0:00
0:00
Politika16. 1. 20193 minuty

Když přijde tvrdý brexit, čeká Evropu zkouška charakteru

Kromě odchodu Británie je tu navíc obchodní válka s Čínou

Autor: Globe Media /  Reuters

Na zmatené snaze Británie vystoupit z Evropské unie byla až dosud pozoruhodná jednota zbytku Evropy. Přestože se britská vláda pokoušela objíždět evropská hlavní města, nepochybně ve snaze rozleptat společné vyjednávací stanovisko, neuspěla. Zatěžkávací zkouška se však teprve blíží - jak stoupá hrozba brexitu bez dohody, nervozita stoupá.

Firmy i lobbistické skupiny budou v následujících týdnech stupňovat tlak na politiky, aby se na poslední chvíli “nějak dohodli” a nepřipustili ekonomický chaos, který může náhlým uzavřením hranic na konci března vzniknout. A pokud k “tvrdému” brexitu skutečně dojde, pak nátlak na rychlé vyřešení situace prostřednictvím politických ústupků ještě zesílí. Evropu čeká zkouška nervů.

↓ INZERCE

Tvrdý brexit nebo brexit bez dohody jsou termíny oproštěné od emocí, ale v podstatě znamenají hospodářský konflikt bývalých spojenců. Hluboce integrované ekonomiky se náhle rozpojí, volný trh naruší systém obchodních bariér, jež způsobí ekonomické ztráty na obou stranách. Mechanismus a důvody, jakými k tomu případně dojde, jsou odlišné, ale v podstatě je to stejný střet, jaký rozjel prezident Trump proti Číně.

A jestliže většina Evropanů doteď britské politické hry sledovala jako exotický úkaz, už dnes se atmosféra viditelně změnila. Náhle se dozvídáme, že v Německu jsou ohroženy tisíce firem a stovky tisíc pracovních míst. Že i maličká Belgie se třese o 40 tisíc džobů. Irsko najímá tisícovku nových úředníků k obsluze přetížených hraničních přechodů a celnic, Francie 700, Německo 900. Experti mezitím spočítali, že zdržení jednoho kamiónu o 30 vteřin vyústí v osmidenní kolonu na hranicích. A Česko jako exportní země má patřit k těm nejzasaženějším - například analýza České spořitelny počítá se snížením domácího HDP až o 55 miliard korun a obává se o 40 tisíc pracovních míst.

Podnikatelská sdružení se zaklínají vírou v konečné vítězství zdravého rozumu, ale v tom se může skrývat háček. Na straně stoupenců tvrdého brexitu nestojí pragmatičtí kupci, nýbrž ideologové. Během kampaně neměli problém otevřeně lhát  a manipulovat veřejným míněním. Dnes zastávají názor, že trocha toho ekonomického chaosu a trápení jsou přijatelnou cenou za dlouhodobý cíl, jímž je cosi jako obří verze dravého asijského Singapuru u evropských břehů.

Nevyřčen zůstává ještě jeden argument: až chaos vypukne, teprve se ukáže, kdo uhne očima první. Už během kampaně ostří stoupenci rozchodu běžně opakovali, že Evropané nakonec určitě ustoupí, že jsou na tvrdé střety příliš změkčilí. Zda měli, či neměli pravdu, se teprve ukáže. Západ a Evropa zvlášť přitom vlastně stojí před dvěma ekonomickými střety najednou: kromě brexitu je tu ona obchodní válka s Čínou, která se může vyhrotit začátkem března, kdy vyprší dohodnuté “příměří” mezi Pekingem a USA. Spojené státy budou hledat spojence a nebude to lehké rozhodování, jak ukazují odvetné akce Číny proti Kanadě, jež se na stranu USA již evidentně postavila.

V Británii se v následujících sedmdesáti dnech ještě může odehrát ledacos a třeba nakonec zdravý rozum skutečně zvítězí. Pokud ne, čeká Evropu zkouška charakteru: bude se muset rozhodovat, zda je ochotna zaplatit reálnou ekonomickou cenu za principy, na nichž stojí pravidla evropské integrace, i za svou příslušnost k západním spojencům.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].