Popel nejlepšího záložníka

První poločas se vlekl bez branek. Martin Moravec zamyšleně sledoval z nízké tribuny bezradný odkop od brány semotického mužstva dospělých. Míč rychle nabral výšku a potom padal pomalým obloukem někam k půlicí čáře. Přesně jako moje fotbalová kariéra, řekl si Martin v duchu.

Nahoru stoupal opravdu rychle už od žákovské kategorie, začalo to před dvaceti lety. Místní trenér Vařeca ho vypiplal na semotickém stadionu, poznal talent a věnoval mu spoustu svého volného času. Kromě tréninků doma v Semoticích ho vozili do Budějovic, Vařeca se střídal s jeho rodiči. Martin trénoval u profesionálů, prázdniny trávil na dlouhých letních soustředěních pro talenty z celého Jihočeského kraje. Coby staršího žáka ho pak Vařecovi definitivně vzali. Začal hrát za budějovické Dynamo.