Zemanovo politické retro

Když před jedenácti lety tehdejší premiér Česka Miloš Zeman v rozhovoru pro rakouský časopis Profit prohlásil, že sudetští Němci můžou být rádi za poválečný odsun, protože kdyby zůstali ve své původní vlasti, mohl je taky jako „vlastizrádce“ čekat trest smrti, způsobilo to mezinárodní rozruch. Tehdejší německý kancléř Gerhard Schröder například zrušil svou cestu do Prahy.

Dnes je ale podle všeho ledacos jinak. Když Zeman stejný výrok o sudetských Němcích zopakoval před svou první prezidentskou návštěvou Rakouska agentuře AP, zůstali už německy mluvící politici v klidu.

Podle novinářky z vídeňského týdeníku Falter Barbary Tóth, která dlouhodobě sleduje česko-rakouské vztahy, se český prezident Miloš Zeman neúspěšně pokusil rozehrát „politické retro“. Téma odsunu sudetských Němců dnes nechává rakouskou společnost chladnou.

„Je všeobecně známo, co se po druhé světové válce stalo a že to bylo kruté. Zároveň se všichni shodují, že žádné současné debaty na tom nic nezmění,“ řekla Respektu rakouská novinářka, podle níž se proti Zemanovu výroku neměl potřebu vymezit žádný významný rakouský politik. „A za to jsem docela ráda,“ dodává.

Za „nepřípustná“ označil Zemanova slova mluvčí sudetských Němců vyhnaných do Rakouska Gerhard Zeihsel. Podle Barbary Tóth ale podobné reakce nemají zásadní vliv. „Vnímám to spíš jako jakýsi Pavlovův reflex,“ říká.

Jestli lze v česko-rakouských vztazích najít nějaký důvod k případným sporům, pak je to dostavba Jaderné elektrárny Temelín. „Tady se Češi a Rakušané shodují, že se neshodují,“ říká vídeňská novinářka.