Za Agrofert! Český aparát se stává servisní organizací Andreje Babiše

Babišův kabinet v pondělí potichu odsouhlasil záměr žalovat Evropskou komisi kvůli zastavení dotací pro Agrofert. S návrhem přišel ministr zemědělství Miroslav Toman, který má – stejně jako premiér Andrej Babiš – má v čerpání unijních peněz svoje zájmy.  S informací přišel jako první Deník N, Tomanův mluvčí reportérům žalobu zdůvodnil tím, že „jde o princip“. Avšak princip lze vidět spíš v tom, jak sveřepě zdejší úřady bojují za zájmy předsedy vlády. A žaloba je další krok v tomto směru.

Spor se v tomto konkrétním bodě týká dotací na podporu venkova zpochybněných kvůli podezření z nepovoleného střetu zájmů. Agrárních dotací se týká jeden ze dvou unijních auditů běžících už více než rok. Oba dospěly k závěru, že Andrej Babiš byl coby člen vlády a zakladatel Agrofertu dál sedí na dvou židlích: na jedné straně má politický vliv na dotační politiku a z druhé strany z ní má osobní prospěch.

Střet se vede o to, zdali na tuto situaci lze aplikovat český zákon o střetu zájmů z roku 2017. Podle něj „je zakázáno poskytnout dotaci … obchodní společnosti, ve které veřejný funkcionář … nebo jím ovládaná osoba vlastní podíl představující alespoň 25 %“. Babiš oponuje, že tomuto zákonu se vyhnul převodem Agrofertu do svěřenských fondů, které pod termín „ovládaná osoba“ nespadají.

Unijní audity to vidí jinak, převod byl podle nich jen účelová klička. Agrofert je zjevně dál pod kontrolou Babiše, který si ho může z fondů kdykoli vzít zpět - a také je přes fondy konečným příjemcem peněz, které Agrofert vydělá. Nebo zinkasuje na dotacích.

Podstata je jasná. Otázkou je jen to, jestli se Agrofertu – a českým orgánům, které firmu a jejího zakladatele vytrvale brání v tomto pohledu na věc – povede ustát právní formalismus a z textu zákona se vysmeknout. Právníci Agrofertu konstruovali celé řešení se svěřenskými fondy na hotový český zákon z roku 2017; je tedy docela dobře možné, že kličku mají dobře ošetřenou.

Nicméně i kdyby to tak bylo, ve hře byla po celou dobu ještě jedna norma. Pravidla pro střet zájmů se v srpnu 2018 zpřísnila pro celou Unii v nařízení 2018/1046, kde už tolik prostoru pro benevolentní výklad není. Jde o přímo účinnou legislativu, kterou odsouhlasilo i Česko. V článku 61 stojí, že osoby s vlivem na rozpočet a dotace se „zdrží jakéhokoli jednání“, kdy by z důvodu jejich osobního „hospodářského zájmu“ mohl být „ohrožen nestranný a objektivní výkon funkcí“. Text tedy zní směrem k Babišovu případu jednoznačně.

V nově schválené vládní žalobě má jít o platby za poslední čtvrtletí roku 2018 a první čtvrtletí 2019. Tedy z doby po účinnosti zmíněného unijního nařízení. Žaloba se však netýká legislativy EU, jde v ní stále pouze o pohled na český zákon. Časově sice jde o platby, které spadají do období po srpnu 2018 - ovšem jen proto, že peníze se uvolňují se zpožděním. Podle Martina Šebestyána, ředitele Státní zemědělského a intervenčního fondu, přes který dotace putují, je podstatou sporu nesouhlas s tím, jak Komise vykládá české právo. „Je nejlepší cestou, protože tento problém je dlouhodobý a výkladový, dostat tu věc před soud,“ řekl Šebestyán v úterý. Že v žalobě jde jen o spor o výklad českého zákona, potvrdil Respektu také mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.

Žaloba k Evropskému soudnímu dvoru byla dosud považována až za krajní možnost. Zvlášť u agrárních dotací, kde se rozpor fakticky smrskl na jeden menší dotační projekt pro Agrofert za 1,6 milionu korun. Ukazuje se, že státní aparát je nejspíš ochoten jít v obraně finančních zájmů premiéra až do krajnosti. Strategie vypadá tak, že není vhodné dát najevo jakékoli pochyby, že by pohled českých orgánů - který se shoduje s pohledem Babiše a Agrofertu - měl nějakou vadu.

Žaloba zároveň otvírá prostor, aby se celý případ ještě dál protáhl a zůstal v rovině „komise to vidí takto, my to vidíme jinak, rozhodne soud, počkejme si“. Tedy v rozplizlém stavu, kdy nikdo nemůže s určitostí říct, že šéf vlády porušil zákon.

České orgány dělají Babišovi v jeho kauze dobrou službu. Teoreticky je možné i to, že mají pravdu, zatímco úřady v Bruselu nic nechápou a jen si na Babiše zasedly. Spíš to ale bude naopak – což je dalším potvrzením, jak se střet zájmů v praxi prohlubuje a jak se český aparát stává servisní organizací předsedy vlády.

Žaloba každopádně může posloužit k tomu, aby se vyjasnilo, kde je pravda. „Domnívám se, že je dobře, že žaloba byla podána. Mohlo by konečně dojít k výkladu, zda je premiér ve střetu zájmů, nebo není,“ řekl pro Radiožurnál vedoucí katedry evropského práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy Michal Tomášek. „Kdyby se tím zabýval Soudní dvůr EU, pak by šlo o výklad navýsost autoritativní.“

Edit: V nové verzi byla upravena pasáž, zda je podstatou sporu výklad unijní legislativy, nebo českého zákona, a text se rozšířil o poslední odstavec.

Žaloba na Evropskou komisi by Jan Růžička on Scribd