Zlaté časy za Husáka. Více než polovina lidí v průzkumech oceňuje bývalý komunistický režim

„Nebýt komunistů, kde bychom byli? Nemocnice, školky, školy, kam chodí dnešní studenti, to všechno se postavilo za nich. Co ti noví postavili za 34 let? Nic,“ zlobí se v telefonu jeden z kladných hodnotitelů totality, šestapadesátiletý odborář Petr Zegzulka ze zkrachovalé huti Liberty Ostrava. A sociologické průzkumy ukazují, že podobné názory nejsou ojedinělé: „Dřív byla práce, dneska nikdo pracovat nemusí a kriminál mu nehrozí.“ „Dovolili jsme politikům prodat energii, vodu a podniky, které dřív byly chloubou státu,“ odpovídali lidé nedávno na toto téma v průzkumech agentury STEM pro nadaci Friedrich-Ebert-Stiftung a Masarykovu demokratickou akademii.

Nový průzkum STEM zvaný „35 let demokracie“, zveřejněný letos v říjnu, pár týdnů před výročím listopadové revoluce, pak ukázal hloubku problému: Téměř třetina obyvatel Česka (31 procent) podle něj pokládá předlistopadové poměry za lepší než současnost a dalších 21 procent je považuje za „asi tak stejné“. Nostalgie po době komunismu převládá mezi lidmi nad šedesát let věku, ale cítí ji i plná třetina mladých od osmnácti do devětadvaceti let.

Ocitáme se tedy v situaci, kdy většina společnosti nepokládá současný demokratický systém za lepší než normalizační režim – nebo to alespoň říká sociologům. Skutečně to znamená, že tito lidé nevidí rozdíl mezi dneškem a dobou, kdy se zavíralo za projevený názor, k dovolené v Jugoslávii byl potřeba souhlas kádrováka v práci a o životních možnostech běžných lidí rozhodovaly orgány typu uličního výboru KSČ? A jestli to tak je, co takový postoj většiny české společnosti věští pro budoucnost?