Zuzana Čaputová a naděje pro Slovensko

Náš východní soused zažívá těžké časy. Během posledního roku vyplavalo na povrch tolik depresivních zpráv o propojení podsvětí s politikou a státní správou, že lidé začali ztrácet naději. Dá se tohle vůbec spravit? V komentáři pro minulé vydání Respektu jsem uvedl, že až ochota opozičních politiků překonávat vlastní ambice a spory ukáže, jestli je tu šance na změnu. A dnes dostala slovenská společnost nebývale silnou odpověď. Ještě nedávno největší favorit prezidentské volby Robert Mistrík odstupuje už před prvním kolem. Podpořil totiž kandidátku Zuzanu Čaputovou.

Mistrík na tiskové konferenci uvedl: „Jednoznačně vyjadřuji podporu Zuzaně Čaputové. Podle průzkumů, které budou zveřejněny v nejbližších dnech, nastal čas udělat tento důležitý krok.“ A ještě dodal: „Do prezidentského úřadu nesmíme pustit prodloužené prsty Roberta Fica a Vladimíra Mečiara."

Ony výzkumy ještě neznáme, ale trend posledních týdnů byl evidentní. Původně neznámá právnička, aktivistka a od roku 2017 politička (vstoupila do strany Progresívne Slovensko), rychle nabírala na popularitě. Záhy se z ní stal fenomén, protože během krátké doby dokázala oslovit řadu protichůdných skupin. Sympatie jí vyjadřují jak liberálové, tak (neextremističtí) konzervativci. Ve svých výrocích je opatrná, ale přitom si zachovává tvář. Lidé z ní cítí snahu společnost spojovat, netlačí ji ego, nýbrž snaha zlepšit situaci v zemi. A evidentně jsou pak připraveni některé názorové odlišnosti přejít. Zuzana Čaputová objíždí celou zemi a velmi jí pomáhají dobrovolníci, ať už přímo v terénu či na sociálních sítích.

Nejsilnějším konkurentem jí bude Maroš Šefčovič, který kandiduje za Smer. S větším odstupem se pak drží extremisté Štefan Harabin a Marian Kotleba. Pokud by se vzájemně podpořili, zvýšili by výrazně své šance, ale zatím se to nezdá pravděpodobné a spíše na sebe útočí.

Ale zpátky k Robertu Mistríkovi: jeho krok je projevem nebývalé odpovědnosti. Nabídl zemi svou službu, ale když viděl, že větší šanci má někdo jiný a stejně dobrý, ustoupil stranou. A zdůrazněme to ještě jednou – navíc před prvním kolem. Tady už nejde jen o sčítání možných procent. To je jasná výzva celé společnosti: Tohle je vážná chvíle, jde o nás všechny, ne o mě. Zatím netušíme, jaký to bude mít praktický efekt, ale ten symbolický je mimořádný.

Je v tom vzkaz i pro Česko. A nejde jen o fakt, že Slováci ukazují cestu, jak je třeba spolupracovat. Na Zuzaně Čaputové je navíc patrné, že kolem nás chodí řada politických talentů, o kterých třeba ještě teď netušíme, ale za dva roky se jasně přihlásí o slovo.