Zdrcující porážka Theresy May. Parlament jasně odmítl dohodu o brexitu

Porážka vládního návrhu dohody o odchodu Británie z EU je nakonec zdrcující. Theresa May prohrála o 230 hlasů, proti vlastní premiérce hlasovalo i 118 poslanců vládní konzervativní strany. K podobnému odmítnutí vládní politiky v Británii nedošlo více než sto let.

Co ale bude následovat? Do termínu brexitu zbývalo ve chvíli hlasování 73 dní. Sněmovna odmítla vyjednaný návrh dohody s EU, zároveň neexistuje žádná alternativní varianta. Porážka je natolik zdrcující, že je krajně nepravděpodobné, aby k souhlasu poslanců stačily kosmetické úpravy smlouvy, i kdyby se je podařilo narychlo odsouhlasit s Bruselem. Opoziční labouristé navíc okamžitě po oznámení výsledků hlasování oznámili, že podávají návrh na vyjádření nedůvěry stávající vládě Theresy May. Ve středu bude sněmovna o návrhu celý den debatovat.

Pokud by vláda padla, budou mít labouristé nebo kdokoliv jiný dva týdny na pokus sestavit vlastní kabinet - pokud neseženou podporu, následují předčasné volby.  Pravděpodobnější varianta však je, že i ti konzervativní poslanci a poslanci “spojenecké” severoirské strany DUP, kteří hlasovali proti návrhu Theresy May, vládě důvěru ponechají. Šance pro Jeremyho Corbyna dosáhnout na funkci premiéra není v jejich zájmu.

Dál se dostáváme do roviny čistých spekulací. Theresa May prohlásila, že se pokusí napříč politickými stranami vyjednat takovou podobu dohody, která by našla dostatečnou podporu v parlamentu. To by v praxi znamenalo cestu k ještě měkčí podobě brexitu, než s jakou teď v parlamentu narazila. Mluví se o norském modelu, ale ten má do představy skutečné nezávislosti na EU hodně daleko. Jak by reagovali stoupenci tvrdého Brexitu v řadách konzervativců, je ve hvězdách. Zda existuje nějaký průsečík zájmů umírněných konzervativců, labouristů a třeba skotských nacionalistů z SNP či liberálních demokratů, je po dvou letech vyjednávání stejnou neznámou.

Druhou možností je pozvolné klouzání k odchodu bez dohody. Radikálům z konzervativní strany, kteří premiérku potopili, stačí vydržet zmíněných 73 dní a vše blokovat. Kýžený výsledek se pak dostaví sám. Problém je, že tato varianta nemá ani omylem podporu většiny parlamentu. V Británii se tak mluví o porušení letitých zvyklostí a jakési hrozící “vzpouře” zákonodárného sboru, který vezme dění do vlastních rukou a tvrdému brexitu zabrání.

Naprosto klíčový je ale čas. Varianta předčasných voleb vylučuje možnost stihnout termín odchodu 29. března. Zda je možné vyjednat dohodu novou, když se ta předchozí dohadovala bezmála dva roky, je také velmi nejisté. Ve vzduchu se vznáší vidina odkladu stanoveného termínu.

To je možné provést, pokud s ním vysloví souhlas všechny členské země EU. Velká Británie může také aktivaci článku 50 o odchodu jednostranně stáhnout a zůstat členskou zemí, ale ani to zatím v žádném případě na stole není. Nezdá se také, že vláda, pokud přežije hlasování o nedůvěře, připustí druhé referendum.

Nervozita mezi firmami i běžnými Brity bude každopádně dál stoupat. Theresa May před hlasováním prohlásila, že poslanci volí mezi spořádaným odchodem a chaosem. V tuto chvíli rozhodně hrozí to druhé.