Svět odsuzuje ruské kroky, Amerika však váhá označit je jako invazi

Světové reakce na Putinovo uznání „lidových republik“ na Donbase a vyslání „mírových“ jednotek“ jsou jednoznačné. V noci se na svém mimořádném zasedání proti Rusku sjednotila Rada bezpečnosti OSN.

„Jedná se o jasný a nevyprovokovaný útok na ukrajinskou suverenitu a teritoriální integritu,“ prohlásila velvyslankyně USA při OSN Linda Thomas-Greenfield. K tvrzení, že Rusko do oblasti vysílá „mírové jednotky“, dodala: „To je nesmysl. Všichni víme, čím jsou.“

„Rusko volí cestu konfrontace,“ uvedl na zasedání francouzský velvyslanec Nicolas de Rivière. „Rusko nás přivedlo na pokraj (války). Vyzýváme ho, aby ustoupilo zpět,“ pak prohlásila britská velvyslankyně Barbara Woodward. Čína nevystoupila stejně ostře, rozhodně ale nestála na straně Ruska. Její velvyslanec Čang Ťün vyzval, aby „všechny zúčastněné strany projevily zdrženlivost v krocích, které mohou vést k vystupňování napětí“. Proti ruským krokům vystoupil jednoznačně i generální tajemník OSN António Guterres, který považuje „ruské rozhodnutí za narušení teritoriální integrity a suverenity Ukrajiny a krok, který se neslučuje s principy Charty OSN“.

Je ale sám Washington ochotný nazvat už nynější kroky Ruska oficiálně „invazí“, a spustit tak tvrdé odvetné sankce, jimiž delší dobu vyhrožoval? Deník The Washington Post  tvrdí, že Bidenův tým zatím váhá. Na úterý jsou ohlášeny nové sankce, jedná se nicméně o jinou, měkčí sadu než je ta, kterou americká administrativa dlouhodobě připravovala jako odvetnou zbraň případného ruského vpádu na ukrajinské území.

Putinovo agresivní vystoupení v pondělí večer označila americká administrativa za „projev k ruskému národu, jehož cílem je ospravedlnit válku“. Zároveň americký vládní představitel v komunikaci s novináři opakovaně odmítl odpovědět na otázku, zda vyslání tzv. „mírových jednotek“ nařízené Putinem představuje podle Bidenovy vlády útok proti Ukrajině - a v podstatě prohlásil, že na stávající situaci na Donbase se v tuto chvíli de facto nic nemění, protože Rusko tuto část Ukrajiny okupuje od roku 2014.

The Washington Post zároveň uvádí, že další vládní představitelé jako skutečný útok popisovali (zatím) hypotetickou situaci, kdy ruské jednotky postoupí dál, za hranice dosud obsazených oblastí. Taková situace může snadno nastat, protože rozloha území ovládaného dosud vedením obou „nezávislých“ enkláv tvoří pouze o něco více než třetinu území Donbasu.

V úterý budeme svědky snahy Západu dohodnout se na adekvátní reakci. V Británii od ranních hodin zasedá vládní bezpečnostní rada Cobra. Britské sdělovací prostředky uvádí, že na stole bude celá sada odvetných sankcí, ale zatím jejich podobu nijak nespecifikují. Britská ministryně zahraničí Liz Truss prohlásila, že v úterý budou schváleny sankce „v reakci na porušení mezinárodního práva a útok proti ukrajinské suverenitě a územní integritě“ - ani ona ale nepoužila slovo „invaze“.

Pro pojmenování situace bude důležité také rozhodnutí prezidenta Bidena, zda se je ochoten zúčastnit přímého jednání s Vladimirem Putinem. To „v principu“ dohodl během víkendových telefonátů francouzský prezident Macron, americká strana však trvala na tom, že k summitu může dojít pouze za předpokladu, že Rusko Ukrajinu nenapadne. Moskva nicméně konání schůzky sama zpochybnila s tím, že takové rozhodnutí je v tuto chvíli „předčasné“.