Rozpočet za všechny peníze

Státní rozpočet prošel sněmovnou a Babišova vláda má podle očekávání zelenou k fungování na další rok. K dispozici dostává rekordní přísun peněz – celkem bilion a půl, o 150 miliard korun víc než letos. Její plán, jak toho využít, má však svoje rezervy.

Především – mít v kase z roku na rok o 11 procent víc je pro vládu nebývale komfortní situace. Příjmy rozpočtu rostly takovým tempem naposledy před čtrnácti lety. Andrej Babiš dokázal svým příznivcům šikovně prodat dojem, že prosperita je jeho dílem, ale příčina a následek fungují opačně. Sice nelze popřít, že opatření jako EET nebo kontrolní hlášení u plátců DPH rozpočtu pomohla, ovšem i z vládních čísel lze vyčíst, že v mnohem menší míře než ekonomická prosperita daná dobrou situací v Evropě, rekordním vývozem, nízkou nezaměstnaností a vysokým růstem platů v privátní sféře.

Na dani z příjmu fyzických osob chce vláda díky tomu příští rok vybrat o 14 procent víc než letos, tedy skoro o 20 miliard. Sociální pojištění – největší příjem rozpočtu – má vynést osm procent navíc. Důvodem je rekordně nízká nezaměstnanost spojená s nebývale vysokým růstem mezd. Pracuje víc lidí a za víc peněz, což je pro státní pokladnu optimální období, větší příjmy znamenají také větší výdaje, a tím pádem vyšší výběr DPH nebo spotřebních daní.

Stručně řečeno, státní rozpočet si Češi naplní sami, vděčnost směrem k správci pokladny není na místě. K zamyšlení je spíš fakt, že vláda není ani při nebývalém růstu daňových příjmů schopna s penězi vyjít a dál plánuje hospodařit na dluh, konkrétně se schodkem 40 miliard korun.

Je pravda, že oproti letošnímu rozpočtu je to o 10 miliard méně a že nejde o znepokojivé číslo. Vzhledem k historii, k velikosti zdejší ekonomiky i zvyklostem v Evropě schodek není nijak velký. Pokud má však Česko už více než rok nejnižší nezaměstnanost v celé Evropské unii a zároveň už pět let vykazuje nadprůměrné tempo růstu, pak je na místě mít v pořádku i rozpočet.

Enormní růst příjmů – ať už jde o daně nebo o peníze z evropských fondů – má spolu s 40miliardovým schodek za následek dost zdrojů na rozdávání, čehož se vláda chystá příští rok v plné míře využít. Větší výdaje přirozeně leckoho potěší, ale u toho bohužel ambice vládního hospodaření víceméně končí.

Důchody se začnou počítat podle nového, velkorysejšího vzorce, což bude stát příští rok skoro o 40 miliard víc. V průměru stoupnou o devět procent, což je na největší položku z celého rozpočtu neobvykle hodně. Zvýšení důchodů by se dalo pochopit vzhledem k tomu, že podobně rychle rostou mzdy a že stoupá řada životních nákladů od potravin po energie.

Škoda ovšem, že do ztracena míří debata o důchodové reformě, která by zajistila zdroje na penze i pro dnešní čtyřicátníky, o mladších ročnících ani nemluvě. Podobná je situace ve školství. Pokračuje sice růst platů učitelů (byť z původních 15 procent je nakonec jen 10 plus pět v odměnách), kromě přisypávání peněz ale chybí jakákoli komplexnější představa o tom, jak kvalitu školství posunout na vyšší úroveň – viz například tristní diskuse, jak omezit přístup na maturitní obory.

Triviální rozdávání probíhá - jak známo - i v dalších oblastech, jako je jízdné zdarma, nemocenská od prvního dne (tu sice platí firmy, ale stát jim za to odpouští část pojistného) nebo do budoucna zvýšení rodičovského příspěvku (pro všechny, tedy i pro bohaté) či obědy ve školách zdarma.

„Byl by to dobrý rozpočet, kdyby za rok přišel konec světa,“ poznamenal během schvalování někdejší lídr TOP 09 Miroslav Kalousek, když si stěžoval, že vládní investiční výdaje – navzdory všeobecnému přesvědčení – jsou dnes kvůli zamrzlé dopravní výstavbě jen o málo vyšší než v době jeho úsporných balíčků a že všechny peníze vybrané navíc vláda projí.

Podobné argumenty ale při hlasování o rozpočtu měly jen malou váhu.  V dílčích hlasováních o návrzích na přesuny peněz uvnitř rozpočtu podpořila Sněmovna jen úpravy rozpočtového výboru a návrhy poslanců KSČM, jež menšinovou vládu hnutí ANO a ČSSD toleruje. Kalousek si tak může po letech vyčítat, že během svého působení výdaje až zbytečně škrtil, prodloužil v Česku recesi a svoji stranu nasměroval k sestupu. Andrej Babiš postupuje přesně opačně - a soudě dle výsledků stranických preferencí zatím jednoznačně boduje.