Černý panter zlepšuje svět i komiksové filmy
Rozmanitost je dobrá pro byznys, píše list Variety o černošském blockbusteru
Únor je ve Spojených státech měsícem černošské historie. Každý den se připomínají slavní afroameričané - ať už z vědy, sportu, umění nebo politiky. Není tak náhodou, že komiksové studio Marvel načasovalo uvedení filmu Černý panter právě na únor. Titulní postava je vůbec první černošský superhrdina – Stan Lee jej vytvořil v roce 1966 v období bojů za občanská práva, černošské je i herecké obsazení v čele s Chadwickem Bosemanem a režisér snímku Ryan Coogler. K Martinu Lutheru Kingovi tak letos obrazně přibyl sebevědomý černošský superhrdina T'Challa z vyspělého, ale před zraky ostatního světa v džungli ukrytého afrického království Wakanda.
Američtí – v drtivé většině bílí – kritici snímek přijali s nadšením. Podobně silná byla divácká odezva. Po druhém víkendu v kinech se film s výraznou kampaní zařadil v tržbách (108 milionů USD) hned za Hvězdné války: síla se probouzí (149 milionů USD) a celosvětově směřuje k sedmi stům milionům dolarů. Vzhledem k tomu, že se film poměrně sebevědomě pouští do témat rasismu, kolonizace, nadvlády, otroctví i možnosti koexistence, svádí čísla k pocitu filmu coby jakéhosi černošského manifestu. To je ale jen polovina reality - ta druhá se týká komiksového velkofilmu obecně.
Hvězdná křivka
Komiksové adaptace tvoří páteř hollywoodské produkce posledních patnácti let. Marvel Comics a DC Comics posílají každoročně do kin několik velkofilmů vytěžujících sešitové předlohy. Superhrdinové působí samostatně, ve dvojicích, nebo v týmech, jak se společnosti snaží udržet trend při životě. Komiksové adaptace většinou končí v roční bilanci na vrcholu nebo blízko něj. Což utvrzuje producenty v přesvědčení, že jsou sázkou na jistotu, a výsledkem je – víc komiksových adaptací.
Černý panter se objevil předloni v Kapitánovi Amerika: Občanská válka jako jeden z týmu Avengers a po dvou letech dostal samostatný film. Stejně jako k němu směruje třeba Aquaman. Napůl proto, že kolekce hrdinů není nevyčerpatelná, napůl kvůli proměnám společenského a politického klima ve Spojených státech, na které producenti poměrně citlivě (a oportunisticky) reagují.
T'Challa přebírá technologicky vyspělé africké království po svém mrtvém otci a musí bojovat o jeho zachování i smysl existence tváří v tvář nečekanému vyzyvateli. Na začátku to sice vypadá, že jím bude bělošský obchodník se zbraněmi, ale Černý panter má v rukávu nejeden nečekaný zlom. Do jisté míry nečekaná jsou i prozatímní čísla. Díky kampani, které nešlo uniknout, i obecné popularitě komiksových adaptací, se předpokládalo, že si snímek povede dobře.
Že si ale bude držet vysokou návštěvnost i v týdnech, kdy většinou návštěvnost pozvolna klesá, a bude vykazovat podobnou křivku jako zlatý standard Hvězdných válek, překvapilo. Film má přitom ještě před sebou březnovou premiéru na japonském a čínském trhu. Z nich hlavně na tom druhém mají komiksové velkofilmy žně. V zahraničí zatím film nejvíce bodoval na tradičně silném britském trhu.
Černošské téma i černošské obsazení bezesporu sehrálo v úspěchu filmu v amerických kinech svoji roli. Příběh, kde jsou pozice dominance a síly převrácené a kde africký národ může zlepšit svět a pomoci utiskovaným včetně amerických černochů, je z hlediska politiky identity víc než přitažlivý. Podle statistik návštěvnosti od společnosti ComScore a Screen Engine snímek přilákal do kin o 22 procent černošských diváků víc, než chodí průměrně. V USA tak na film přišlo 37% černošských diváků a 35% bělochů. Snímek nadprůměrně vyhledávaly i ženy.
Obojí dává smysl, protože snímek nabízí zatím vůbec nejvýraznější černošské obsazení v hollywoodském velkofilmu i výrazné ženské hrdinky. Ve filmu se objeví jen dvě podstatnější bílé postavy – obchodník se zbraněmi a agent CIA, kterému černošský tým zachrání život a přijme jej navzdory riziku, že se tak prozradí pečlivě skrývané tajemství jejich výjimečnosti. Pro běžného návštěvníka je totiž Wakanda zemí třetího světa – tedy savana, pastevci, barevné oděvy.
Rozmanitost je dobrá
Kromě černošské identity ovšem hraje významnou roli i něco jiného – pocit, že Černý panter je „jiný“ typ komiksového velkofilmu. Filmy o superhrdinech trpí už nějaký rok únavou materiálu i z pohledu fanoušků. Patří sice stále k hlavním pilířům produkce, ale jsou vnímané stále častěji jako vypravěčsky i jinak stereotypní. Málo vynalézavé, hlučné, bombastické a stále více mechanicky podobné videohrám, aby oslovily klíčové mladé publikum, u něhož není vůbec automatické, že do kina přijde.
Jakékoliv ozvláštnění, náznak kreativity nebo ambicí jsou tak kvitovány s povděkem a pocitem naděje, že i v komiksovém blockbusteru je možné mířit výš. Většinou ze strany kritiků, kteří ocení, když je superhrdinský film zdánlivě temnější (Temný rytíř), má v hlavní roli super-hrdinku (Wonder Woman), je podvratný ke svému vlastnímu žánru (Strážci Galaxie) nebo se věnuje právě rase (Černý panter) a nabízí tak myšlenkovou potravu pro starší publikum, s nímž jinak komiksové adaptace nepočítají. Jak napsal kritik Chicago Reader: „Politika identity nabízí svěží ozvláštnění žánru stále více spoléhajícího na unavenou a vyčerpanou vypravěčskou formuli.“
Přečtěte si více k tématu
Čtěte také: Kendrick Lamar zpívá o problémech, které nevyřeší ani superhrdina
Větší vynalézavost ve vyprávění (např. prokládání snovými sekvencemi) i zaobírání se složitými myšlenkami je tak přitažlivé pro diváky bez ohledu na rasu. Právě komiks je oblast, která smazává kulturní hranice, a s postavami i myšlenkami se identifikují čtenáři bez ohledu na barvu pleti. „Ať už to je, nebo není nejlepší film, který Marvel doposud vyrobil, rozhodně je to film, který nejvíce myšlenkově stimuluje,“ potvrzuje The Atlantic.
Úspěch Černého pantera tak může mít několik doher. Tou nejpodstatnější je, že narušuje letitou logiku Hollywoodu, že filmy v hlavní roli s černošskými herci nemohou být nefalšované mega-hity. U Černého pantera situaci sice zkresluje fakt, že se jedná o populární komiksovou postavu, ale na druhou stranu podtrhuje nedávný fenomenální úspěch hororové komedie Uteč s černošským hrdinou i tématem. A protože ve filmové produkci platí, že k začátku trendu je potřeba jeden ustanovující a jeden potvrzující hit, je téměř nevyhnutelné, že producenti budou výhledově věnovat více pozornosti právě filmům s „černošskými“ tématy a hrdiny.
Kromě měnící se společnosti na ně tlačí i Národní asociace majitelů kin, největší lobbyistická organizace sdružující americké kinaře, která chce víc filmů jako Černý panter a Wonder Women. Jak poznamenal její zástupce pro deník Variety: „Rozmanitost je dobrá pro byznys.“
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].