Rekonstrukce: Jak vznikla „šmírovací“ vyhláška, která zatopila ministru Rakušanovi

Ministr vnitra Vít Rakušan si od začátku roku nemůže stěžovat na malou zátěž. Nejdřív si dal za úkol shodit osm kilogramů, aby se před volbami dostal opět do kondice. A když se mu to nedávno skutečně podařilo, znovu se pořádně zapotil. Musel totiž složitě vysvětlovat, proč jeho podřízení ve spolupráci s ministerstvem průmyslu a obchodu připravují normu, jež policii umožní vidět, na jaké webové stránky se lidé v hledáčku mužů zákona připojují. 

Kritici mluví o špehování nebezpečném pro všechny, ministr se brání, že o věci nebyl informován, a premiér věc obratem zatrhnul. Zatímco Rakušan dál hledá viníka něčeho, co prý vůbec nechtěl, další upozorňují, že právě na tvorbě ostře sledovaných pravidel je vidět, jak také mohou vznikat důležité věci s dopadem na naše soukromí. 

Pomoc, nebo potíž

Pokud policie potřebuje, může si od operátorů už teď vyžádat záznamy o elektronické komunikaci. Detektivové musí odůvodnit, proč tyto informace potřebují, a mohou se k tomu uchýlit ve třech definovaných situacích: při zahájeném trestním řízení (nemůže se jednat o přestupek), při pátrání po pohřešované osobě a při hrozbě teroristického útoku. Odůvodněný návrh předají státnímu zástupci, ten prověří, jestli jde o relevantní žádost, a postoupí ji soudci, který rozhodne, zda se policisté k datům dostanou. V případě ohrožení života mohou ale policisté přeskočit státního zástupce i soudce a dostat se k lokalizačním a provozním údajům neprodleně.  

Kromě policistů mají možnost vyžádat si od operátorů provozní a lokalizační údaje také Bezpečnostní informační služba, Vojenské zpravodajství a Česká národní banka, která rovněž musí mít souhlas soudu. Přesný počet žádostí, které operátoři ročně obdrží od všech oprávněných úřadů, nikdo neeviduje, údaje zveřejňuje pouze policie, a to jen za sebe. Díky tomu víme, že tímto způsobem dostala za celý rok 2023 přes 78 tisíc záznamů.  

Aktuálně musí operátoři plošně šest měsíců ukládat informace o tom, s kým jsme si telefonovali a psali, kdy a odkud jsme se připojovali k internetu. Nová sporná vyhláška byla původně koncipována tak, že pokud by prošla, rozšířil by se okruh získávaných informací také o údaje, na jakých internetových stránkách se uživatelé pohybovali. A to by oproti současnému stavu znamenalo také mnohonásobný nárůst objemu sbíraných dat. Operátoři by museli shromažďovat i údaje o konečné IP adrese a portu, ke kterému počítač nebo telefon přistupoval.   

Ministerstvo vnitra i ministerstvo průmyslu a obchodu v nové úpravě viděly možnost usnadnit práci policii. Ta dlouhodobě tvrdí, že vyšetřovatelé mají často problém prokázat podezřelým trestnou činnost, protože jim chybí konkrétní data. Přístup k informacím o navštívených webových stránkách by proto policistům otevřel nové vyšetřovací cesty.