Státní rozpočet poprvé od krize sklouzl do mínusu

Průběžná bilance státního rozpočtu ke konci března skončila v mínusu 9,2 miliardy korun. V této fázi roku - tedy od konce recese následující po ekonomické krizi - byl přitom posledních šest let rozpočet vždy v plusu. Čísla zveřejnilo ministerstvo financí v pravidelné měsíční zprávě.

Schodek je výsledkem většího utrácení v řadě oblastí – oproti loňsku rostou výdaje na důchody, dávky nebo platy státních zaměstnanců. Vládní výdaje se celkem proti loňsku zvedly o 13 procent, což je v porovnání s růstem ekonomiky i s vývojem rozpočtu v předchozích letech nezvykle vysoké tempo. Příjmy stouply proti loňskému prvnímu čtvrtletí jen o pět procent.

Větší schodek odpovídá tomu, co vláda plánuje. Za celý rok má podle zákona schváleného parlamentem státní kasa skončit v mínusu 40 miliard, které se pokryjí za vrub státního dluhu. S podobným plánem vláda hospodařila i v minulých letech, ale výsledná čísla byla několik let po sobě lepší než plán – jednak proto, že ekonomika rostla nečekaně dobře, což zvedlo příjmy z daní, a také proto, že kvůli průtahům s přípravou velkých dopravních staveb stát nestíhal utratit vše, co si naplánoval.

Oba tyto jevy se nyní otáčejí. Ekonomický růst zvolňuje - růst hrubého domácího produktu má z předloňských 4,4 procenta a loňských 3,0 procenta zpomalit letos na 2,5 procenta. A naopak vládní investice už se rozbíhají – proti loňskému prvnímu čtvrtletí skoro o pět miliard, což představuje nárůst o 40 procent.

Vzhledem k dosavadním průtahům a neplnění investičního plánu lze brát nárůst investičních výdajů jako příznivou zprávu. Celková čísla jsou však tažena velkým nárůstem běžných výdajů, které na sebe stát v posledních letech vzal. „Sedmnáct tisíc nových státních zaměstnanců holt nežije ze vzduchu,“ poznamenal k čtvrtletní bilanci ekonom Lukáš Kovanda s odkazem na jiná čerstvá data z ministerstva financí, podle kterých letos vzrostl počet lidí placených státem z 453 na 470 tisíc.

Vláda začátkem roku avizovala záměr zareagovat na pomalejší ekonomiku a šetřit, nicméně k ničemu radikálnímu se zatím nerozhoupala. Jedním z důvodů je to, že k úsporám ji nic nenutí. Česká rozpočtová čísla, ať už jde o aktuální roční deficit nebo historicky nahromaděný státní dluh, jsou na evropské poměry stále velmi dobrá: půjčit si peníze na finančních trzích nepředstavuje pro země jako ČR v dnešní době problém. Navíc má vláda ve sněmovně pohodlnou většinu, která proti hospodaření na dluh neprotestuje a nové výdaje vyžaduje.

V nastoleném kurzu se tak bude pokračovat. Letos se v plné míře projeví třeba doplatky na cestování vlakem zavedené loni na podzim, v červenci začne platit štědřejší nemocenská. Koaliční strany dolaďují způsob, jak se příští rok zvedne rodičovská. Vláda v pondělí také odsouhlasila další zvýšení důchodů, a to v průměru o 900 korun od ledna 2020. Podle vzorce daného zákonem jako minimum pro každoroční povinnou valorizaci by růst měl činit 720 korun. Vláda se ale shodla, že podobně jako v minulých letech přidá penzistům víc, než musí. Důchody, největší výdaj státního rozpočtu, letos vyjdou na 472 miliard korun. Příští rok to podle dat ministerstva práce bude o 33 miliard víc než letos. Při minimálním tempu by navýšení činilo 26 miliard. A k tomu další vývoj ekonomiky nevypadá příliš růžově.