopnost jsou klíčové, ale musí být taky přitažlivé,” hodnotí marketér Jakub Hussar dosavadní předvolební kampaň opozičních koalic a dodává, že „víno ve sklípku to nespraví”. Zakladatel agentury První prezidentská pracoval pro hradní kandidáty Vladimíra Franze i Pavla Fischera. Při pohledu na tažení stran do podzimních voleb předpovídá, že Andrej Babiš svou tvrdostí ještě překvapí - a že Tomio Okamura nepřekvapivě opět vede promyšlenou kampaň.

Koalice Pirátů a STAN dlouhodobě vede v průzkumech, ale neztrácí jejich kampaň v posledních týdnech dech?

↓ INZERCE

Ztrácí. Dobrá a řemeslná politika bez okatého marketingu a populismu je prostě těžká práce. Když nechcete slibovat nesmysly a vzbuzovat nesmyslná očekávání, máte nevýhodu.

Co tedy Piráti a Starostové slibují?

Snaží se vést svou kampaň erudovaně, poctivě, a to nemusí v důsledku působit atraktivně. Korektní kampaň, která se snaží hrát fér, není v porovnání s ostatními tak barvitá.

Jakub Hussar Autor: twitter.com/jakubhussar

Takže neexistuje recept, jak udělat kampaň zábavnou či přitažlivou, a přitom u toho nelhat a nestrašit?

Nejde úplně nutně o zábavu, přece jen jde o politiku, a ne talentovou soutěž. Kompetentnost je velmi důležitá. Ale potřebujete k ní silné politické figury. A v tom obě opoziční koalice mají nedostatky - , jako ostatně celá česká politika.

Čili nemusíte voličům slibovat hory doly, ale musíte být zároveň dost silná a barvitá osobnost, abyste si mohl dovolit být trochu nudný? A podle vás nikoho takového opozice nemá?

Nemá jich dost. Koalice jsou složené z dobrých politiků, kteří jisté odvádějí poctivou práci. Ale pokud ji nedokážou představit a prodat, jak se říká, je pak výsledkem shluk technokratů a šedých myší, o jejichž kvalitách nikdo neví.

Jaké taková situace může mít řešení?

Třeba se opravdu poctivě věnovat kontaktní kampani. I v dnešní době je to pořád ten nejlepší způsob, jak získávat voliče. Když přijedete do malého města, jste často jediný a určitě jeden z mála, kdo se tam zastaví, a lidé si toho jednoduše váží a řeknou si to navzájem. Proč je mimochodem úspěšná SPD? Protože Tomio Okamura vymetl všechny tělocvičny a sokolovny v republice, odpracuje si to. Obě opoziční koalice jsou vnímané hodně pragocentricky - mám pocit, že nevyjíždějí tak často a tak hodně, jak by měly.

A co se týče absence osobností, o které mluvíte?

Měly by se snažit vytáhnout na piedestal i další tváře, nespoléhat se jen na Bartoše, Fialu nebo Rakušana. Někteří z nich jsou polarizující, nemají dost charismatu. A úplně extrémně chybí ženy, na obou stranách.

Kampaň Spolu má řadu rovin, ale hodně pozornosti budí sociální sítě: tady spolu lídři hladí koně, tady spolu pijí pivo, tady jsou na houpačce…

… ještě taky hrají pétanque…

… a tím říkají, že jsou zcela obyčejní lidé, které těší zcela obyčejné radosti. Daří se jim to?

Jsou filmy, které jsou hodně přibarvené a dějí se v nich nereálné věci, i když je děj úplně civilní. Tohle je to samé. Je to superstylizace. Nečouhá jim z bot sláma, ale marketing. Působí to na mě jako křeč a snaha být cool za každou cenu.

Může to někoho přímo odradit?

Ano. V očích některých voličů má tahle koalice problém, že je příliš rozmanitá a její strany jsou si navzájem moc vzdálené, je to takový kočkopes – a pokud se tenhle kočkopes ještě houpe na houpačce, už to může působit jako lifestyle. Civilnost není potíž. Když Bill Clinton hrál na saxofon, taky nikdo neříkal “toho nevolte, to je nějaký šumař”, protože u toho tvrdě pracoval a měl vizi.

Politici Spolu taky tvrdě pracují a mají vizi, respektive propracovaný a přehledný program a postuláty, které dávají navzájem smysl.

Možná je to tím, že navenek negenerují silná politická hesla, která by mě zasáhla. Necítím z nich odhodlání vládnout. A to se nevyřeší u pétanque.

Kdo má každopádně velké odhodlání vládnout, je premiér Babiš. Je konec června, do voleb jsou čtyři měsíce a jeho vystupování je hodně agresivní, hodně pomlouvačné, nejspíš i lživé. V jaké situaci se politik takhle chová?

Vyrostl z něj v české politice vrcholný predátor. A když někoho takového zaženete do kouta a chystáte se ho usmrtit, čímž myslím jeho konec v politice, je pak extrémně podrážděný a hledá jakoukoliv metodu, jak se udržet u moci. Svým sítem prosel všechny možné voličské sorty a už není kde brát. A tak loví u potápějící se Trikolóry, chce sebrat nerozhodnuté voliče Šlachtovi a do toho útočí na opravdu jednoduché pocity, které hraničí s extremismem. Což u některých voličů fungovat bude.

Ale do voleb jsou čtyři měsíce. A marketingové poučky jistě říkají, že kampaň musí gradovat. Andrej Babiš už se chopil tématu uprchlíků i sexuálního života své konkurence - bude mít jak přitvrdit?

Určitě ano. A budeme koukat. Vzpomeňme si, kam to došlo s Donaldem Trumpem, a to jsou velmi podobné osobnosti a politici, jen Andrej Babiš není misogyn. Čekal někdo takový fanatismus a dobývání Kapitolu? Čekají nás ještě hodně zajímavé kataklyzmatické výjevy, protože Babiš udělá cokoliv, aby se udržel u moci.

Dělá to Robert Šlachta dobře?

Je tu pro lidi, kteří chtějí “novou krev”. Hledají někoho, kdo změní pravidla hry, a je to třeba i protestní hlas. O tohle místo se ucházelo několik subjektů, třeba Minářovi Lidé PRO (pro tohle uskupení Jakub Hussar pracoval, pozn. red.) oslovovali stejnou skupinu voličů. Ono se to opakuje, před lety to byly Věci veřejné.

V čem se liší?

Akcentují hodně podobné věci a vzbuzují podobné dojmy, jen Věci veřejné byly jako nafocený kalendář, takový panteon nových lidí, zatímco Šlachta je spíš monoteistická strana, skoro kult osobnosti, one-man show jako u Okamury, ale bez fašizujících prvků. Šlachta je prototyp drsného policajta z devadesátých let, kterému sebrali odznak, sebrali mu i pistoli, ale stejně dál bojuje za dobro. Zatím to funguje, i s malým týmem a malými prostředky dělá velké divadlo. A až se široce uvěří v mýtus, že se do Sněmovny dostane, další voliči se přidají.

Překvapil vás něčím Tomio Okamura?

Ten mě překvapil za pandemie, jak naprosto zmizel, a nebylo o SPD slyšet. A pak se najednou vrátil a velmi přesně vycítil, co jeho cílová skupina chce. Už máte dost roušek? Nenecháme se omezovat! Chcete už jít na pivo? Okamžitě otevřete hospody! Je to esence populismu, teď navíc jarmark, kde můžete levně nakoupit. Je to zase chytře vymyšlené. Někomu se to samozřejmě může nelíbit, ale tak to prostě je. Má každopádně založeno na dobrý výsledek.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Budou kňučet, budou ječet! Ale vy budete mučedníciZobrazit články