Kašmír před dalším výbuchem

Zní to jako klišé z turistického letáku, ale nebojme se ho: na Zemi není mnoho míst, která by se vyrovnala Kašmíru. Nejde jen o omračující krásu obrovského údolí posazeného dvě stě kilometrů uvnitř Himálaje a obklopeného ze všech stran vysokými horami (z indické nížiny se poslední tři kilometry přijíždí úzkým tunelem). Podmaňující je i dramatická historie a osobitá kultura. Kašmír ovšem na svoji krásu už spoustu let také doplácí. Zúčastněné strany se totiž nemohou dohodnout, komu patří.

Před vznikem Indie v roce 1947 tam žilo jen asi 20 procent hinduistů. K nim se ale řadil i panovník a zbytek elity, které patřilo to nejcennější - půda. Muslimové tvořili 77 procent obyvatel, tehdy chudou většinu, podle záznamů drcenou vysokými daněmi a právní diskriminací. Právě hinduistický mahárádža v roce 1947 rozhodl, že stát Kašmír bude patřit do indické unie.

Brzy na to vypukla první válka s Pákistánem, jejímž výsledkem bylo rozdělení Kašmíru na dvě podobně velké části. To necennější - Kašmírské údolí -  patřilo Indii. Indové ale projevili vstřícnost. Do své první ústavy vepsali článek 370, který měl místní muslimské většině zajistit i do budoucna správu nad indickým Kašmírem. Článek zakazoval, aby Indové z nížiny mohli kupovat v Kašmíru půdu, získat trvalé bydliště a práci ve státní službě.

Silně militarizovaná oblast pak nikdy nepatřila k oázám klidu, jak by napovídala poloha. V roce 1965 stihly oba státy další ozbrojený konflikt a v roce 1999 ještě jeden. Nejvíc se ale situace zhoršila koncem 80. let, kdy do Kašmíru začali pronikat přes zelenou hranici radikálové z Pákistánu podporovaní tamní tajnou službou. Bezpečnostní situace se zásadně zhoršila. Téměř celá komunita kašmírských hinduistů odjela během 90. let pryč a přijíždět zpět se pro ně stalo riskantní záležitostí. Noční přepadávání proindických politiků a výhrůžky terorem se staly běžnou věcí. Indická armáda reagovala zvýšením počtu vojáků a brutálním porušováním lidských práv místních muslimů.

Zhruba v posledních deseti letech se situace zklidňovala, dokonce se začali vracet turisté. Poslední pákistánské vlády zmírnily podporu kašmírských radikálů. Nespokojenost a nervozita na obou stranách však trvá. Muslimským obyvatelům Kašmíru vadí, že žijí v de facto okupované zemi, kde se projevy nespokojenosti často tvrdě trestají. Hinduistům z nížiny zase vadí, že Kašmír je jakýmsi státem ve státě, kam nemohou jet bezpečně na dovolenou nebo se odstěhovat - a především odkud byli teroristy vyhnáni tradiční hinduističtí obyvatelé, kteří se dokázali v dávné minulosti ubránit islamizaci.

Sekulární umírněné indické vlády dokázaly této nespokojenosti odolávat. Strana hinduistických nacionalistů BJP, která vládne již pět let, však před letošními volbami slíbila speciální statut Kašmíru skončit. To se teď stalo. Parlament v Dillí vedený výraznou většinou BJP v pondělí článek 370 zrušil.

Zatím není jasné, zda jej něco nahradí. Pokud se tak nestane, v Kašmíru vzniká riziko demografické změny, která by výrazně zamíchala tamní politikou i majetky. S tím je spojené riziko další radikalizace zejména mladých mužů v Kašmíru a další krvavé střety s armádou a policií. Nad tím vším pak visí hrozba, o níž se v souvislosti s Kašmírem mluví už víc než sedmdesát let: další válka mezi Indií a Pákistánem.