Ano krásné zdi, ne socialismu a směšným vyšetřováním. Trump mluvil ke svým Američanům
Prezident pronesl Zprávu o stavu Unie se zpožděním způsobeným sporem o rozpočet
Možná nejsilnější věty z letošní Zprávy o stavu Unie zněly: “Zdi fungují, zdi zachraňují životy (…) Žádné téma neilustruje propast mezi pracujícími Američany a americkou politickou třídou lépe než nelegální migrace. Bohatí politici a jejich donátoři tlačí na otevřené hranice, zároveň žijí své vlastní životy za zdmi, za branami střeženými ochrankou.“ Čistě takticky to bylo povedené, prezident Donald Trump v nich dokázal do jednoho odstavce sloučit dvě témata klíčová pro jádro svých voličů: slíbenou stavbu protipřistěhovalecké bariéry na jižní hranici země a stoupající nerovnost ve společnosti. Nedostupné a střežené paláce bohatých proti nejistotě většiny společnosti vystavené bez ochrany vichrům globalizace. Brilantní.
Pravidelnou každoroční Zprávu pronášel letos americký prezident se zpožděním způsobeným sporem o rozpočet. Trump jako vyjednávací nástroj použil uzávěru činnosti vládních úřadů, šéfka dolní komory Kongresu Nancy Pelosi mu na to konto projev zakázala. Trump prohrál a vládní úřady otevřel. V projevu, který trval hodinu a dvacet dvě minuty, pak věnoval celou čtvrthodinu právě tématu “krásné zdi” - klíčovému bodu svého prezidentského programu, kolem kterého se celý spor točil a který zůstává nevyřešen. Kongres peníze na výstavbu neschválí. Pokud chce prezident svůj slib splnit, zbývá mu pouze možnost vyhlášení výjimečného stavu na jižní hranici, s čímž nesouhlasí ani část “jeho” republikánů - krok je právně docela vachrlatý.
Zeď ale nebyla jediným tématem. Tím druhým byl socialismus. To je relativně nový prvek na americké politické scéně, kde se dnes část politiků demokratické strany otevřeně ztotožňuje s výrazem, který by ještě před pár lety znamenal politickou sebevraždu. “Socialismus” přestal odkazovat k Sovětskému svazu, ale spor se stále vede o to, zda v americké mysli symbolizuje spíše Švédsko - nebo Venezuelu. Trump měl nepochybně na mysli to druhé, když prohlásil, že “dnes obnovujeme své odhodlání trvat na to, že se Amerika nikdy nestane socialistickou zemí. Rodíme se svobodní a svobodní zůstaneme.“
S Venezuelou a jejím “socialismem 21. století” bude mít radikálnější levice problém ještě dlouho. Trumpův brazilský dvojník Jair Bolsonaro používal slovo “Venezuela” ve své předvolební kampani jako spolehlivě fungující plamenomet - a autor tohoto textu má za to, že pokud politici jako Bernie Sanders nebo Alexandria Ocasio-Cortez nenarýsují hodně rychle skutečně tlustou a nepřehlédnutelnou čáru mezi svým pojetím a zkrachovalým latinskoamerickým režimem, zdiskreditují sami sebe.
Třetím velkým tématem byl ekonomický boom v trumpovské Americe. Ten dokázal prezident zručně a trochu nečekaně podmínit vlastní nerušenou existencí. “Ve Spojených státech se právě odehrává ekonomický zázrak - a jediné, co ho může zastavit, jsou hloupé války a politika směšných, stranicky motivovaných vyšetřování,“ prohlásil doslova. Válkami se zřejmě myslí konflikty v Sýrii a Afghánistánu, odkud se Trump hodlá stáhnout. Vyšetřování se samozřejmě týká práce zvláštního vyšetřovatele Roberta Muellera, zkoumajícího případné propojení prezidentské předvolební kampaně s Ruskem.
Spojené státy už přitom pomalu rozjíždějí další kampaň. A Trumpova pozice na jejím počátku není úplně čitelná. Ekonomika mu hraje do not, stejně tak se nepochybně bude chlubit nekompromisním postupem v zahraniční politice. Jeho nedávná prohra s demokraty a především Nancy Pelosi však jeho postavení oslabuje a záležitost ze zdí začíná připomínat fiasko. Jak se demokraté vypořádají s nově nalezenou chutí po radikalitě, zůstává velkou neznámou blížících se voleb - a dost možná rozhodne o tom, kolik podobných Zpráv o stavu Unie ještě Trump přednese.
Přečtěte si více k tématu
Respekt 6/2019: Nancy Pelosi, vládkyně s telefonem
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].