Zemřel Sean Connery. Herec, který generace mužů učil, jak vypadá „správný chlap“

Dva měsíce po svých devadesátých narozeninách zemřel skotský herec Sean Connery. Úmrtí nejslavnějšího představitele Jamese Bonda oznámil jeho syn Jason. Connery podle jeho vyjádření umřel ve spánku na Bahamách po delší nemoci.

Skotský herec se naposledy objevil před kamerou před sedmnácti lety v komiksové adaptaci Ligy výjimečných. Jeho více jak čtyřicetiletá kariéra měla dva vrcholy v šedesátých a devadesátých letech - a mezi tím pár propadů. Jim navzdory ale zanechal Connery v pop-kultuře druhé poloviny dvacátého století výraznou stopu, která přesahuje agenta 007.

Hlavně díky této roli také pro několik generací pomáhal určovat, jak vypadá, jak se chová a co vlastně znamená „skutečný muž“. V nedávném textu k hercovým srpnovým devadesátinám jej britský deník Guardian nazval „nebezpečně svůdnou ikonou maskulinity“. Počínaje Bondem se s Connerym pojí představa opravdového chlapa, do jehož arsenálu patří mužský magnetismus, přímočarost, síla, sexismus, šovinismus a neochota se za cokoliv omlouvat. I v reálu měl Connery měl pověst muže, který říkal, co si myslel, a ve filmech se nenechal zastupovat kaskadéry.

Connery, Sean Connery

Connery bude už napořád pro většinu lidí hlavně James Bond. V nedávném hlasování BBC o historicky nejlepšího Bonda Connery znovu přesvědčivě zvítězil, přestože si naposledy agenta 007 zahrál v roce 1983 ve filmu Nikdy neříkej nikdy a od té doby ho v roli vystřídalo dalších šest herců. Conneryho jedinečnost a prvenství ostatně uznávali často i jeho nástupci.

„Sean Connery BYL James Bond, my ostatní jsme byli jen podvodníci,“ nechal se slyšet před několika lety George Lazenby. Americký filmový institut vyhlásil Conneryho Bonda třetím nejlepším filmovým hrdinou historie – po Atticu Finchovi z dramatu Jako zabít ptáčka a Indianu Jonesovi z Dobyvatel ztracené archy.

Connery si Bonda zahrál celkem sedmkrát. Poprvé ve filmu Dr. No z roku 1962. Přitom to původně nebyla na papíře role pro něj. Agent z hlavy spisovatele Iana Flemminga patřil do úplně jiného světa, než z kterého pocházel Connery. Flemmingův Bond byl uhlazený, z vyšší společnosti. Autor si pro filmové alter ego své literární postavy údajně představoval podstatně jemnějšího herce, jakým byl například David Niven.

K němu měl Connery, mladík z chudé edinburské rodiny, který se protloukal všelijak, daleko. U producentů nakonec pro Conneryho hrálo jeho charisma, právě jistá hrubost a suchý humor, které dodávaly Bondovi potřebnou nebezpečnou hranu. Byl Bondem z pracující třídy. Roli ovšem hrálo údajně i to, že byl jako neznámý herec levný.

Connery začínal v padesátých letech v malých divadelních a filmových partech. Jeho vůbec první byla rolička gangstera s vadou řeči v kriminálním dramatu No Road Back. Bývalý model a kulturista, který odešel ze školy ve čtrnácti a nějaký čas strávil v armádě, chvíli flirtoval s kariérou poloprofesionálního fotbalisty. Nakonec mu herectví údajně přišlo jako bezpečnější profese. V takových úvahách ale jistě nefigurovala rychlá a závratná mezinárodní sláva, kterou mu Bond přinesl. Do konce šedesátých let se objevil v dalších čtyřech bondovkách. Že je ideálním Bondem, přesvědčil nejen diváky, ale i samotného Flemminga - své postavě dal v roce 1964 skotské kořeny, jaké měl i Connery.

Trochu ji profackovat

„V 60. letech byl Conneryho Bond nejvíce nebezpečný a sexy, jak to jen na plátně šlo. Vyjadřoval přesně tu správnou míru nebezpečné sexuality a kapacity pro kontrolované násilí hraničící se sociopatií,“ konstatoval o Bondovi již zmíněný Guardian. V souvislosti s Connerym se běžně píše o mužné síle, rozhodnosti a přímočarosti. „Nevyhledává bitky, ale zatočí s těmi, kdo jej provokují,“ jak napsal na svém blogu americký překladatel George Thomas vystupující pod pseudonymem Quintus Curtius. Za „avatara mužnosti ze starých časů“ jej označil k jeho narozeninám deník The Irish Times. V Conneryho mužnosti přitom hraje roli i příběh chudého kluka, který se vlastní prací vyhoupl na vrchol a nenechá si nic líbit. A to ani od žen.

https://www.youtube.com/watch?v=wV96vs87wNo

V neslavně slavném rozhovoru pro Playboy z roce 1965 se nechal slyšet, že „si nemyslí, že by bylo něco špatného na tom, když muž uhodí ženu. I když bych nedoporučoval uhodit ji stejně jako byste uhodili muže“. O tři dekády později v tématu pokračoval na stránkách časopisu Vanity Fair: „Jsou ženy, které jsou do krajnosti. A říkají si o konfrontaci. Chtějí dostat přes pusu.“

V obou případech Connery trval na tom, že věty byly vytržené z kontextu a „žádné násilí proti ženám není ospravedlnitelné za žádných okolností“. Jeho první manželka, australská herečka Diane Cilento, s níž byl ženatý mezi léty 1962 – 1973, však ve své biografii Mých devět životů z roku 2007 vypráví jiný příběh. V bouřlivém manželství Connery údajně svoji ženu fyzicky i psychicky týral. Vztah k ženám tak patří ke kontroverzním kapitolám hercova života.

Drsné chlapáctví bylo s Connerym natolik spojené, že se mohlo stát předmětem parodie. Léta si z něj utahovali autoři skečů v pořadu Saturday Night Live. Connery, kterého hraje Darrell Hammond, v nich tyranizuje moderátora televizní show Celebrity Jeopardy! Alexe Trebeka bujarými narážkami na sex s jeho matkou.

Skeče vznikaly ve druhé polovině 90. let, kdy Connery zažíval po úspěchu akčního snímku Skála renesanci kariéry. Jeho mužnost, která vycházela z módy, se v 90. letech shodou okolností potkala s trendem dobové britské subkultury takzvaného nového chlapáctví (new laddism). Ten se odkazoval ke kulturně silným swingujícím 60. létům a dobu před druhou vlnu feminismu.

Noví chlapi napodobovali macho chování a inklinovali k násilí, alkoholu, šovinismu a sexismu v reakci na domnělé zženšťování mužů pod vlivem feminismu. Představovali muže, kteří se za nic neomlouvají a s gustem se „chovají špatně“ – podobně jako hrdinové populárního sitkomu Man Behaving Badly nebo čtenáři mužského lifestylového časopisu Loaded, jehož titulní stránky nezřídka zdobily spoře oděné ženy.

Prošedivělý Connery, opakovaně vyhlašovaný navzdory svému věku nejvíce sexy mužem světa, do nového trendu ideálně zapadal i díky své nejslavnější roli. Filmový Bond zrozený ze společnosti 60. let byl svým způsobem ukázkový nový chlap. Jen s větším stylem, lépe střiženými obleky a technologickými vychytávkami.

Kozačky a Skotsko

Bond zůstává nejvíce rozpoznatelnou Conneryho rolí, ale jeho filmová kariéra byla podstatně bohatší. Paralelně s agentem 007 si zahrál v hororu Marnie Alfreda Hitchcocka, později se objevil Ve vraždě v Orient Expresu, vedle Micheala Cainea v ceněném válečném dramatu Muž, který chtěl být králem či v dobrodružné fantasy Highlander.

Podařilo se mu postupně vymanit z bondovské škatulky a nechat za sebou občasné tápání sedmdesátých let, které nejvíc symbolizuje jeho postava v kozačkách sahajícím ke stehnům a červeném obinadle místo spodního prádla ve fantasy Johna Boormana Zardoz. Znovu se pak  definitivně nadechnul v roce 1987, kdy jej Brian De Palma obsadil do role irského policajta v gangsterce Neúplatní. Za ni získal Oscara za vedlejší roli.

O dva roky později si zahrál ve třetím dílu Indiany Jonese postavu archeologova otce. Devadesátá léta byla pro Conneryho akční dekádou s filmy jako Hon na ponorku nebo Vycházející slunce. Charismatická vizáž mu přinesla i několik rolí v rytířských filmech a filmových zpracováních starých anglických legend. Po konfliktu na place během natáčení Ligy výjimečných se ale rozhodl odejít do důchodu a soustředil se na propagování rodného Skotska, kde přitom od poloviny sedmdesátých let nežil.