Čtyři měsíce v novém městě jsem začal jeho průzkumem a pozorováním během celodenních, nijak zvlášť cílených procházek. Hned za rohem ve čtvrti, kde bydlíme, v Etterbeeku, jsem narazil na dvě monumentální lišky namalované na bočních fasádách cihlových domů, jakých je v okolí většina. „Jedna z nich se dívá zvědavě dolů a druhá kouká s úžasem vzhůru. Vybral jsem si lišku jako jednoho z posledních predátorů, kteří se adaptují na město. Mimochodem, nikdy jsem nezažil v Bruselu tolik lišek jako teď,“ komentuje svůj murál jeho autor, umělec Dzia, na online aplikaci Street Art Cities, která zaznamenává jednotlivá díla i jejich příběhy. Taky jsem si stáhnul a nechal se jí po Bruselu vést. Murály jsou běžné ve všech větších městech, ale belgická metropole je zajímavá jejich nebývalou koncentrací.
Další výrazná malba je od umělce Luly Goceho a jmenuje se Obnova ekosystému. Je metaforou matky přírody, která se snaží chránit rozmanitost druhů a život před změnou klimatu. Tak to alespoň uvádí tahle stránka, která se věnuje murálům v Bruselu.
Překvapení jsou malby v podchodech u nádraží Midi. Je to místo, kde člověk ocení snahu o jeho zpříjemnění pomocí nástěnných maleb, jako tomu je v případě obrazu Já, Oni a My od dvojice Soaz & Zouwi - nebo díla Malá vesta od Aurélie William Levaux.
Velká část zajímavých děl se koncentruje v okolí náměstí Sainte-Catherine. Hned na náměstí lze vidět obří ryby jako motiv spojený se svobodou pohybu v díle No Borders od Jadranky Lackovič.
Za rohem je činžovní dům, jehož špinavá fasáda je zčernalá mimo jiné působením výfukových plynů z aut. Na domě je pak obří portrét Grety Thurnberg od umělce ENCQ. Dole na poštovních schránkách najdete popisky ve čtyřech jazycích.
Jiný způsob komentáře přilehlého okolí lze vidět na geometricko-abstraktní malbě umělce Eliana s názvem Temný okruh.
Jef Aérosol umístil svoje dílo do vstupu Centra moderního umění a zobrazuje tři ikony: Twiggy, Andyho Warhola a Jeana-Michela Basquiata.
Belgie je země zaslíbená komiksu a spousta jeho postav se objevuje na nástěnných malbách přímo v centru Bruselu v okolí Grand place, hlavního náměstí.
Zajímavou postavou murálové scény je i umělec Bonom, který na zeď Muzea přírodních věd namaloval kostry dinosaurů v pohybu.
V malinké uličce Lollepot na zdi Duhového domu najdete pohromadě malby pojednávající o lásce a rovnosti práv LGBTQ+ komunity.
Duch protestu zaznamenal na zeď nad dětským hřištěm v centru Bruselu umělec Pierre Coubeau alias FSTN.
Poslední murál, který jsem během procházky potkal, byl portrét Američana George Floyda zavražděného před dvěma lety policistou od konžsko-belgického umělce Juliena Crevaelse. Ten je i autorem nejslavnějšího bruselského murálu s názvem Budoucnost je Evropa, který se nachází kousek pod sídlem Rady EU na ulici Rue de la Loi.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].