Babiš byl ve střetu zájmů, říká i druhý audit. Ale vracet nemá skoro nic

Druhý audit dotací pro Agrofert, zaměřený na peníze ze zemědělských fondů EU, spěje ke stejnému závěru jako audit první, zveřejněný před Vánoci. Tedy že premiér Andrej Babiš byl minimálně po část svého vládního působení ve střetu zájmů. Skrz svou funkci měl vliv na dotační politiku a zároveň z ní díky trvajícím vazbám na koncern Agrofert sám finančně těžil, což je podle Bruselu proti pravidlům.

Lze to dovodit z vyjádření českých úředníků, kteří o zemědělském auditu jednali v úterý s Evropskou komisí. Šlo jen o průběžné jednání, finální verdikt bude znám nejspíš až v létě. Upřesnění je ale nyní důležité proto, že u druhého auditu zatím nebyla zveřejněna ani předběžná zpráva a nebylo jasné, kam toto řízení spěje.

Kódované ano

Schůzka potvrdila, že u některých dotací komise nárok Agrofertu zpochybňuje, české úřady ale dál za peníze pro podnik bojují. Spor se vede hlavně o to, podle kterého předpisu střet zájmů posuzovat. U většiny dotací ze sporného mezidobí se podařilo komisi přesvědčit - neshoda přetrvává jen u jednoho malého projektu za 1,6 milionu korun, který Unie dál rozporuje. Zároveň ale platí, že od zpřísnění předpisů na unijní úrovni v srpnu 2018 už Agrofert z EU nedostává nic, pouze takzvané přímé platby.

Jasnou odpověď na to, co se skutečně děje, je třeba v prohlášení českých úředníků pozorně hledat. „Audit je stále v řešení, to znamená, že nemůžeme potvrdit, ani vyvrátit jakýkoliv jednoznačný závěr komise, že pan premiér je, nebo není ve střetu zájmů. Žádný takový jednoznačný závěr nemáme,“ řekl na tiskové konferenci ve středu Martin Šebestyán, ředitel Státního zemědělského a intervenčního fondu (SZIF), přes který unijní agrární dotace k českým podnikům plynou.

Z jeho dalších vět ale plyne, že Komise – podobně jako v prvním auditu – dál pracuje ve svém stanovisku s českým zákonem o střetu zájmů. Konkrétně s paragrafem 4c, který do zákona přibyl v únoru 2017. Podle něj „je zakázáno poskytnout dotaci … obchodní společnosti, ve které veřejný funkcionář … nebo jím ovládaná osoba vlastní podíl představující alespoň 25 %“.

Andrej Babiš po celou dobu argumentuje tím, že Agrofert právě kvůli této novele převedl do svěřenských fondů a ty nelze považovat za „jím ovládanou osobu“. První audit, jehož originální verzi už Respekt zveřejnil, to vidí jinak – svěřenské fondy hodnotí jen jako právnickou kličku, která nic nemění na tom, že je Babiš dál s Agrofertem propojen. Babiš dále namítá, že výklad českých zákonů přísluší jen zdejším orgánům a soudům, nikoli Evropské komisi. V tom za ním české úřady stojí, což je i podstatou nynějších debat o agrárním auditu.

„Nemáme jednotný názor na aplikaci paragrafu 4c národního zákona o střetu zájmů a na způsob, jak by měla Evropská komise používat vnitrostátní právo. Toto je základní věc,“ uvedl v asi nejdůležitější větě svého středečního vystoupení Šebestyán. Poté zopakoval totéž ještě jinými slovy. „Když to zestručním, podstatnou tohoto auditu je vysvětlování si našich názorů na to, jestli posuzovat střet zájmů čistě jen podle národních pravidel, nebo ne.“

Shoda zatím neexistuje, což ale v praxi povede nejspíš k tomu, že Brusel – coby správce peněz – bude mít se svým stanoviskem navrch. „Jsem přesvědčen že se nám podařilo včera kolegy z Evropské komise upozornit, že jejich pohled vychází z nějakého jejich pohledu evropského, ale že není v souladu s českým právním řádem,“ dodal náměstek ministra zemědělství Jiří Šír, vzápětí ale upozornil, že šlo jen o výměnu názorů, nikoli o shodu. "Nedošlo včera ke sblížení všech stanovisek, ale v každém případě myslím, že to jednání přineslo dobrá vyjasnění pro nás, proč na to tak Evropská komise kouká,“ uvedl Šír.

Vepřín a nakladač

Dotace, odklepnuté Agrofertu po únoru 2017, původně SZIF po spuštění auditních řízení zastavil. Loni v listopadu ale oznámil, že na základě nových právních expertíz mění názor a část plateb uvolňuje. Konkrétně ty, kde Agrofert získal souhlas mezi únorem 2017 a srpnem 2018. Posun na srpen 2018 souvisel s tím, že od tohoto okamžiku platí v celé EU pro střet zájmů přísnější, přímo účinný unijní předpis 2018/1046, kde už tolik prostoru pro benevolentní výklad není.

„Ve vztahu k projektům společností koncernu Agrofert schváleným od 2. 8. 2018 zůstává SZIF nadále v režimu předběžné opatrnosti a tyto projekty neproplácí,“ konstatoval loni v listopadu SZIF a tento postoj podle Šebestyána platí i nyní.

Úterní jednání s komisí podle šéfa SZIF nicméně vedlo k tomu, že Unie odkývala proplacení všech dotací, o které se dosud vedl spor – tedy těch schválených v mezidobí od února 2017 do srpna 2018 – s výjimkou jednoho menšího projektu za 1,6 milionu korun, který komise dál rozporuje. "Na tomto projektu jsme se neshodli a tento projekt byl proplacen ještě před započetím auditu,“ upřesnil Šebestyán.

Jak upozornil tento týden Český rozhlas, SZIF nově proplatil firmám z koncernu Agrofert dva odblokované projekty z mezidobí. Z jednoho se platil nový nakladač pro zemědělský podnik Kladrubská, z druhého modernizace vepřových chovů firmy Lipra Pork. Dohromady šlo o 51 milionů korun.

Není zatím úplně jasné, proč komise nyní na odblokování těchto plateb kývla, když zároveň upozorňuje na porušování českého zákona o střetu zájmů už od února 2017. Jedním z možných vysvětlení jsou nové právní analýzy, na které se odvolával v listopadu SZIF a které staví na tom, že tento fond nespadá pod zákon o rozpočtových pravidlech.

Zákon o střetu zájmů se přitom na rozpočtová pravidla odvolává, čili podle této argumentace je SZIF v jiném režimu než třeba kohezní fondy, kterých se týkal první audit a kde komise podle auditní zprávy trvá na existenci nepovoleného střetu zájmů už od února 2017. Kromě toho se českým úředníkům podle Šebestyána povedlo přimět Komisi ke změně názoru ohledně toho, co je rozhodné datum, kdy dotace do sporného období už spadá a kdy ještě ne. Pro období od února 2017 se podle Šebestyána za rozhodné datum bere až podepsání dotační smlouvy, nikoli podání žádosti. Díky tomu mohly některé projekty ze sporného období vypadnout.

To hlavní běží dál

Pro Agrofert každopádně dál platí, že dohady se vedou jen o dotacích schválených před srpnem 2018, tedy před změnou unijních předpisů o střetu zájmů. Evropská komise již dříve opakovaně uvedla, že pozdější platby pro Agrofert preventivně zastavuje, totéž říká i SZIF. Do této kategorie spadá třeba rekonstrukce kravína firmy SPV u obce Milotice na Pelhřimovsku nebo modernizace nedalekého vepřína.

Podobné je to u prvního auditu, kde Komise rozporuje dotace v řádech stovek milionů korun v rámci kohezní politiky, tedy podpory podnikání nebo inovací. A kde navíc říká, že kvůli střetu zájmů Agrofert ztrácí na kohezní fondy nárok už od února 2017.

Z pohledu Agrofertu je ale hlavní, že moratorium se u obou auditů týká jen nenárokových investičních dotací. Netýká se takzvaných přímých zemědělských plateb, které jsou pro Agrofert zdaleka nejdůležitější. Přímé platby dostávají farmáři podle počtu kusů chovaných zvířat nebo podle rozlohy obdělávané půdy. Komise proti uvolňování těchto přímých plateb farmám ze skupiny Agrofert zatím nic nemá - s odůvodněním, že na ně vzniká nárok automaticky, takže jejich výši prý nelze nijak ovlivnit protekcí skrze střet zájmů.

"Neprobíhá žádný proces výběru ani žádné rozhodování národních orgánů, na kterém se střet zájmů mohl nějak projevit,“ uvedla loni v prosinci na žádost o zdůvodnění, proč u jedněch dotací Komise Agrofert blokuje a u jiných ne, mluvčí komise Claire Joawn.

Stejným výkladem se řídí i české úřady, které přímé platby rozdělují jednotlivým příjemcům a do Bruselu pak pošlou žádost o proplacení za celý sektor, čili mají ve výběru příjemců hlavní slovo. „To je o něčem jiném, nebudeme to teď komentovat,“ uvedl na dotaz ohledně nároku Agrofertu na přímé platby náměstek Šír s tím, že audit se přímých plateb netýká a že v něm jde jen o podporu investičních projektů v rámci programu rozvoje venkova.

Pro Agrofert jsou přímé platby suverénně nejdůležitější. Podle poslední výroční zprávy za rok 2018 na nich z Bruselu dostal 1,5 miliardy, pětkrát víc než z jiných dotací. O tom, zda je nárok v pořádku, se ale ještě vedou právní spory. Unijní nařízení proti střetu zájmů 2018/1046 totiž nedělá ve svém textu žádné rozdíly mezi typem dotací. Vzniká tedy právní rozpor, proč jedny dotace komise blokuje a jiné ne. Podle oficiální odpovědi, kterou z komise dostal v této věci europoslanec Luděk Niedermayer, se příslušné ustanovení unijního nařízení týká i přímých plateb.

Zda to ale v praxi nějak ovlivní tok těchto peněz do Agrofertu, zatím není jasné. O dotacích pro Agrofert debatoval europarlament dvakrát v prosinci a v lednu a z diskuse vyplynulo, že o přímé platby by mohl Agrofert přijít od příštího roku, pokud se prosadí ti, kteří chtějí kvůli přibývajícím kauzám se zneužíváním fondů zpřísnit pravidla pro jejich vyplácení. Otázkou nicméně je, jak moc si europarlament prosadí svou a jak moc dokáže korigovat případnou dohodu na úrovni šéfů členských států.

Toman zatím bez rozporů

Agrární audit řeší kromě Babiše ještě případ ministra zemědělství Miroslava Tomana a agrárních dotací pro jeho příbuzné. Podle unijního nařízení ze srpna 2018 pod střet zájmů spadá i to, je-li "z rodinných důvodů … ohrožen nestranný a objektivní výkon funkcí“. Až v září přitom SZIF uzavřel smlouvu o dotaci s drůbežářským podnikem Xaverov, který spadá pod skupinu Agrotrade, kde Tomanův bratr a otec sedí přímo v orgánech. Xaverov má podle smlouvy investovat do čtyř hal v Blšanech u Loun 5,3 milionu korun. Dotace má pokrýt dva miliony, z toho 990 tisíc má jít z evropských fondů na rozvoj venkova. Sporných projektů tohoto typu je víc. Toman se stal ministrem koncem června 2018.

Podle Šebestyána fond případ prověřoval a dospěl k závěru, že projekty odblokuje - s odůvodněním, že při prověřování nebyly odhaleny žádné úkony, které by poukazovaly na zneužití střetu zájmů. „SZIF bude pokračovat v administraci těchto projektů, což strana Evropské komise nerozporovala,“ uvedl k úternímu jednání na toto téma Šebestyán. Zda ale mají Tomanovi příbuzní peníze jisté, ještě není úplně jasné. „Projekty odblokujeme, to ale ještě neznamená, že jdou na výplatu,“ poznamenal bez dalšího vysvětlení Šebestyán.

Zemědělský audit – včetně pasáží o Babišovi i Tomanovi – bude podle náměstka Šíra hotov až za několik měsíců. Evropská komise má nyní měsíc na zanesení toho, co vzešlo z úterního jednání, k tomu se poté bude ještě vyjadřovat česká strana. Na konečné znění zprávy má poté komise podle Šíra dalších šest měsíců.