0:00
0:00
Politika22. 1. 20176 minut

Parlamentní listy jsou mostem mezi seriózními informacemi a proruskou manipulací

Mapa médií na sociálních sítích

Židi, gayové, cikáni, Putin.
Za půl hodiny další bomba.
Autor: Milan Jaroš

Jak blízko k sobě mají weby tradičních médií a nové internetové projekty? Co spojuje dezinformační weby se seriózním zpravodajstvím? A proč jsou Parlamentní listy nebezpečnější než ryze dezinformační weby?

Datový tým Samizdat svou analýzu založil na třiceti facebookových stránkách seriózních i dezinformačních médií. U každé z nich analyzoval 250 příspěvků. Pomocí rozhraní Facebooku analytici hledali uživatele, kteří „lajkují“ příspěvky z více stránek a tvoří tak spojnice. Analýza ve výsledku zahrnuje na 120 tisíc vzájemných propojení, jejichž zakreslením vznikne mapa médií na sociálních sítích, na níž lze podle síly vazby identifikovat tzv. sociální bubliny. Čím blíže jednotlivá média jsou, tím více mají společných spojení. (Pozn.: V grafu jsou zobrazena všechna spojení s více než šedesáti společnými lajkujícími.)

↓ INZERCE

Nejsilnější spojnice jsou mezi médii, která lze označit za obecně zpravodajská. Patří mezi ně iDnes.cz, ČT24 či týdeník Reflex.

Speciální podkategorii pak tvoří média z vydavatelského domu Economia: silnou blízkost vykazují Aktuálně.cz a Hospodářské noviny, dále pak týdeník Respekt s internetovou televizí DVTV, která s Economií spolupracuje. Vzájemné vazby mezi nimi jsou silnější než s obecně zpravodajskou konkurencí.

Zvláštní skupinou jsou nové projekty, které založili odpadlíci z tradičních redakcí: Týdeník Echo bývalého šéfredaktora Lidových novin Dalibora Balšínka a tři weby vedené exšéfy Mladé fronty Dnes: Svobodné fórum Pavla Šafra, Neovlivní Sabiny Slonkové a Reportér Roberta Čásenského. Jejich čtenáři dávají těmto třem webům a jednomu časopisu přednost před většinou obecně zpravodajských médií.

Výraznou zvláštní dvojici tvoří také dvě webová média, která se označují za levicová - A2larm a Deník Referendum. Vazba mezi nimi je ze sledovaných médií vůbec nejsilnější (na mapě k sobě mají nejblíž) a konkurence silně zaostává; další, o poznání slabší propojení mají s týdeníkem Respekt.

Samostatným ostrovem jsou bulvární média jako Blesk či TN.cz. U nich vazbu k seriózním médiím zastávají Novinky.cz a iDnes.cz.

(Dez)informační most

Vlastní „ostrov“ oddělený od ostatních médií tvoří čistě dezinformační weby - Aeronet, AC24 a Sputnik. Jediný výraznější most mezi nimi a obecně zpravodajskými médii tvoří web, který míchá pravdivé zprávy a dezinformace - Parlamentní listy. Projekt, který nyní majoritně vlastní senátor Ivo Valenta, má podobně silnou vazbu k AC24 i k iDnes.cz. Čtenáři dezinformačních webů naopak žijí výrazněji ve své „bublině“ a kromě Parlamentních listů lajkují ostatní servery mnohem méně.

U čistě dezinformačních webů není pochybnosti o záměru a pozorný čtenář nemůže být delší dobu na pochybách. Parlamentní listy jsou však možná ještě nebezpečnějším hybridním médiem. Upozorňuje na to Peter Pomerantsev, autor knihy o Putinově propagandě a ruských médiích, když popisuje, jak cíleně proruská média mezi běžné zprávy včleňují tzv. fake news. Rozmazávají tak hranici mezi fakty a fikcí, podněcují konspirativní terorie a hlavně vytváří pochybnosti. Cílem je využít tento chaos a zmatení čtenářů pro vlastní zájmy. Ať už jde o vysokou čtenost či ovlivnění důvěry v současný politický systém a jeho reprezentaci.

Pomerantsev popsal v rozhovoru pro Respekt, jak funguje Russia Today: „Vychvalování Kremlu je menší část vysílání. Hlavní náplní jsou takzvaně jiné zprávy, které jinde tolik nenajdete. Pravidelně vysílali o Nigelu Farageovi, který chce vyvést Británii z Evropské unie, svůj pořad tu měl Julian Assange. Hodně prostoru zabírají konspirační teorie k 11. září nebo reportáže o hnutí Occupy. Stanice ale získala i práva na show veterána americké žurnalistiky Larryho Kinga. To jí dává punc normality a jejich pohledu na svět naopak větší důvěryhodnost.“

A podobně fungují i Parlamentní listy. Pro zachování zdání, že se až tak neliší od běžných seriózních médií přinášejí rozhovory s politiky, zachycují aktuální politické dění a přepisují texty ostatních médií včetně Respektu. A takový obsah poté propojují se senzacemi a dezinformacemi, které nelze ověřit. Míchání obsahu jim umožňuje zasáhnout mnohem větší počet lidí, než dokážou oslovit ryze dezinfomační weby. „Parlamentní listy tvoří přechod mezi seriózními médii a šedou zónou prokremelské manipulace,“ potvrzuje expert Masarykovy univerzity Miloš Gregor výsledky výše uvedené analýzy.

Nadvláda titulků

Pro jedny jsou Parlamentní listy (PL) serverem, který dává výrazný prostor konspiraci a dezinformacím, pro druhé jsou kotvou, jíž můžou věřit. „Tlačil jsem na čtenost, jediná možnost, jak se prosadit proti konkurenci, bylo jít do bulvárních titulků. Chtěli jsme být konfliktní a zobrazovat extrémní názory z obou stran,“ říká Michal Voráček, který financoval rozjezd PL.

Čtyři nejlépe fungující texty na Facebooku od Parlamentních listů za poslední rok Autor: BuzzSumo

Podle analýzy Masarykovy univerzity používá redakce často manipulativní techniky, ve třiceti procentech článků jejich autoři zveličovali fakta a šířili fámy a v osmnácti nálepkovali (například že imigranty nelze naučit standardy sexuálního chování; že Německo vše úhledně rovná do lajny a srovná i Evropu a pak celý svět; nebo že Kosovo a Makedonie jsou vroucí kotel drogových dealerů). Že by manipulovali, redakce odmítá. „Jde o kampaň s cílem nás poškodit,“ říká Voráček.

Autor: ilustrace: Pavel Reisenauer

V posledních měsících se o Parlamentních listech začalo mluvit hodně i v souvislosti s fenoménem webů šířících ruskou propagandu: Parlamentní listy sdílejí velmi vstřícný pohled na politiku ruského vládce Vladimira Putina a články, které o něm píší, líčí svět jeho očima (Vladimir Putin položil dotaz: Je Amerika banánová republika, nebo co?; Obama prohrál, Putin zvítězil). V bezpečnostní komunitě jsou kvůli tomu označovány jako „nejvlivnější konspirační web“.

Redakce Parlamentních listů namítá, že poměr proruských a protiruských textů je stejný a že si hodně hlídá, aby se nepřiklonila na jednu stranu. Analýza redakčního obsahu to potvrzuje jen zčásti – na přidružených webech jasně převažují okatě prokremelské názory (Rozohněný Putin: USA chtějí diktátorsky ovládnout svět! Do chaosu Ukrajinu neuvrhlo Rusko, ale Spojené státy a EU; Američané jsou nejagresivnější, řekl Putin. A začala padat slova o pokakání, přizdisráčích a zadnicích).

Pohled do financování Parlamentních listů ale ukazuje ruskou stopu spíše slabší. Jak zjistil Respekt (z veřejně dostupné Knihy pohledávek vydavatele PL), jedním ze zadavatelů reklamy byla v minulosti společnost Vemex, firma spojená s Kremlem ovládaným ropným gigantem Gazprom. Jednalo se ale o desetitisícové částky.

Více čtěte v textu Ondřeje Kundry v Respektu 4/2017 - o fungování redakce, proč někteří redaktoři z PL odešli nebo o vazbách na veřejné finance. 

Článek vznikl ve spolupráci s datovými novináři Samizdat.cz.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Kdo se bojí Lindy B.Zobrazit články