Norsko, Island i Švýcarsko chtějí silnější vztahy s Evropou

„Evropa potřebuje Norsko a Norsko zase Evropu,“ řekl tento týden při setkání s evropskou exekutivou norský předseda vlády Jonas Gahr Støre. Naznačil tím, že jeho země, která není členem Evropské unie, chce být v Evropě vnímána jako partner – a nikoli jako outsider – a to zejména v otázkách obrany a rozhodnutí o budoucnosti transatlantického obchodu.

Přestože Norsko od kandidatury na vstup do Unie odstoupilo po referendech v letech 1972 a také 1994, je hluboce integrováno do společného evropského trhu a také schengenského prostoru. A ačkoli dle průzkumů stále většina Norů o vstup do EU nestojí, současná geopolitická situace – zejména nevyzpytatelnost americké vlády a ochabující chuť USA bránit své alianční partnery a také postup Ruska na Ukrajině – vede stále více obyvatel severského státu k tomu, aby tento názor alespoň přehodnotili.

Na konci loňského roku – v den 30. výročí dne, kdy se Norové vyslovili nevstoupit do EU – zaznamenali výzkumníci ze Sentio Research Norge historicky vůbec nejnižší míru neochoty přidat se k Unii. V jejich průzkumu asi 47 procent Norů uvedlo, že by jejich země do EU vstoupit neměla. Asi 35 procent by bylo pro a zbytek v této otázce nebyl rozhodnut. Politická reprezentace Norska v této situaci stále častěji mluví o pevnějších vazbách s EU.

Unie možná, obrana jistě