Ozdravím i postavení USA. Joe Biden představil svůj klimatický plán

Počínající předvolební prezidentská kampaň ve Spojených státech má v tuto chvíli dvě témata, jež zásadně překračují americké hranice. Jedním je regulace velkých technologických firem jako Facebook, Google nebo Amazon. Druhé se skutečně naplno rozjelo v úterý, když favorit demokratické kandidátky Joe Biden zveřejnil svůj plán boje se změnou klimatu.

Dvě hodiny po něm totéž učinila jeho soupeřka v demokratických primárkách Elizabeth Warren - a vůbec se zdá, že klimatická změna bude jedním z klíčových  témat, v jehož rámci se demokraté budou vymezovat nejprve vůči sobě navzájem a později proti Donaldu Trumpovi. Z průzkumů vyplývá, že demokratičtí voliči považují téma za druhé nejdůležitější po zdravotnictví (jehož význam ovšem nepřesahuje USA). Současný prezident naopak problém považuje za vykonstruovaný a v podstatě ho zcela ignoruje.

Demokraté už delší dobu svůj radikální plán mají, je jím Green New Deal pocházející ze socialistického křídla strany - a jeho tváří se stala nová stranická hvězda Alexandria Ocasio-Cortez. Ambiciózní program se odvolává na záchranný reformní program z éry ekonomické krize a boj s klimatickou změnou je v jeho podání spíše jednou ze součástí tlaku na hlubší reformu ekonomického systému.

Cíle jsou dramatické a mechanismy jeho provedení přitom dosti vágní, jasné nicméně je, že odráží ideologické zabarvení levého křídla demokratů a odmítá například jakékoliv tržní mechanismy včetně uhlíkové daně. K programu se přihlásilo několik demokratických kandidátů, zároveň se stal pro své obří náklady a nejasné financování snadným terčem posměchu v Kongresu, kde se od něj distancovali i mnozí demokraté.

Joe Biden stáčí debatu tradičnějším směrem, ale cíle jsou neméně ambiciózní - Spojené státy by se měly do roku 2050 stát uhlíkově neutrální ekonomikou, což je ve shodě s doporučením Mezivládního panelu pro klimatickou změnu OSN. Náklady také nejsou nejmenší, vládní investice do čistých technologií mají dosáhnout výše 1,7 biliónu dolarů a Biden je hodlá získat především zrušením daňových úlev prosazených Donaldem Trumpem.

Nástrojem změn je naopak zmíněná uhlíková daň (nebo podobný mechanismus) a Kongres by ji měl schválit do roku 2025. To může být zásadní slabinou, pokud demokraté neovládnou obě komory, zároveň se jedná o jediný způsob, jak zaručit, aby reforma přesáhla případné funkční období prezidenta. Barack Obama prosazoval mnohem méně radikální cíl s pomocí prezidentských výnosů a jeho následovník je zase bez problémů ruší. A zdá se, že i radikální New Green Deal představuje spíše dramatické vládní kroky než nový zákonný rámec podepřený Kongresem.

Celý Bidenův program je prezentován jako příležitost pro ozdravení ekonomiky i postavení Spojených států ve světě. Biden na jedné straně ujišťuje pracující v těžbě a průmyslu, že změny přinesou nové pracovní příležitosti a že se vláda postará, aby v nich našli uplatnění. Na straně druhé využívá až lehce “trumpovskou” rétoriku, když tvrdí, že Spojené státy budou prostřednictvím hrozby zavádění obchodních “ekotarifů” tlačit k ambiciózním klimatickým programům i další země, především Čínu. Snaha nevyděsit klíčové voliče je zjevná, Trumpovo vítězství stálo právě na průmyslových státech Středozápadu a Bidenovo celoživotní renomé mezi dělnickými profesemi je považováno za jeho nejsilnější volební zbraň.

Biden není sám. Již zmíněná Elizabeth Warren formuluje svůj návrh jako rozsáhlý projekt vytváření “zelených” pracovních příležitostí v hodnotě dvou biliónů dolarů. Celou kampaň soustředí na změnu klimatu guvernér státu Washington Jay Inslee, který rovněž získal podporu autorů New Green Dealu. Svůj plán již dříve zveřejnil bývalý texaský kongresman Beto O’Rourke.