Starosta Vídně: Přece nevytvořím pro školky tajnou službu

„Nemůžeme se podbízet a říkat nesmysly, které lidé chtěj slyšet. Nemůžeme používat ani proticizinecké náznaky - to je proti našemu programu, proti sociálně-demokratickému étosu, naší tradici a hodnotám,“ říká sociálně demokratický starosta Vídně Michael Häupl před nadcházejícími rakouskými volbami o tom, proč podle průzkumů zvítězí lidovci a jejich nový šéf Sebastian Kurz, který v kampani nasadil populistickou rétoriku.   

Před rokem nacionalisté ze strany Svobodných (FPÖ) suverénně vedli v předvolebních průzkumech a jejich kandidát Norbert Hofer byl takřka zvolen prezidentem. Naopak vaše sociální demokracie a lidovci, tedy strany, které utvářely poválečné Rakousko, byly v hluboké krizi. Situace se změnila: FPÖ ztratila energii a výrazně oslabila. Co se to stalo, zlepšila se rakouská politika?

No, je relativní, co je dobré. Šéf lidovců Sebastian Kurz se nabízí podobný obsah jako populisté - a mnoho voličů, kteří mají xenofobní názory, mohou s klidným svědomím volit jeho, aniž byste se ušpinili volbou FPÖ. Samozřejmě Kurze od Svobodných odlišuje vztah k EU - je jednoznačně proevropský, ale to je asi hlavní rozdíl.

Vážně mezi populisty a lidovci Sebastiana Kurze nevidíte rozdíly v migrační politice?

Nic podstatného. Hlavně když jde o migraci do Evropy, kde Kurz bez okolků říká, že chce nulovou imigraci. To jinak říká jen FPÖ.

Teď ale v rozhovoru řekl, že chce nulovou ilegální imigraci, ovšem zároveň chce otevřít legální migrační cesty - a také je pro to, aby Rakousko bralo více běženců přímo z uprchlických táborů ležících mimo Evropu.

Také jsme proti ilegální imigraci. Chceme uprchlíkům pomáhat, ale chceme vědět, kdo k nám přichází. Ani my nechceme opakovat situaci roku 2015. A také říkáme, že kdo nemá právo na azyl, musí zpět do své vlasti. A jistě, uprchlíci se musí učit německy, za trestné činy musí do vězení ani nemohou zakazovat ženám chodit do školy…

Jak byste přesně popsal rozdíl mezi vaší sociální demokracií a Sebastianem Kurzem, jehož postoje jste předtím srovnával s nacionalisty?

V sociální otázce, konkrétně nároku na existenční minimum. Kurz říká, že kdo do systému neplatil, tedy imigranti, nemá dostávat dnešních 860 eur, a chce dávku výrazně snížit. Ale to není pojištění, kam musíte předtím platit, mluvíme o poslední záchranné síti. Místo takových řečí jsme ve Vídni udělali na patnáct set opatření, která mají usnadnit cestu na pracovní trh. Máme jinou prioritu - chceme uprchlíky přivést do zaměstnání, kde si vydělají slušnou mzdu.

A Sebastian Kurz tedy získal od populistů zpátky voliče, kteří lidovci kdysi ztratili?

Zjevně.

Proč se to nepovedlo sociální demokracii?

Protože se nemůžeme podbízet a říkat nesmysly, které lidé chtěj slyšet. Nemůžeme používat ani proticizinecké náznaky - to je proti našemu programu, proti sociálně-demokratickému étosu, naší tradici a hodnotám. Ostatně někteří jedinci z naší strany zkoušeli mluvit jako populisté, ale nefunguje to.

Vrátím se k první otázce. Neděje se přece jen v rakouské politice něco pozitivního, když spolu teď soupeří dva schopní a zajímaví politici s vizí - Sebastian Kurz a váš kandidát, kancléř Christian Kern?

Ano, hospodářsky to jde. Klesá nezaměstnanost, i když není tak nízká jako v Česku. Že je vaše sociální demokracie za takové ekonomické výsledky trestaná, to nechápu, nic absurdnějšího jsem neslyšel. Ale zpátky k nám: vzhledem k dobré ekonomice můžeme pracovat na větším propojení vědy a ekonomiky, inovací a podobně - a Christian Kern chce také reformovat byrokratické houští, které svazuje pokrok. Takže ano, leccos se může změnit k dobrému.

Chválíte svého kandidáta, kancléře Kerna, který ale nejspíše jednoznačně prohraje…

Průzkumům nevěřím, pamatuji mnohé, které nevyšly. Christian Kern je kancléřem rok a půl a trošku se okoukal. Růst obliby Sebastiana Kurze samozřejmě souvisí s tím, že je mladý, nový - a úplně popřel svoji lidovou stranu. Dal jí jiné logo, přejmenoval ji, sám si dosadil na kandidátku známé osobnosti. On se za svoji stranu styděl, to my se za naši stranu nestydíme.

Lidé říkají, že je ve vaší straně příliš názorových proudů, které se hádají a blokují kampaň. Kurzova je naopak efektivní. 

To říkají novináři. Ale podívejte se, koho si Kurz dal na kandidátku: na prvních deseti místech není snad nikdo, koho by mohl posadit do příští vlády. Kandiduje tam bývalý šéf naší městské policie, výborný chlap a starý kamarád, osobně si rozumíme. Ale že by se po volbách mohl stát ministrem vnitra, to si neumí představit nikdo. Tedy možná si to umí představit dva lidé - on a jeho žena. Co Kurz udělá s lidmi, které si dal do čela kandidátky?

Jak vůbec hodnotíte dosavadní práci Sebastiana Kurze na postu ministra zahraničí a integrace?

Je to extrémně slušný a vcelku vzdělaný mladý muž. Jako ministr zahraničí by ušel, to musím uznat. Má na ministerstvu vynikající poradce, kterými se obklopil. Ale v integrační politice jeho výsledky zvlášť pozitivně nehodnotím. Nicméně když se stal státním sekretářem pro migraci, byl jsem rád, že tahle agenda zmizela z ministerstva vnitra, tam mají pořád sklon spojovat migraci s kriminalitou, přičemž tuhle vazbu statistiky nedokládaly. Problém byl spíše v kriminální turistice ze zahraničí - gangy z Gruzie nebo Čečenska, ne běžní imigranti. Ale v domácí politice byl Kurz tak málo nápadný, až si málokdo uvědomuje, že už je sedm let členem vlády. I proto působí na lidi pořád jako nováček.

Proč kritizujete jeho integrační politiku? Slyšel jsem chválu za jeho zákon regulující islám v Rakousku, nebo za to, že zavedl síť úspěšných migrantů, kteří chodí do škol motivovat mladší generace přistěhovalců.

Zákon o islámu, to je pravda. To jednal odvážně. Líbí se mi nejspornější pasáž zákona, tedy zákaz financování mešit a muslimských spolků ze zahraničí. Ale měla by platit pro všechny církve v Rakousko, nejen pro muslimy. Ovšem podívejte se, jak jinak pracuje. Teď před volbami nechal zveřejnit studii o mešitách v Rakousku. Máme jich tu 400, ale studie se zaměřuje na šestnáct z nich a tvrdí, že polovina - tedy osm - působí jasně proti integraci věřících do rakouské společnosti. Takovou studii by na semináři ze sociologie odkopli až do vesmíru, vždyť není reprezentativní a nedají se z ní činit takové závěry. Všechno to je kampaň a politika. Totéž u studie o školkách, které ve Vídni provozují muslimské spolky. Asi nebyla dost radikální, a tak ji úředníci z Kurzovy kanceláře přepsali. To spíše působí proti integraci než pro integraci. Vyčítá nám ve Vídni, že musíme v těchto školkách dělat víc kontrol. No to je objev. V prvním pololetí jsme jich udělali téměř tři tisíce a zavřeli jsme 51 školek, protože neodpovídaly nárokům. Ale přece pro ně nevytvořím tajnou službu.

Takže souhlasíte s tím, co říkají levicoví kritici: že je Sebastian Kurz inteligentnější verzí nacionalisty a lídra Svobodných Heinze-Christiana Stracheho?

No, to je zase moc tvrdé. Nechci srovnávat, Strache už leží úplně mimo fakta. Svobodní třeba u nás na radnici hlasují proti tomu, aby se na jazykové kurzy vydávaly peníze. Jsou proti tomu, aby se financovala opatření vedoucí k lepší integraci - a pak nadávají na neintegrované cizince. Kurz a jeho lidovci podporují jazykové kurzy, chtějí, abychom uprchlíkům a migrantům vysvětlovali naše pravidla soužití, stojí za lidskými právy a základními hodnotami naší demokracie.

To mi ovšem připomíná kritiku, že rozdíl mezi vaší sociální demokracií a křesťanskými demokraty je jen v rétorice, ale že za slovy není podstatný rozdíl. Čím se tedy liší vize Christiana Kerna a vize Sebastiana Kurze?

Na to nemohu odpovědět, protože neznám vize pana Kurze. To Christian Kern zveřejnil v detailu počátkem roku „plán A“ - z něj je jasné, jak chceme upevnit sociální soudržnost, že chápeme společenský význam vzdělání, že musíme vydávat více na vědu, protože na tom závisejí pracovní místa našich dětí a vnuků. Shrnul bych to pod slogan “Humanita a řád”. Kurz představil tak povrchní volební program, že vůbec netuším, jaká je jeho vize. Ale rád bych to věděl.