Často se nám hlásí lidé, kteří netušili, jaká strádání jejich předkové v Sovětském svazu zažili

S historiky Adamem Hradilkem a Janem Dvořákem z Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) o unikátním digitálním archivu spisů NKVD/KGB, jenž byl v těchto dnech zpřístupněn veřejnosti, o jejich zkušenostech s ukrajinskými i ruskými archivy, ale i o tragických osudech Čechoslováků, na které při své badatelské práci narazili.

 Co objeví laická či odborná veřejnost v digitálním archivu NKVD/KGB, který jste spustili?

 Adam Hradilek: Jedná se o veřejně přístupný archiv dokumentů bývalých sovětských bezpečnostních složek (OGPU, NKVD, KGB), které se vztahují k československé historii, zejména pak k problematice represí českých krajanů a československých občanů v SSSR. Jeho obsah zatím tvoří převážně osobní vyšetřovací spisy nalezené v ukrajinských civilních a bezpečnostních archivech, které se nám podařilo zpracovat. Archiv bude průběžně doplňován o přírůstky z ukrajinských i dalších archivů postsovětských zemí, kde pokračujeme ve výzkumu. Digitální archiv obsahuje nejen úřední záznamy, výslechové protokoly či rozsudky, ale i osobní fotografie, dopisy a dokumenty zabavené vyšetřovaným osobám, které se dochovaly ve vyšetřovacích spisech. Obojí má velký význam jak pro historiky, tak příbuzné obětí. V archivu se dá vyhledávat nejen pomocí jmenného rejstříku, kolegové z Katedry kybernetiky Západočeské univerzity archiv opatřili fulltextovým vyhledávačem v ruštině a češtině, který prohledává veškeré uveřejněné dokumenty podle různých požadavků badatele.

 Kdy jste s digitalizací spisů začali a co to obnášelo?

AH: Poprvé jsem se vydal do ukrajinských archivů v roce 2011 s cílem dohledat sovětské dokumenty k bývalým vězňům Gulagu, s nimiž jsem vedl rozhovory. Měl jsem namířeno do archivu v Berehovu, ale po cestě jsem se v Užhorodu setkal s místními historiky, kteří mi sdělili, že to, co hledám, je v tamním archivu, kam mě hned zavedli a pomohli vyřídit první žádosti o studium. Tím se otevřel českým historikům dosud neznámý fond spisů NKVD vedených na více než 5000 československých občanů. Paradoxně první spis NKVD, který mi byl na radu ukrajinských kolegů v badatelně předložen, se týkal komunistického prokurátora Karla Vaše – vězně Gulagu a pozdějšího komunistického zločince. Po několika osobních návštěvách nám bylo umožněno spisy fotografovat, a to díky souhlasu pamětníků, s nimiž jsme natáčeli rozhovory. K systematické digitalizaci celého fondu došlo až o deset let později po nekonečných dohadech, osobních intervencích českých senátorů, našeho velvyslance na Ukrajině a nového ředitele Státní archivní služby Ukrajiny Anatolije Chromova.