Kotleba píše na Ukrajinu jako Slovan

Můžeme být zděšeni z šílenců, kteří se dostávají k moci - ale dobrou zprávou vykukující z těch špatných je ta, že zlo se přestalo skrývat za mlhavá slova o demokracii, tudíž se nikdo z voličů nemůže schovávat za argument, že politika je nesrozumitelná. 

Slovenský fašista a nedávno zvolený župan (česky hejtman) se sídlem v Banské Bystrici Marián Kotleba se ve funkci nezměnil ani o chlup, jen se z obyčejného extremisty proměnil v mafiánského bosse s politickou legitimitou a ambicemi. Na první veřejné zasedání krajského parlamentu si přivedl vlastní ochranku holohlavců (placenou už daňovými poplatníky), kteří rozhodovali o tom, koho pustí dovnitř. To, že poslanci neprotestovali, je jejich ostuda; ale to je jiný příběh. 

Kotleba coby šéf jednoho z osmi slovenských krajů pak vstoupil i do mezinárodních vod: poslal koncem týdne dopis ukrajinskému prezidentu Janukovyčovi, v němž ho jako „Slovan“ vyzývá, aby neustupoval „teroristům“, kteří se usilují Ukrajinu dostat pod jařmo Evropské unie a „teroristické organizace NATO“. 

Kotleba Janukovyčovi velmi dobře rozumí. Lidi na náměstích, kteří blouzní o demokracii a Evropské unii, je třeba bít hlava nehlava. Tak jako to udělali kandidáti a členové jeho strany, když zlámali kosti návštěvníkům jednoho baru v Nitře. 

Dobrou zprávou je i to, že díky deníku SME, který příběh o surových neonacistech napojených na Kotlebu zveřejnil, se ve společnosti zvedla nebývalá vlna odporu vůči nim a solidarity s napadenými. 

Kotleba a Janukovyč s jejich gangsterskou minulostí jsou z jednoho těsta (Okamura se jim velkou rychlostí přibližuje) a vždy byli. Jejich povaha se funkcemi nemění, což každého z nás staví do jasné situace: pokud volíme radikály v touze potrestat politický establishment, stáváme se spolupachateli zla. Nikdo se už nemůže odvolávat na iluzi, že jeho protestní hlas pro fašistu pomůže oživit demokracii a přiblížit ji lidu. Kotleba i Janukovyč nechtějí demokracii oživit, ale zničit.

Pokud se ze špatných zpráv dá vydolovat nějaká dobrá, pak právě ta, že zlo se už neskrývá. To je první předpoklad k tomu, aby se společnost nemohla zbavit odpovědnosti za to, zda a jak se vůči němu postaví.