Sankce proti Rusku: Můžeme se snažit jedině o to, aby se válka Moskvě prodražovala

Aktualizace 22.2. 19:00: Státy Evropské unie se  jednomyslně shodly na přijetí sankcí proti Rusku kvůli porušení svrchovanosti Ukrajiny. Na dosavadní sankční seznam podle úterního večerního prohlášení šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella přibudou více než tři stovky poslanců Státní dumy, kteří navrhli uznání nezávislosti separatistických území na východě Ukrajiny. Sankce postihnou také na dvě desítky dalších činitelů či subjektů. EU zároveň potrestá ruské banky a omezí přístup ruského režimu na finanční a kapitálový trh EU. Unie rovněž omezí obchod se zmíněnými regiony Donbasu. Německý kancléř Olaf Scholz už přes den řekl, že postup Ruska brání udělení souhlasu k provozu německo-ruského plynovodu Nord Stream 2. Britský premiér Boris Johnson zase oznámil, že Británie proti Rusku zavede balíček mezinárodních opatření, jehož součástí je uvalení sankcí na pět ruských bank a tři podnikatele, kteří jsou podle Londýna blízcí Kremlu. Rada federace, horní komora ruského parlamentu,  mezitím schválila žádost prezidenta Putina o souhlas s nasazením ruských vojsk v cizině v souvislosti se situací v Donbasu. „Vše nasvědčuje tomu, že Rusko pokračuje v plánování plnohodnotného útoku na Ukrajinu,“ reagoval na to generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

"Se sankcemi se těžko pracuje v moment, kdy nevíme, jak se bude situace vyvíjet. Pokud si je vyplácáte nebo je rozmělníte, mohou ztratit odstrašující efekt. A když je zase neuvalíte, nebude na Rusy existovat žádná páka, aby se chovali slušně,“ říká odborník na Rusko a postsovětský prostor Jan Šír z Institutu mezinárodních studií Univerzity Karlovy o současné situaci a sankcích, které chce Západ na Moskvu uvalit za uznání nezávislosti separatistických republik a následný vstup ruských vojáků na Donbas

Jak vnímáte projev, který Vladimir Putin v pondělí pronesl k ruské společnosti a v němž obhajoval rozhodnutí uznat nezávislost dvou separatistických regionů a zpochybnil státnost Ukrajiny?

Byl jsem konsternovaný a šokovaný, byl to regulérní Hitler. Obsese historií, pojmy jako “historicky ruské země” i to že Ukrajinci nemají právo na existenci a vděčí za to Rusům atd. V takhle koncentrované formě to bylo naprosto bezprecedentní, nějaké jednotlivosti z projevu jako genocida už jsme zažili dříve, ale celkově to bylo naprosto neskutečné.

Evropská unie i USA mají v úterý oznámit nové sankce. Zatím neznáme přesná specifika, ale co se v obecně rovině dá očekávat?

Myslím, že se budou týkat finančního sektoru, můžeme se bavit o omezení obchodování v rublech, omezení ruských bank apod. Rusové to ale dělají chytře, postavili nás do eskalačního dilematu, protože my nevíme, jak daleko půjdou - jestli se zastaví na linii dotyku, nebo půjdou dál. Pokud EU nebo Amerika teď se sankcemi přestřelí, ztratí odstrašující efekt a Putin už nebude mít žádné zábrany jít až na Kyjev. Když naopak podstřelíme, tak mu to projde a Rusko mít pobídku, aby šlo dál. Těžko se na to těžko reaguje, když jsou Rusové tak nečitelní a není jasné, kam až zajdou. Ale to už je práce politiků, jistě mají nastavená kritéria pro oba scénáře. Zatím stále ani nevíme (rozhovor byl pořízen v úterý v poledne, pozn. red.), zda existuje politická shoda na tom, co se stalo - například americký prezident doposud nepoužil slovo “invaze”. Rusově nás mají skvěle přečtené a vždy se zastaví těsně pod prahem, po kterém by již následovala reakce.

Co je podle vás okamžik, kdy by došlo uvalení těch “nejtvrdších sankcí”, o kterých Západ již několik týdnů mluví s tím, že by přišly v případě ruské agrese? Pokud Rusko začne postupovat dál na Ukrajinu?

Co přesně myslíte tím “dál na Ukrajinu”? Ty nejprudší asi budou, až bude Rusko stát před Kyjevem, ale zda tomu zabrání, tím si jistý nejsem. Záleží na tom, zda se Ukrajinci budou bránit, a jak daleko to obě strany nechají vyeskalovat. Ale i kdyby Putin šel dál jen na periferii a zabral třeba další kus Donbasu, v zásadě to neřeší ruský strategický problém spojený s tím, že Ukrajina nechce pod Rusko. Aby to Putin vyřešil, bude muset Moskva v Kyjevě dosadit svůj režim - což nepůjde dobrovolně, to by se muselo stát silou. A jak jsem už řekl: se sankcemi se těžko pracuje v momentě, kdy nevíme, jak se bude situace vyvíjet. Pokud si je vyplácáte nebo je rozmělníte, mohou ztratit odstrašující efekt. Když je zase neuvalíte, nebude na Rusy existovat žádná páka, aby se chovali slušně.

Jak by měly sankce obecně vypadat, má cenu cílit je na jednotlivé vlivné Rusy? Vedoucí skupinka pohlavárů kolem Putina jsou vesměs staří muži, kteří už možná nemají ambici užívat si světa mimo hranice Ruska. Má cenu sankcionovat je osobně?

Ano, to je pravda, myslím, že je dobré dělat kromě sankcí cílených na jednotlivce i ty plošné. Je potřeba zapojit všechno. Dokud Rusko nepoložíte ekonomicky na kolena, nic se nestane, oligarchové byli na sankčním seznamu již předtím, a když chtěli cestovat do Evropy, stejně si výjimku nějak zařídili.

Na jaký bod by tedy sankce měly tlačit? Kde má Západ ve vztahu k Putinovu režimu takovou páku, aby změnil uvažování ruského vedení?

Jediné, co se můžeme snažit ovlivňovat, je jejich kalkul ve smyslu zvyšování nákladů. Aby se jim válka prodražovala. Ale momentálně se ukazuje, že Putinova touha podrobit si Ukrajinu je asi větší než naše odhodlání čelit tomuto chování. Navíc Putin je Ukrajinou evidentně posedlý, jak ukázal i zmiňovaný projev - tak přesvědčivě by to nemohl zahrát.

Mohou tedy západní snahy o prodražování války něco reálně změnit?

Pokud se prodraží tak, aby to pocítili běžní Rusové a začali se bouřit, tak to režim musí brát do úvahy. Lze zvyšovat domácí náklady, aby se Putinovi propadla popularita. Ale jestli jsme takhle sofistikovaní a jestli to budu dostatečné, to je otázka. Já si tím jistý nejsem. Problém je, že my jsme ti aktéři, kteří mají co ztratit. Evropa je bohatá a žije se tady hezky - a je otázka, zda půjde do eskalace, protože je to příliš rizikové.

Jak efektivní vůbec byly sankce, jež Západ uvalil na Rusko po anexi Krymu a invazi na Donbas v roce 2014 a které jsou v platnosti dodnes? Byly efektivní?

O přesném dopadu sankcí se vede akademická debata, ale bude to někde mezi jedním až třemi procenty poklesu HDP ročně. Kromě toho nicméně mají řadu dalších nepřímých efektů: když je nějaká země pod sankcemi, těžko se tam obchoduje, nechtějí tam vstupovat investoři apod. Sankce mají efekt i proto, že cíleně komplikují Rusům přístup ke kapitálovým trhům, tedy k penězům, a bez peněz nefunguje žádná ekonomika. Rusko má dnes dražší dlouhodobé úvěry a nemohou investovat, i když rostoucí ceny ropy v posledních letech tento efekt trochu kompenzují. Sankce ale komplikují dlouhodobý růst ruské ekonomiky: i kvůli nedostatku peněž na investice Rusko začalo brutálně šetřit na zdravotnictví, školství a sociálních výdajích, což zemi výhledově rovněž oslabuje.

A jak sankce uvalené po roce 2014 bolely EU?

Relativně málo, protože jsme bohatší blok a ztráty za nerealizovaný byznys se rozložily. Podle Mezinárodního měnového fondu tratila EU něco kolem 0,25 procenta HDP, ale naše celkové HDP je vyšší a naše subjekty pružnější, takže uměly lépe pokrýt výpadek. Navíc už při plánování sankcí bylo kritériem právě to, aby byl jejich dopad rozprostřen pokud možno co nejvíc rovnoměrně.

Unijní sankce dlouhodobě omezují mimo jiné i investice do ruských těžařských společností a přístup k západním technologiím. Ale jak moc to ruské společnosti bolí v okamžiku, kdy Evropa dál kupuje ruský plyn a ropu?

Bolí je to v tom, že by mohly růst víc. V globálním měřítku se Rusko stává marginalizovanější ekonomikou, dnes jsou až jedenáctou největší ekonomikou světa. Tamní režim ovšem má tu výhodu, že nemusí tolik řešit, co se lidem líbí a co ne.