S Vědomím do pro-kremelského bezvědomí

V českém prostředí už nějakou dobu vychází vskutku ojedinělý měsíčník. Na křídovém papíře tištěný magazín Vědomí, který v tištěné podobě lze pořídit za 59 korun má být „časopis pro všechny, kteří chtějí být opravdu svobodní“. Je ovšem vydáván společností AC24 s.r.o. - což znamená, že je vydavatelsky, personálně, ale i obsahově propojen s webem AC24.cz.

Autoři AC24 tvrdí, že nechtějí „slepě poslouchat mainstream médií politiky a intelektuálních médií, dávají prostor emocím, citům, instinktu, energii, snění, utopiím a všem formám lidské potřeby chápat svět nejen z úzkých racionálních pozic“. Místo racionality ovšem svým předkládají jen mix ezoteriky, konspiračních teorií a čistokrevných manipulací.

AC24 můžeme označit za kvazimediální projekt, který má pro-kremelské, proti-systémové a konspirační prvky. A jeho autoři se tak z bojovníků „proti systému“ stávají spoluhráči agresivního Ruska. Zda o tom ví, netušíme. Obvyklým trendem na dezinformační scéně je totiž takzvaná ideologická past: máte společného nepřítele (většinou Ameriku), a proto se postupně dostáváte do pozice obhájce jeho oponentů. Přesně to můžeme u Vědomí/AC24 pozorovat.

Komáři a chřipka

Na serveru AC24 se ve velké míře objevují přeložené články původně pocházející z anglicky psaných webů, nejčastěji Southfront.org, Zerohedge.com, Strategic-Culture.org, Globalresearch.ca nebo Whatdoesitmean.com. Většina z nich se věnuje převážně ruskému pohledu na mezinárodní prostředí - a poslední uveřejňuje i velké množství nepodložených konspiračních teorií, často odkazujících na neexistující dokumenty a zprávy ministerstva obrany Ruské federace.

AC24 jsou často zdrojem dezinformací, které vznikají buď šířením nepodložených zpráv, ale i špatným překladem a interpretací článků na seriózních médiích, jako je The Guardian nebo The Independent - ať už se jedná o záměrné překrucování nebo chybu autorů. Jako příklad lze uvést lživé informování o viru zika, který server spojoval s geneticky modifikovanými komáry, kteří jej měli šířit. Tato dezinformace byla převzata ze serveru Reddit.com, který ovšem sám dodal, že se jedná o vlastní teorii.

Na oblast Ukrajiny se server zaměřil v lednu mimo jiné zprávou, že Američané z vojenského cvičení na Ukrajině vytvořili permanentní americkou základnu. Autor poukazoval na to, že chování Američanů je údajně v rozporu s ukrajinskou ústavou. Zcela přitom opomenul, že američtí vojáci byli na tomto území na žádost ukrajinské vlády, jejich výcvik je plánován do listopadu 2016, a jedná se o poměrně běžné cvičení na bilaterální bázi.

Spolupráci Ukrajiny s USA se server věnoval i dál, konkrétně obviněním americké laboratoře, která měla na Ukrajině vypustit nový neznámý virus a způsobit tak smrt 20 ukrajinských vojáků. Virus, o kterém článek mluví, je ve skutečnosti prasečí chřipka, která se na Ukrajině šíří z kvůli nízké kultuře očkování. Nejbližší laboratorní zařízení na Ukrajině se navíc nachází v oblasti, kterou ovládají pro-ruští separatisté.

Podobně server na konci ledna informoval o tom, že Velká Británie vyhrožuje Islámskému státu užitím jaderné zbraně. Autor varuje před nezodpovědností takového kroku, který by mohl způsobit škody na životech civilistů a rozpoutat jadernou válku. Zpráva tentokrát pochází ze zpravodajského serveru Sunday Express, ve kterém však britský admirál pouze vysvětluje, že odstrašovací potenciál britských jaderných zbraní není namířen proti teroristickým útokům na britském území, nýbrž má odradit další státní i nestátní aktéry, aby si jaderné zbraně pořizovali, vyvíjeli nebo je chtěli použít. O užití britských jaderných sil tu není žádná zmínka.

Na portálu AC24.cz najdeme i texty zaměřené na uměle vytvářený dojem hrozby pocházející ze Spojených států, nebo na konspirační teorie o spiknutí Západu proti obyčejných lidem. Od nejtvrdšího českého konspiračního portálu Protiproud.cz dělí AC24.cz pouze jazykové prostředky, míra intenzity a přímosti, s níž se do protizápadních konspiračních teorií pouští.

Jen drobná odlišnost

Časopis Vědomí se pak od online deníku AC24.cz liší jen drobně formou a stylem, obsah má však obdobnou strukturu.  Část autorů tvoří známé osobnosti české pro-kremelské scény, mezi které patří Petr Žantovský nebo Jan Schneider. Poměrně překvapivě se mezi autory objevuje i Čecho-Američan Erik Best. Český tým je doplněn Lubomírem Huďem, který poslední rok strávil v redakci nejznámějšího slovenského pro-kremelského magazínu Zem a Věk.

Magazín je postaven na velmi obdobném principu, který užívají přiznané oficiální nástroje dezinformační kampaně Ruské federace, jako je televizní kanál RT (dříve Russia Today). Jde o kombinaci dobrodružných a zajímavých příběhů bez politického náboje s tvrdými konspiračními teoriemi namířenými proti Spojeným státům, případně doplněné o další sdělení, která podrývají důvěru k západním institucím. Jde o systematický postup, jehož finálním sdělením je vždy rovnice, podle které Spojené státy (případně EU) lžou a jednají proti zájmům svých občanů, přičemž o ruském jednání se mlčí, nebo se relativizuje a glorifikuje.

Dubnové vydání Vědomí tak začíná úvodním textem Petra Žantovského ve formě vzpomínky na pětapadesáté výročí neúspěšné invaze USA na Kubu. Téma jistě legitimní, jen je jako obvykle rozšířeno do generalizujících narážek, které mezi řádky sdělují obvyklý protiamerický narativ. Žantovský užívá termíny jako „plánovači z Langley“, situaci na Kubě spojuje s humanitárním bombardováním Bělehradu, vyhlášením samostatnosti Kosova, arabským jarem, lynčováním Kaddáfího a uvězněním Mubaraka - přičemž okružní jízdu protiamerických příběhů končí vyprávěním „možná dokonce o biologických zbraních, které dopadly na předměstí Damašku“. Jak je obvyklé, vinu přičítá Washingtonu.

Jednoznačná agenda Vědomí je jasně čitelná v rubrice „Měsíční přehled událostí, které by podle nás neměly zůstat bez povšimnutí“. Souhrn začíná „zprávou“, kdy Američan Paul Craig Roberts tvrdí, že „americká vláda se stala neodpovědnou, nezákonnou a kriminální organizací.“ Tento muž je obvyklým autorem pro kremelský dezinformační kanál Sputnik, znám je šířením konspiračních teorií o teroristických útocích 9/11. Jinými slovy: redakce považuje za zásadní to, co řekl americký konspirační teoretik.

Druhým zdrojem měsíčních událostí je britský oblíbenec kremelského kanálu RT Neil Clark. Ten migrační krizi dává do přímé souvislosti s vojenskými akcemi Západu, přičemž ignoruje, že ze Sýrie prokazatelně utíkají miliony Syřanů před ruskými a Asadovými bombami -  a aktivita Západu je tu minimální.

Mezi další zprávy měsíce patří sdělení Michaela Gorbačova, že „mentalita Západu založená na domněnce vítězství ve studené válce“. Bývalý sovětský vůdce podle Vědomí tvrdí, že šlo o „společné vítězství“. Redakce ovšem ignoruje Gorbačovovu veřejnou kritiku Vladimira Putina a opět je to sdělení v jasně čitelném narativu:  Západ je zlý a Rusko je dobré, případně je utlačováno zlým Západem.

Tento model je prezentován i v jedné z dalších „zpráv měsíce“ nazvané Ukrajinský rozvod, kdy zazní i názor vůdce samozvané Doněcké lidové republiky Alexandra Zacharčenka. Ten by si přál rozvod s Ukrajinou „podle česko-slovenského vzoru“. Nenajdeme tu ani slovo o ruské podpoře a agresi na území Ukrajiny, nebo dokonce zmínku o Minských dohodách, který se ústavním záležitostem věnují.  Jako perla působí citace senátora Jaroslava Doubravy, který vytrvale pozice Kremlu hájí a i v tomto případě přitaká.

Za jasně pro-kremelskou agendou následuje sekce, která se věnuje nepolitickému tématu. Tentokrát jde o ekologické lokální produkty. Pak následuje text Lubomíra Huďa, který se věnuje Donaldu Trumpovi a dalším politikům, kteří se vymezují proti systému. Tady se ukazuje další metoda: legitimizace konspiračních zdrojů, jako je označování předního slovenského pro-kremelského dezinformačního kvazimédia HlavneSpravy.sk za „informační portál“.

Texty s jasnou předem danou politickou agendou jsou opět proloženy články s odlišným zaměřením, jako je ezoterický esej o „procitnutí a spojení se s Bohem“. Po nepolitickém oddechu se čtenář dostane na text bývalého diplomata a pracovníka komunistické rozvědky Miroslava Polreicha. Ten mimo jiné tvrdí, že Václav Havel se nechal slyšet, že „Američané jsou zrádci“. Jde o těžko ověřitelné tvrzení, které není doplněno o kontext ani faktografii vykreslující, jaký vliv měl prezident Havel na bilaterální česko-americké vztahy.

Polreich své teze rozvíjí i v rozhovoru pro online verzi časopisu Vědomí. V něm se rozhodl vysvětlit Washingtonskou smlouvu. Jeho hlavním sdělení je nepřekvapivě opět v linii, kterou poslední dva roky ve střední a východní Evropě šíří Moskva. Tedy že NATO není funkční organizací, protože Američané na pomoc v případě útoku nepřijdou. Kreml se tak snaží mezi svými bývalými satelity snížit morálku a odvahu k obraně. Bývalý vysoký představitel komunistické rozvědky text graduje sugestivními otázkami: Jsou snad příslušníci armády úmyslně drženi v nevědomosti? Nebo dokonce politicky manipulováni vlastní generalitou?“

AC24 i Vědomí drží jasnou linii, která je v souladu s pro-kremelskou dezinformační linkou. Jde o snahu vytvořit konspirativní dojem pomocí specificky vybraných dezinformací, záhadně varovat proti zlému systému a zpochybnit zahraničně-politickou orientaci České republiky. Vědomí je tak  - vědomým či nevědomým – spoluhráčem Kremlu, byť se tváří jako „luxusní časopis, který víc přemýšlí“.

Pokud se člověk v oblasti mezinárodní bezpečnosti profesně nepohybuje, nemá mnoho šancí odhalit, že to není nevinná a zábavná četba na dovolenou. Jde o přesně namíchaný koktejl dezinformací, lží, polopravd a konspirací prodávaných jako objektivní fakta. Přesně tak, aby to vyhovovalo kremelskému pohledu na svět. Tak daleko už to spoluhráči Vladimíra Putina v Česku dotáhli.

Jakub Janda je zástupcem ředitele think-tanku Evropské hodnoty

Veronika Víchová působí jako analytička programu Kremlin Watch think-tanku Evropské hodnoty