0:00
0:00
Politika18. 2. 20199 minut

Maďarské cestě na dostavbu jádra se rozhodně vyhněte

Rozhovor s europoslancem, který vysoudil odtajnění Orbánových smluv s Rosatomem

Elektrárna Paks
Autor: Profimedia, TEMP EPA

Už pět let má Maďarsko podepsanou smlouvu s Ruskem o dostavbě jaderné elektrárny Paks. Část smluv měla zůstat třicet let tajná. Minulý týden ale odvolací soud v Budapešti vyhověl stížnosti opozičního europoslance Benedeka Jávora a nařídil dokumenty zveřejnit.  Zda k tomu skutečně dojde, bude ještě záviset na dalších stáních u vyšších soudních instancí. Ale i tak je podle Jávora už dnes čím dál zřetelnější, že maďarský jaderný plán je šlápnutím vedle. Poslanec ve Štrasburku patří k frakci Zelených, takže proti jádru má hodně výhrad z principu. Sázku na Rusy však popisuje jako dvojnásobný přehmat. A maďarskou cestu, které fandí i někteří čeští příznivci jádra, rozhodně nedoporučuje. „Pokud to půjde, vyhněte se jí,“ varuje.

Co přesně vaše nynější vítězství u soudu znamená?

↓ INZERCE

Soud potvrdil, že není důvod smlouvy utajovat. O jejich odtajnění se rozhodlo už v roce 2017 na základě mého podnětu k maďarskému úřadu pro svobodný přístup k informacím. Zveřejnění pak ale bylo znovu zamítnuto z obchodních důvodů. Proti tomu jsem se nyní odvolal k soudu a vyhrál jsem.

Na Facebooku jste verdikt popisoval jako historické vítězství.

V jaderné energetice je normální, že smlouvy tohoto typu jsou tajné. Jde o zaběhlý způsob, jak se v tomto odvětví postupuje – utajit toho co nejvíc. Tajnosti jsou i u aktuálních projektů na Západě, třeba ve Finsku, které je proslulé důrazem na transparentnost. Proto náš soud může mít historický význam, a to nejen ve vztahu mezi Maďarskem a Ruskem.

Maďarsko při vší úctě má pověst spíš opačnou. Opravdu věříte, že vládu ke zveřejnění nakonec donutíte?

Benedek Jávor v Evropském parlamentu Autor: Christian CREUTZ

Berte to tak, že pokud se to povede v Maďarsku, je to šance pro všechny. Můj úspěch stojí na tom, že o naší justici lze stále ještě říct, že funguje nezávisle -  navzdory tomu, o co režim usiluje. Za rok se už o případech tohoto typu bude rozhodovat u speciálních soudů podléhajících silnému politickému vlivu. Je proto důležité, že verdikt přišel nyní.

Jde o finální rozhodnutí?

Ne, vláda se ještě může domáhat revize u Nejvyššího soudu. V něm sedí soudci nominovaní za Fidesz, ale nejde říct, že jde o vyloženě politicky fungující orgán. Já věřím, že i tam bude nakonec potvrzeno zveřejnění smluv - byť třeba s nějakými zásahy, že se to či ono začerní.

Zatajené úroky

Co vlastně chcete ze smluv vědět?

Všechno. Kouzlo je v detailech. Mně jde třeba o body, které určují, za jakých podmínek může ta či ona strana odstoupit. Jaké obě strany podepsaly garance za to, že splní to či ono. Jako europoslanec měl možnost si ty smlouvy prohlédnout – za striktních podmínek, v uzavřené místnosti, bez toho, abych o nich mohl dál na veřejnosti mluvit. Jsou to obrovsky rozsáhlé dokumenty a nemůžu říct, že bych stihl projít všechno. Ale jsem si jist, že u jistých pasáží bude zveřejnění užitečné.

Jedna z věcí, která vzbuzuje zvědavost, je způsob, jak bude Maďarsko za elektrárnu platit. Pokud tomu správně rozumím, vy jste si na elektrárnu půjčili v Rusku, jako byste si ji kupovali na hypotéku, a musíte začít splácet už v roce 2026 – bez ohledu na to, jestli elektrárna tou dobou bude nebo nebude fungovat. Je to tak? 

Ano. To je ale dáno jinou smlouvou – mezivládní dohodou, jejíž obsah už známe. Splácení má začít 15. března 2026. Předpoklad byl totiž ten, že tou dobou bude elektrárna hotova a začne na splátky vydělávat. Jenže už nyní, pět let po podpisu smluv, má projekt skluz kolem tří let. Čili je jasné, že elektrárna nebude hotova včas.

Co se tedy stane? Začnete platit, i když elektrárna nepoběží?

Vláda se nyní snaží podmínky změnit. Ale neznáme detaily, za jakých lze smlouvu upravit, a jaké páky má ta či ona strana. Nikdo neví, co se stane.

Proč se peníze řešily zvláštní mezivládní dohodou?

Šlo o trik, jak zamaskovat náklady na půjčku. Aby v ceně elektrárny nebyly vidět úroky. Půjčka je vztah mezi ruským a maďarským státem podepsaná mimo smlouvy o samotné elektrárně. Úroky řeší maďarský úřad pro řízení státního dluhu, v ceně za elektrárnu nejsou.

Jak nejsou?

Prostě nejsou. Elektrárna stojí oficiálně 12,5 miliardy eur. Z toho 2,5 miliardy platí Maďarsko ze svého a 10 miliard si půjčuje od Rusů. Úroky, které budeme splácet třicet let, ale v této ceně nejsou. Vláda jednoduše řekla, že půjčka je separátní mezivládní věc a že úroky se řeší v rámci státního dluhu. Jako byste si koupil auto na úvěr, ale jako náklad bral jen cenu a úroky ignoroval - jako by je za vás platil někdo jiný. Mimochodem, proto také vládě vyšlo, že se stavba ekonomicky vrátí. Snažili se o tom přesvědčit i Evropskou komisi, která náklady na kapitál započítala a došla k opačnému závěru. Tedy že projekt je nerentabilní, že privátní investor by do něj takto nikdy nešel a že jde ve skutečnosti o skrytou státní podporu. S ní však komise nakonec souhlasila.

Kolik je tedy skutečná cena, když ne 12,5 miliardy?

Úroky vyjdou podle různých kalkulací na dalších pět až sedm miliard. Jsou ale ještě další náklady, které v projektu nejsou, nicméně musí se zaplatit, aby elektrárna v budoucnu mohla fungovat. Třeba zkapacitnění sítě, aby po zdvojnásobení výkonu mohla elektřina proudit ven, nebo další technické úpravy v síti. Takže úplně kompletní účet nikdo nezná.

Váš odhad je jaký?

Nejméně 16 nebo 18 miliard eur. Je to klasická hra, již jaderný průmysl hraje s vládami států všude po světě. Na začátku se řekne nějaké hezké, ale nerealistické číslo, a pak náklady rostou a rostou, ale protože už je v tom utopeno plno peněz, nikdo si netroufne projekt zastavit. Když dal parlament u nás před deseti lety mandát ke zmapování dostavby, mluvilo se o pěti až sedmi miliardách.

Elektrárna Paks Autor: Profimedia, TEMP Rex Features

Teď se vaše vláda hájí tím, že 12,5 miliardy je takzvaně „fixní“ cena – a že případné zdražení jde za Rosatomem. Co se tedy stane, když elektrárna nebude včas hotová?

To je právě třeba vyčíst ze smluv. Jsou tam třeba ustanovení, že Rosatom jako dodavatel může uplatnit dodatečné náklady z titulu toho, že se něco zpozdilo na maďarské straně. A kdo třeba může za zpoždění u stavebního povolení? Lze svézt zodpovědnost na průtahy na naší straně? Jestliže už nyní je skluz tři roky, lze předpokládat, že na konci bude nejméně šest. Chceme-li odklad splátek, potřebujeme se s Rusy dohodnout. Jenže oni nemají žádnou povinnost nám vyhovět. Dobrá vůle Vladimira Putina má, jak známo, obvykle nějakou cenu. Výsledek by mohl vypadat třeba tak, že nám Rusko vyhoví s odkladem splátek, ale my na sebe vezmeme určitou vinu za zdržení, a tím i nárok Rosatomu na vícenáklady. I proto je třeba znát detaily smluv.

Proč se stavba zpožďuje?

Z mnoha důvodů. Jedním bylo unijní prošetřování, zda projekt obsahuje státní pomoc. A nejen kvůli financování, ale také kvůli tomu, že stavbu dostalo Rusko napřímo, bez standardní soutěže. Bylo zjevné, že se kvůli tomu Unie ozve, s tím mohli počítat od začátku. Druhý důvod je technologický. Maďarsko, stejně jako třeba Finsko, kupuje od Rusů nový model reaktoru, který zatím běží jen v Rusku a pro který Moskva nemá evropská povolení. Finský jaderný dohled se s Rusy na plnění evropských norem stále dohaduje, maďarský postupuje podobně. Třetí důvod je chabý management na naší straně. Jadernou elektrárnu tu dlouho nikdo nestavěl a nikdo takovou akci neumí pořádně řídit.

Šlo by to i jinak

Abychom si vyjasnili východiska: vy jste proti jádru principiálně, je to tak?

Ano, ale moje kritika má víc rovin. Z pohledu zelené politiky má jádro samozřejmě plno mínusů. Některé jsou obecné, jako je bezpečnost nebo nevyřešená otázka jaderného odpadu, jiné jsou jen naše, třeba zatížení vody v Dunaji. To je už dnes na hraně norem - a co se asi stane, pokud se výkon elektrárny zvedne na dvojnásobek? Pak jsou tu ekonomické důvody: základní výhrada je ta, že jádro se jeví čím dál víc jako přežitá technologie, která je oproti výrobě obnovitelných zdrojů nebo oproti investicím do úspor zkrátka moc drahá. Čili existuje řada argumentů proti jaderné energetice jako takové. U nás se k tomu přidávají ještě další specifika.

Jistě znáte obvyklý argument příznivců jádra, že z ničeho jiného nelze vyrobit dost proudu. Maďarsko vyrábí z jádra skoro polovinu elektřiny. Čím ho chcete nahradit?

Je třeba si uvědomit, že se jádro nevypíná hned teď. Nynější bloky poběží někdy do poloviny třicátých let. Takže máme dvacet let, jak se na změnu připravit. Před dvěma lety jsme si kvůli tomu nechali zpracovat studii u německého Wuppertal Institutu, podle které se dá za dvacet let na útlum jádra připravit a nahradit ho zdroji jako slunce nebo vítr a investicemi do šetrnější spotřeby energií. Studie ukázala, že to lze provést i při relativně konzervativním scénáři, kdy by technologický pokrok u obnovitelných zdrojů nebyl tak rychlý, jako je dnes. Nakonec by to mohlo vyjít až o třetinu levněji než budovat nové jaderné bloky.  Problém ale je, že tato cesta by vyžadovala začít včas a-  to se neděje. Výroba z větru u nás stagnuje od roku 2010 a solární zdroje rostou jen velmi pomalu. Mám strach, že směřujeme ke katastrofě – vláda bude dál prosazovat svůj bláznivý jaderný program a místo toho, abychom přeřadili na moderní řešení, utopíme se v něčem, co bude za pár let zjevná prohra a co bude výhodné leda pro Rusko.

Proč podle vás Orbán tohle všechno riskuje?

Korupce, spojenectví s Ruskem, poradci ze staré školy, kteří nechápou, co dnes v energetice děje, touha po centrálním, státem řízeném modelu. Důvodů je opět řada.

Maďarskou cestu tedy nedoporučujete?

Pokud to půjde, určitě se jí vyhněte.

Benedek Jávor na demonstraci Autor: Archiv autora

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Kdo se bojí Lindy B.Zobrazit články