Oscary budou i letos víc o politice než o filmech

Kolikrát na červeném koberci a ceremonii zazní MeToo? Ovlivní tato kampaň rozhodování hlasujících? A zvedne případná nominace Jamese Franca, který rovněž čelí obvinění ze sexuálního obtěžování několika žen, vlnu nevole, nebo ne? To jsou hlavní otázky, které před úterním vyhlášením oscarových nominací řešila americká média. Je téměř jisté, že bez MeToo se Oscary neobejdou, je pravděpodobné, že kampaň hlasující ovlivní – a je jisté, že kritici Jamese Franka si můžou vzít volno, protože herec nominovaný nebyl. Ale i tak budou v pořadí devadesáté Oscary budou už po několikáté v řadě nejspíš hlavně politické.

Dvě uplynulým ročníkům dominovalo téma nedostatečné diverzity, jinými slovy „příliš bílé Oscary“. Letos to budou s trochou nadsázky (ale ne moc velkou) příliš chlípné Oscary. Filmy tak zase budou až ve druhé v řadě. Nejlepší výhled z ní zatím má se třinácti nominacemi fantasy romance Tvar vody, s osmi válečný Dunkerk a se sedmi komediální drama Tři billboardy kousek za Ebbingem.

V několikaměsíční předoscarové kampani se žádný přesvědčivý favorit nerýsoval. O pozornost se přetahoval titul Get Out  - komediální horor a trefný komentář na latentní rasismus v liberální společnosti, který otevíral cestu několika černošským hercům na oscarové výsluní – s vítězem Zlatých globů, zmíněnými Třemi billboardy kousek za Ebbingem, s vítězem z Benátek o nutnosti akceptovat jinakost Tvar vody a s dramatem Lady Bird o vztahu matky a dcery.

Lokty ukazovalo i drama z novinářského prostředí The Post v režii Stevena Spielberga se silnou ženskou hrdinkou, majitelkou deníku Washington Post Katharine Graham, která v 70. letech sehrála klíčovou roli v odhalení aféry Watergate, jež vedla k rezignaci prezidenta Nixona. Byla v té době jedinou ženou v zemi v v čele vydavatelského domu, což s sebou neslo nejen zodpovědnost za noviny a rozhodnutí spojená s jejich osudem, ale i diskriminační vlnu nedůvěry v její schopnosti vést. A takové téma je naladěné na současnost víc než ideálně.

Na všechny zmíněné snímky se také dostalo, figurují v desítce nominovaných v kategorii nejlepší film. Přibyly k nim ještě dva filmy nabízející rozdílné pohledy na stejnou událost. Válečný velkofilm Dunkerk Christophera Nolana o jedné z klíčových událostí 2. světové války a životopisný snímek Nejtemnější hodina, který evakuaci Dunkerku sleduje v kontextu politiky premiéra Winstona Churchilla, jenž čelí těžkému rozhodnutí, zda bojovat proti hitlerovskému Německu, nebo s ním jednat o míru.

Cenu může získat i gay romance Call Me By Your Name a další životopisný snímek Nit přízraků od Paula Thomase Andersona, příběh legendárního londýnského návrháře Reynoldse Woodcocka a jeho osudový milostný vztah. Woodcocka si zahrál Daniel Day-Lewis, který má šanci na zisk sošky spolu s Gary Oldmanem, představitelem Churchilla v Nejtemnější hodině, Denzelem Washingtonem  (Roman J. Israel, Esq.), Timotheem Chalametem (Call Me By Your Name) a Danielem Kaluuyaou, který je nominovaný za roli černošského mladíka, jenž se stane v Get Out obětí vražedného experimentu spořádané středostavovské bělošské rodiny.

Paul Thomas Anderson je nominovaný i za nejlepší režii spolu s Christopherem Nolanem, Guillermem Del Torem za Tvar vody, Jordanem Peelem za Get Out a Gretou Gerwig za Lady Bird. Daná kategorie tak prošla „testem“ - nominovaný je jak černošský režisér, tak žena. Žena se tu objevuje po osmi letech – Gerwig se přidala ke Kathryn Bigelow, která si v roce 2010 dokonce sošku jako první žena vůbec odnesla za válečné drama Smrt čeká všude.

Film Lady Bird již získal Zlatý globus za nejlepší komedii nebo muzikál a sama Gerwig je nominovaná na Oscara i za původní scénář. Je těžké odhadovat její šance na celkové vítězství; větší šanci má její vtipný a citlivý scénář o dospívající dívce, která hledá své místo. Aktuální nálada nakloněná ženám jí výrazně nahrává, ale zároveň stojí proti akademií oblíbeným žánrům válečného (Dunkerk) a životopisného filmu (Nit přízraků) – navíc v podání režisérů, z nichž každý je svého druhu těžkou váhou současné americké kinematografie. Staly se ale i podivnější věci.

Pokud by se vzalo v potaz komerční měřítko, které akademie historicky také zohledňuje, pak by nebyl bez šance ani „černošský“ Get Out, loňský spící megahit. Pozici režiséra Jordana Peela ale stěžuje fakt, že už loni „černošský“ snímek vyhrál. Čistě statisticky má největší šance na Oscara v hlavní kategorii Tvar vody, který už si odnesl Cenu producentů. Právě její držitelé velmi často vítězí i na Oscarech. I Peel má šanci získat sošku za původní scénář, spolu s Guillermem Del Torrem a Vanessou Taylor za Tvar vody, Emily Gordon a Kumailem Nanjinim za komedii Pěkně blbě a britským dramatikem Martinem McDonaghem za Tři billboardy kousek za Ebbingem.

McDonagh byl sice tipován za horkého kandidáta i v kategorii nejlepší režie, ale nakonec se do užší pětky neprosadil. Nicméně Tři billboardy kousek za Ebbingem jsou jedním ze dvou filmů s největším počtem hereckých nominací. Francis McDormand, držitelka Oscara za Fargo, nominaci získala za roli matky zavražděné dcery, která jde proti místnímu policejnímu sboru. Woody Harrelson a Sam Rockwell jsou nominováni v kategorii nejlepší herec ve vedlejší roli za postavy dvou policistů. Soupeřkami McDormand jsou Meryl Streep za roli novinové magnátky v The Post, Saoirse Ronan za svéráznou dívku v Lady Bird, Margot Robie za životopisné krasobruslařské drama I, Tonya a britská herečka Sally Hawkings za ztvárnění handicapované ženy, která se zamiluje do monstra ve Tvaru vody.

Za Tvar vody je nominovaná i černošská herečka Octavia Spencer a Richard Jenkins. Willem Defoe pak získal jedinou nominaci pro drama The Florida Project o šestileté dívce z bloku pro sociálně slabé, její „nedospělé“ matce a dospívání ve stínu Disneylandu, který předchází pověst „jednoho z nejlepších filmů o dětství.“

Mezi pět nejlepších zahraničních filmů se dostalo ruské podobenství Nemilovaní Andreje Zvjaginceva (ruský režisér byl nominovaný už v roce 2014 za politickou poému Leviathan), maďarský vítěz Berlinale O Těle a duši,  vítězný snímek z Cannes, švédské společenské drama Čtverec, či transgenderové drama Fantastická žena reprezentující Chile. Historicky první nominaci získal i Libanon za intenzivní soudní thriller Urážka (L’insult) dotýkající se otázek náboženství a uspořádání společnosti od režiséra Ziada Doueriho. Oscary budou tedy politické i v kategorii, která akademiky většinou zajímá úplně nejméně. Předány budou 4. března, večer bude moderovat komik Jimmy Kimmel.