Ústavnost teď chvíli počká. Senát je ohledně nouzového stavu ve střetu s vládou i hejtmany

Předseda Senátu Miloš Vystrčil Respektu ve středu potvrdil, že se zástupci horní komory v nejbližších dnech skutečně obrátí na Ústavní soud kvůli vyhlášení nouzového stavu. Ve veřejném prostoru opakovaně zazněly hlasy ústavních právníků, že vláda Andreje Babiše mohla porušit ústavu. Minulý čtvrtek poslanci odmítli žádost vlády na prodloužení nouzového stavu o další dva týdny, ale kabinet to vzápětí udělal na žádost hejtmanů - což mu údajně ústava neumožňuje.

Poslanci argumentovali, že vládě již nevyjdou vstříc, protože celý rok nebyla schopna předložit protipandemické zákony - a místo toho z jejich pohledu zneužívala nouzový stav, který jí dával silné pravomoci uzavírat zemi a omezovat podnikání a další činnosti. Opozice si od nové legislativy slibovala, že nastaví vládě jasnější pravidla. K tomu ale nedošlo, opozice proto řekla vládě ne. Senát nyní chce, aby bylo věci jasno -  což si slibuje právě od strážců konstituce.

„Od nás to k Ústavnímu soudu s pravděpodobností téměř sto procent doputuje,“ řekl Respektu Vystrčil. „Neděláme to proto, abychom prováděli nějakou destrukci, k rozhodnutí soudu by stejně nedošlo během současného prodloužení nouzového stavu, na tom se nic nezmění. Tahle země ale stojí na právních základech, proto je pro její budoucnost důležité vyjasnit si, zda vláda rozhodla správně, nebo ne. Tedy, zda obešla poslance a Ústavu či neobešla.“

Premiér Andrej Babiš od začátku postup vlády hájí a tvrdí, že v rozporu s ústavou není. „Naši právníci jsou si jistí a legislativní rada vlády - i ministryně spravedlnosti a další ministři a legislativci na ministerstvu vnitra jsou si jistí,“ reagoval v nedělních Událostech na České televizi na otázku, zda kabinet vyhlášením nouzového stavu neobchází ústavu. Jak ale před několika dny upozornil server iRozhlas, vláda ve skutečnosti žádnou analýzu pro své rozhodnutí neměla. Měla vycházet pouze z dobrozdání, které jí dali právníci ministerstva vnitra.

To Respektu nyní potvrdil i ministr zahraničí Tomáš Petříček. „Dostali jsme ústní ujištění právníků ministerstev spravedlnosti nebo vnitra, že je možné takto postupovat. Informovali o nich samozřejmě dotčení ministři,“ říká Petříček. Kdo přesně je o věci informoval, ale není vůbec jasné.

„Naši právníci k věci nedávali nic, prověřovala jsem si to u svého příslušného náměstka. Premiér mluvil o tom, že má stanoviska, myslela jsem, že je má od Legislativní rady vlády, ale neměl, to jsem si už také u jejího předsedy ověřovala. Ani já jsem u ničeho nebyla. Premiér to měl asi z vnitra, kdo to tam dělal, také nevím,“ řekla Respektu ministryně spravedlnosti Marie Benešová.

Podle mluvčí ministerstva vnitra Kláry Dlubalové se u nich věcí zabývali právníci z odboru bezpečnostní politiky a někteří další legislativci úřadu. „Žádost hejtmanů byla vnímána jako nová skutečnost, na základě níž lze vyhlásit nový nouzový stav,“ říká Dlubalová. Písemný podklad ale vnitro vládě neposkytlo.

Ministryně Benešová se přesto domnívá, že byl postup vlády správný. „Kdybych do toho mohla mluvit já, uvedla bych jako nové skutečnosti pro vyhlášení nouzového stavu, že jsme v psovi spadli ze čtyřky do pětky a že je tu mutace koronaviru z Británie, na kterou umírají i mladí lidé. Nemám pochybnosti, že vláda by u soudu svůj postup obhájila. Ústavní soud do toho ale podle mě nemá co mluvit, protože to bylo politické rozhodnutí. A když to bude posuzovat, o co proboha jde? Vždyť jde jen o čtrnáct dní a tady se z toho bude dělat drama.“

Bylo to oukej

Vláda se při vyhlašování nouzového stavu - jak už bylo řečeno - zaštítila žádostí hejtmanů. Tomu předcházelo jednání premiéra s šéfy krajů, ani při něm se však ústavnost zvoleného postupu příliš neřešila. „Po premiérovi jsme nepožadovali, aby nám předložili analýzu ústavního práva, ale chtěli jsme, aby o věci jednal s opozicí, aby to nenapadala. On nám řekl, že podle jejich právníků je to oukej a že s opozicí jednat nebudou,“ popisuje lidovecký jihomoravský hejtman Jan Grolich. Tím debata na dané téma skončila.

Hejtmani sami si nicméně vyžádali pro svůj postup stanovisko vlastních úředníků, konkrétně ředitelů krajských úřadů - a ti jim odsouhlasili, že vládu mohou o vyhlášení nouzového stavu žádat. Zda bude v rozporu s ústavou, pokud ho vláda následně skutečně vyhlásí, nebylo už předmětem jejich rozhodování.

„Řeknu vám jednu věc, já teď už nemám čas se zabývat ústavností. A víte proč? Teď jsem řešil, že v očkovacích centrech se neočkuje, protože registrace neumožňuje přihlašování jiných skupin. Máme plné nemocnice, máme v nich podle ministerstva vytvářet kapacity v podstatě typu lazaret, takže já fakt na tohle nemám prostor. Jestli si s tím chtějí právníci hrát, tak ať si s tím hrají, není to náš problém,“ reaguje na situaci hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (ČSSD).

Zároveň předsedovi Senátu Vystrčilovi vytýká jeho zmíněný postup obrátit se na Ústavní soud. „Místo toho, aby se předseda Senátu Vystrčil zabýval tím podstatným a sehrával roli moderátora, tak se zabývá věcmi, na které je čas, až když je normální stav. Situace se enormně zhoršuje. Jsem zvědavý, jestli si Senát a pan předseda vezmou na triko, že budeme za dané situace ještě hazardovat s právním režimem, ve kterém se pohybujeme. Jestli se na soud skutečně obrátí, těším se, že na Senát se obrátí všichni občané, kteří budou řešit nemocnost v jejich rodině. Budeme je tam s důvěrou posílat.“

I kdyby žádost k Senátu doputovala k Ústavnímu soudu na konci tohoto týdne, nezačne ji posuzovat bezprostředně. Jak upozorňuje jeho mluvčí Miroslava Sedláčková, strážci konstituce nejsou vázání žádnými lhůtami. Urychlit proceduru by mohla žádost Senátu o předřazení tohoto bodu před ostatní, ale ani to by neznamenalo, že by rozhodnutí padlo v řádu dnů, podle zaběhnuté praxe by to byly spíše týdny. O věci by pak rozhodovalo celé plénum Ústavního soudu. Předseda Senátu Vystrčil Respektu řekl, že na soud se chce obrátit i v případě, kdyby tento týden Poslanecká sněmovna rozhodla o zrušení nouzového stavu.