Hra o trůny je ve finále. Chýlí se doba velkých ság ke konci?

V duchu hesla „Král je (skoro) mrtev, ať žije král“ se ještě před koncem seriálu Hra o trůny, jehož poslední řada se začne vysílat tuto neděli, rozbíhá debata, kdo sérii v její výsadní pozici vystřídá. Respektive jestli je to vůbec možné - a jestli bude v televizi znovu nastavená konstelace tak, aby vznikl podobný fenomén globálně oblíbeného seriálu, který láme čísla sledovanosti a sdružuje oddané diváky.

Někteří otázku pojímají osobněji a uvažují, čím zaplní mezeru  po seriálu, jenž osm let nabízel výjimečný únik z reality a možnost identifikace. „Už nikdy neuvidíme show, která by byla tak skvěle zlá,“ posteskl si třeba časopis Rolling Stone. Téhle skupině vychází vstříc HBO prequelem ke Hře o trůny. Nicméně fakt, že další seriály, jejich autoři se pokusili naskočit na úspěch draků, násilí a intrik, spíš prošuměly, naznačuje, že další fenomén možná přijde odjinud.

Vlajkový produkt

„Hra o trůny končí, ale cesta pokračuje s prequely, sequely a spin-offy jako Černý hrad, sexy náladové drama o zapovězené lásce mezi zombie a Jonem Sněhem, nebo animovaný seriál o nejlepší vražedkyni jménem Arya,“ utahovalo si ze seriálu minulé vydání pořadu Saturday Night Live. Celý segment končil ujištěním, že „We are going full Star Wars on it“. Skeč narážel na fakt, že je Hra o trůny jediným blockbusterem mezi seriály, jehož fiktivní svět se může – podobně jako u Hvězdných válek – rozrůstat do nekonečných pokračování, kombinací a audiovizuálních forem.

Saturday Night Live si z takové představy dělalo přirozeně legraci. HBO ale bere svoji nejlukrativnější a nejviditelnější komoditu smrtelně vážně. Je sice otázkou, jestli má Hra o trůny potenciál rozrůst se do podoby Hvězdných válek a pokračovat další desítky let, ale kabelová stanice svět mytického Westerosu s koncem poslední řady rozhodně neopouští. V jednu chvíli vyvíjela dokonce pět projektů, které se týkaly univerza Hry o trůny. Nakonec se ale do fáze příprav dostal jen jeden. Natáčet by se mělo začít podle serveru Deadline už letos. Odehrávat by se měl deset tisíc let před událostmi Hry o trůny a točit by se měl kolem rodu Starků. Podílí se na něm scenáristicky George R.R. Martin a některé z hlavních rolí dostali Naomi Watts, John Simm nebo Miranda Richardson. Showrunneři Hry o trůny David Benioff a D.B. Weiss zapojení nebudou. Pracují na Hvězdných válkách…

Není překvapující, že se HBO nechce Hry o trůny vzdát. Seriál postupně vyrostl do jejího vlajkového produktu. Díky bezprecedentním nákladům, výpravnosti, propagaci a hýčkání fanouškovské komunity stanice vyčnívala nad stále rostoucí konkurencí v podobě Netflixu, jenž se pustil do originální produkce v roce 2011 Domem z karet, nebo Amazonu, který naskočil na seriálovou tvorbu před pár lety. Jinými slovy, Hra o trůny byla pro HBO extrémně důležitá v zápase o předplatitele, kdy se k tradičním rivalům placené televize jako Starz nebo Showtime přidaly on-line videotéky Amazon Prime, Netflix nebo Hulu s atraktivními projekty jako Stranger Things nebo Homeland.

Od premiéry první řady Hry o trůny v roce 2011 se televizní krajina změnila k nepoznání. Netflix rozjel původní produkci naplno a chrlí jeden seriál za druhým, AMC, Showtime nebo FX nezůstávají pozadu -  dávají prostor tvůrcům a vyrábějí typ prestižních seriálů dříve vyhrazených právě pro HBO. Navíc se přidávají i běžné stanice. HBO sice léta platila za pionýra v produkci kvalitní, prestižní a sofistikované televize, ale kvalita seriálové produkce se zvýšila napříč celým sektorem. Uspěly show, které byly schopné poučit se z postupů kabelových televizí, ale aplikovat je na běžné formáty, jako jsou kriminálky nebo dramata ze soudních síní – například Dobrá manželka (CBS).

Je tak možné, že se HBO bude snažit odlišit právě proinvestovanými penězi. Že bude replikovat model seriálu jako blockbusteru i mimo vesmír Hry o trůny. Připravuje například adaptaci komiksové klasiky Strážci, která má v současné vlně popularity komiksových adaptací nepopiratelný potenciál. Podobným příslibem může být i super-hrdinský seriál Wild Cards o mutantech zasazený do alternativní historie po 2. světové válce, který pro HBO vyvíjí jeho editor a autor Hry o trůny Martin.

Víc než klon

Jak už naznačil bývalý ředitel programu HBO Michael Lombardo, stanice chce kromě projektů mířících na sofistikovanější publikum jako satirická komedie Viceprezidentka nebo mystická kriminálka Temný případ jít i cestou populárnějších, komerčnějších žánrů s šancí oslovit širší publikum. Jinými slovy, být elitářskou televizí pro masy.

Věrozvěsti naprosté výjimečnosti Hry o trůny truchlí a zoufají, že se nic takového opakovat nebude. Pragmatičtí tvůrci a producenti se snaží jít ve vyšlapaných kolejích a imitovat to, co už úspěšné bylo. V uplynulých pěti letech tak vznikla řada projektů, které evidentně sdílejí DNA s Hrou o trůny. Například Poslední království, Vikingové, Marco Polo nebo The Shannara Chronicles. Většina stanic má další podobné plány. Nejambicióznější mezi nimi je bezpochyby seriál Pán prstenů z produkce Amazonu.

Společnost získala práva na minimálně pět sérií v roce 2017 a údajně se chystá do projektu investovat zhruba miliardu dolarů. Pán prstenů má výjimečnou pozici díky aktivním a věrným příznivcům i díky trilogii, která získala masovou popularitu mimo fanouškovskou komunitu. Nicméně ostatní projekty tohoto typu zatím příliš pozornosti nezískávají. Což podtrhuje fakt, na který tvůrci natěšení svést se na vlně popularity Hry o trůny pozapomínají - že nejúspěšnější show, která nastoupila po zlomových Sopránových, a posunula televizi dál, nebyl jen klon Sopránových.

Příští televizní fenomén tak může přijít odjinud. Nezměnila se totiž jen krajina seriálové produkce, ale i divák. V roce 2015 přišel John Landgraf, tehdejší šéf stanice FX, s termínem „peak TV“. Ten popisoval jev, kdy je už tak vytížené a s nedostatkem času bojující publikum natolik zahlceno obrovským množstvím seriálů, že je unavené a čím dál tím vybíravější. Získat jeho pozornost je tak obtížnější.

Řada analytiků se proto kloní k tomu, že se doba velkých ság rozpínajících se přes několik let chýlí ke konci a vystřídají je kompaktnější formy vyprávění a kratší série, které nevyžadují tolik pozornosti a zároveň nabídnou dost zábavy, stimulace nebo nosných myšlenek v kratším čase. Jako modelové případy takového typu kompaktních seriálů se uvádějí černá komedie Fleabag nebo komediální drama pracující se spirálovitým vyprávěním nazvané Russian Doll, v němž se šestatřicetiletá hrdinka zacyklí na oslavě svých narozenin a prožívá ten samý den znovu a znovu. Možná k divácké netrpělivosti přispěla i sama Hra o trůny. Publikum muselo čekat rok a půl od konce předposlední série, než scenáristé vymyslí a HBO natočí závěrečnou řadu.

Veškeré předpovědi a spekulace o příštím velkém hitu je ale dobré stáhnout zpátky do reality. Třeba citátem z rozhovoru již zmíněného bývalého šéfa programu HBO Lombarda s Los Angeles Times v roce 2016: „Výzvou pro nás pro všechny je neustále hledat nový hit. Doufám, že ho najdeme. Věřím, že ho najdeme. Ale zároveň bych lhal, kdybych tvrdil, že mám to nejmenší tušení, co to bude.“

O tom, jak se ze Hry o trůny stal kulturní fenomén, a že to byla menší náhoda, než vypráví oficiální verze, se dočtete v novém Respektu 16/2019 v článku Draci v lepší společnosti