Pokud Jourová získá silné portfolio, nebude to ocenění Česka ani Babiše

Po audienci Andreje Babiše u nové předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyen jsou známé dvě podstatné věci: Česko usiluje o zisk silného ekonomického portfolia v Bruselu a na pozici jeho správce vysílá stávající eurokomisařku Věru Jourovou. Tak to alespoň řekl český premiér po pondělním setkání s německou političkou, která 1. listopadu 2019 vystřídá Jean-Claudea Junckera v řízení nejdůležitější unijní instituce.

Zisk “silnějšího, tedy ekonomického portfolia” zmínil Babiš opakovaně před reportéry na místě - a předpokládejme, že i před novou předsedkyní. A má pravdu, že tu platí tahle podmíněnost. Právě v ekonomické oblasti došla integrace nejdále či nejhlouběji a Evropská komise v ní má často exkluzivní pravomoci. Jinak řečeno, jedna Věra Jourová může a zmůže daleko víc než národní vlády, jež tak mají právě o ekonomické rezorty pro svoje zástupce největší zájem.

Například coby komisařka pro vnitřní trh by měla Jourová na starosti dohled nad provozem na prostoru s půlmiliardou zákazníků; pokud by byla komisařkou pro mezinárodní obchod, vyjednávala by za celou Unii podmínky dovozu a vývozu mezi členskými státy a danou třetí zemí. Jestliže by měla na starosti digitální ekonomiku, což sama preferuje, mohla by navíc pokračovat v započaté regulaci online prostředí a možná se i podílet na konfiguraci celoevropské digitální daně. Tu jako jednu z priorit oznámila ve svém nominačním projevu i Ursula von der Leyen.

Babiš však zapomněl vysvětlit, proč přesně chce pro českou zástupkyni silnější, tedy ekonomické portfolio. Kvůli prestiži to spíše nebude, odporují tomu i pravidelné premiérovy útoky na bruselskou instituci a jeho apel, aby byla Evropská komise pouze servisním tělesem pro národní lídry. Jako vysvětlení se tak nabízí, že si od toho Babiš slibuje možnost spolurozhodovat o rozdělování evropských peněz - nebo i ovlivnit, kde se příště otevře nová kapsa potenciálního výdělku.

Pokud to tak je, premiér může brzy narazit. Oblast vnitřního trhu je už poměrně hodně regulovaná a Jourová by tu byla hlavně v roli supervizora, který nepřináší nic nového. Výjimkou je zmíněná digitální ekonomika, kde už Jourová získala ostruhy, když přiměla Google, Facebook a další internetové giganty k dohodě o dohledu nad sdíleným obsahem a ochraně uživatelských dat.

Je však otázka, zda by digitální ekonomiku von der Leyen svěřila zástupkyni země, která - na rozdíl například od “e-Estonska” -  nemá v téhle oblasti žádný kredit a jejíž vlády se opakovaně staví k nové regulaci z Bruselu kriticky. Jisté je, že pokud nekonečný oceán, kde vznikají a budou do budoucna vznikat ekonomické příležitosti, Jourová pod sebe skutečně získá, bude to ocenění za její dosavadní práci, a nikoli kvůli renomé a tradici státu, který reprezentuje.

V nadcházejícím období bude na úrovni EU nejvíc živo v oblasti ochrany životního prostředí, konkrétně okolo nástrojů, jak zmírnit negativní dopady klimatických změn. Chystá se nová evropská legislativa, která jeden segment ekonomiky utlumí a dalšímu pomůže k rozmachu. Na úrovni EU se zvažují nadýchané polštáře typu klimatické banky nebo speciálního klimatického fondu, které by měly tvrdý náraz na novou realitu pro vytipovaná odvětví zmírnit. Tady bude do budoucna nejvíce peněz, podobně jako v dopravě nebo v regionálním rozvoji.

Těžko ale předpokládat, že by Ursula von der Leyen svěřila tučné portfolio tomu, komu za zády vykukuje Andrej Babiš nařčený Bruselem ze střetu zájmů a ze zneužívání evropských dotací. Ne snad, že by nová šéfka komise chtěla uplatňovat kolektivní vinu na bývalou místopředsedkyni Babišova hnutí. Ursula von der Leyen bude ale hnána motivací, aby noví komisaři prošli při slyšení před evropskými poslanci - a “Babišova komisařka sedící na balíku peněz” je příliš lákavé sousto, než aby si na něm europoslanci nesmlsli.

Věra Jourová - a česká veřejnost s ní - tak má jedinou šanci. Maximálně se veřejně oddělit od muže, který jí do komise už podruhé nominoval, a být tam sama za sebe.