Mašinerie EU se rozjíždí - proti Moskvě

Kremlologové mají opět plné ruce práce a po Putinově zmizení ze scény se dohadují, jaký mocenský souboj probíhá za jeho zdmi. Můžu se mýlit, ale zdá se mi, že krize v Kremlu souvisí kromě jiného (například s vraždou Borise Němcova a tlakem různých skupin) také s tím, že v posledních týdnech se v EU odehrálo několik důležitých událostí, z nichž je zřejmé, že tento obrovský moloch se stále rozhodněji rozhoupává k akcím proti Rusku, jež byly ještě nedávno nemyslitelné. S tím Putin nepočítal, což oslabuje jeho domácí pozici neomylného stratéga.

Tady je několik příkladů. Evropská komise prostřednictvím organizace Euratom zablokovala dohodu Maďarska s Ruskem o dostavbě jaderné elektrárny Paks, na kterou měl Putin půjčit maďarskému premiérovi Orbánovi deset miliard eur. Tento projekt byl zcela jasným pokusem o podplácení Maďarska za to, že bude v EU stranit Rusku.

Evropská komise už od roku 2012 vyšetřuje ruského plynárenského obra Gazprom kvůli různým cenám plynu, jež výběrově nabízí různým státům EU podle toho, jak se chovají vůči Rusku. Eurokomisařka Margrethe Vestagerová prohlásila, že rozhodnutí o případné pokutě pro Gazprom padne brzy (v řádu týdnů). Může jít o 10 procent z celkových ročních tržeb, což je obrovská částka pro tuto státní firmu, která má už teď potíže kvůli evropským sankcím.

Velká Británie zakázala jednomu z nejbohatších Rusů Michailu Fridmanovi nakoupit od německé firmy RWE 14 ropných polí, z nichž 13 je v Severním moři. Důvod je jasný: obava z ruského vlivu a důsledek evropských sankcí. Je totiž docela možné, že budou uvaleny i na Fridmana.

Evropský parlament se obrátil na protikorupční agenturu OLAF, aby prošetřila podezření, že radikálně pravicová francouzská Národní fronta Marine Le Penové, která dostává velkorysé půjčky z Ruska, zneužívá evropské peníze určené na práci v europarlamentu pro chod vlastní strany ve Francii.

Všechny tyto události jsou jasným znakem, že v EU se konečně rozhýbala mašinerie, jejímž úkolem je omezit ruský vliv. Plány, jak toho docílit, jsou stále zřetelnější. Eurokomisař Maroš Šefčovič ohlásil před několika týdny velkolepý plán na sjednocení evropského energetického trhu, jehož cílem je výrazně snížit závislost EU na ruském plynu.

Evropští lídři mají v plánu tento týden pověřit Federicu Mogherini, která vede úřad zahraničí EU, aby do tří měsíců vypracovala plán na to, jak podpořit svobodu médií v Rusku - a hlavně jak čelit ruské propagandě na území EU, která je mohutně financována Moskvou přes vysílání televize Russia Today v několika evropských jazycích včetně angličtiny.

A konečně, Evropský parlament schválil minulý týden rezoluci, v níž se píše, že vražda Borise Němcova je „nejzávažnější politická vražda“ v posledním období ruských dějin a varoval před propagandou Kremlu, která činí z Ruska „stát represí, projevů nenávisti a strachu“.

Nikdo z nás neví, co se opravdu děje za zdmi Kremlu, ale vsadil bych se, že překvapivý rozjezd evropského molochu proti Rusku vyvolává v ruské mocenské elitě značnou nervozitu. Pokud totiž Putin na něco sázel, tak to byla právě slabost a nerozhodnost EU, kterou dokáže dobře mířenými miliardami petrodolarů přinutit k nečinnosti.

Ukazuje se, že se mýlil. To je dost dobrý důvod, aby se proti němu zvedl odpor těch, kteří chtějí s EU dělat byznys, nebo těch, kteří s ní chtějí naopak vést válku.