Babiš a dotace: velké shrnutí v deseti otázkách a odpovědích

Andrej Babiš poslední roky sedí na dvou židlích – jako politik má vliv na rozdělování dotací a zároveň z nich skrze koncern Agrofert sám profituje. V auditu Evropské komise, který má Respekt k dispozici, je tento stav popsán jako nepřípustný a protiprávní střet zájmů.

Celkově Agrofert ztrácí nárok na unijní dotace ve výši 451 milionů. Z toho 106 milionů už Unie proplatila a chce je vrátit. Aspoň část by ale Česko mělo mít možnost použít na jiné projekty. Proto také nejspíš Babiš nyní dokola opakuje, že nic nebude třeba vracet.

Respekt po důkladném prozkoumání auditu a prodiskutování jeho obsahu s odborníky na unijní problematiku přináší odpovědi na hlavní otázky, které v souvislosti s ním nyní zaznívají.

1. Co jsou hlavní závěry auditu?

Audit má dvě části, jednu obecnou o Babišově střetu zájmů a druhou analytickou, kde se bod po bodu rozebírají vybrané dotované projekty Agrofertu. V první části je jednoznačně řečeno, že Babiš je ve střetu zájmů, protože jako ministr a později premiér má už roky moc nad dotační politikou a zároveň skrze Agrofert na dotacích sám osobně vydělává. Auditoři vyjmenovávají předpisy, podle kterých se Babiš tímto pohyboval na hraně zákona už v roce 2013, kdy do politiky vstoupil. Uznávají však, že starší předpisy lze číst i tak, že výslovně nezakazují čerpání dotací pro firmy spojené s veřejnými činiteli.

Změna nastává 9. února 2017, kdy v Česku vstoupila v účinnost novela zákona o střetu zájmů (tzv. Lex Babiš). Od té doby je podle auditorů dotování Agrofertu, coby firmy spojené s Babišem, nepřípustné a protizákonné (viz níže). Proto má Česko zařídit, aby Agrofert vrátil všechny dotace přiznané od února 2017. Druhá, analytická část auditu rozebírá vzorek 36 konkrétních dotovaných projektů Agrofertu. U devíti z nich dokument popisuje pochybnosti na straně českých úřadů a rovněž požaduje peníze zpět. Část takto zpochybněných projektů spadá do období před únorem 2017. Celkem se tedy má vracet 451 milionů.

2. V čem spočívá Babišův střet zájmů a co je na něm nezákonného?

Určující je § 4c českého zákona o střetu zájmů 159/2006 Sb.: „Je zakázáno poskytnout dotaci … obchodní společnosti, ve které veřejný funkcionář … nebo jím ovládaná osoba vlastní podíl představující alespoň 25 %.“ Toto ustanovení přibylo v zákoně právě v únoru 2017 (mj. třeba s paragrafem, který veřejným činitelům zakazuje provozovat média) poté, co tehdejší hlavní vládní strana ČSSD spolu s opozicí změnu prosadila a nechala paragrafy napsat na míru Babišovi.

Babiš krátce předtím převedl Agrofert do dvou svěřenských fondů, ale tím se podle auditu na podstatě věci nic nemění. „Pan Babiš tyto dva svěřenské fondy kontroluje a skrze ně kontroluje i skupinu Agrofert,“ konstatuje audit. Tím je podle auditorů naplněna podmínka výše uvedeného paragrafu. V textu rozebírají, jak si Babiš nad fondy dál udržuje vliv třeba tím, že správci fondů – mimochodem jeho dlouholetí podřízení z Agrofertu – nemohou majetek prodat a nesmějí zájmy Babiše nijak poškodit. Babiš si majetek naopak může kdykoli v budoucnu převést zpět na sebe. Fondy jsou také zřízeny dočasně a jejich status počítá s tím, že dnešní premiér bude po skončení politické dráhy opět s majetkem disponovat.

3. Proč se Babišův střet zájmů řeší až teď?

Audit je výsledkem podnětů, které do Bruselu loni poslala česká pobočka protikorupční organizace Transparency International a čeští Piráti. Na Evropskou komisi se obrátili poté, co v srpnu vstoupilo v účinnost nové unijní nařízení 2018/1046. Jde o přímo účinnou legislativu, kterou předtím odhlasovaly všechny země a kde jsou mantinely pro střet zájmů vymezeny ještě přísněji než v českém zákoně. O tomto nařízení se zmiňuje i nový audit. V článku 61 stojí, že osoby s vlivem na rozpočet a dotace se „zdrží jakéhokoli jednání“, kdy by z důvodu jejich osobního „hospodářského zájmu“ mohl být „ohrožen nestranný a objektivní výkon funkcí“.

Osobní hospodářský zájem v případě Babiše je maximalizovat dotace pro Agrofert. Transparency International a Piráti vyhodnotili článek 61 jako text pasující přesně na Babiše a vyzvali Evropskou komisi k potvrzení jejich hypotézy, případně k zjednání nápravy. V prosinci právní servis Evropské komise vydal interní zprávu, podle které Babiš nařízení 2018/1046 skutečně porušuje. Komise zastavila proplácení dotací pro Agrofert a začala zpracovávat audit, jehož první výsledky jsou nyní k dispozici. Novinkou je, že na rozdíl od prvního materiálu nyní komise vidí porušení už od února 2017.

4. Zneužil Babiš nějak svoje postavení? Pomohl Agrofertu s dotacemi?

Problém nespočívá v tom, že někdo musí Babiše chytit u toho, jak coby politik Agrofertu peníze přihrává. Protiprávní je – podle českého i unijního předpisu – sama situace, kdy šéf vlády je zároveň napojen na největšího příjemce dotací v zemi (podle posledních čísel za rok 2017 měl Agrofert z unijních fondů bezmála dvě miliardy) a je přímo zainteresován na jeho finančních výsledcích. Audit neobjevil žádnou přímou intervenci ve prospěch Agrofertu, ale zmiňuje dvě situace, kdy se Agrofert dostal díky úpravám dotační politiky do výhody.

V první šlo o „realokaci“ zdrojů ve dvou operačních programech tak, že se zvětšila kvóta pro velké podniky. Agrofert pak také z těchto programů čerpal. V druhém případě došlo v roce 2016 k přesunu dvou miliard korun z operačního programu doprava na ochranu životní prostředí, ačkoli čerpání v dopravě v té době běželo lépe, navíc si ministerstvo životního prostředí prosadilo proti původnímu plánu rozdělení peněz napůl mezi čističky odpadních vod a ochranu ovzduší větší kvótu na ovzduší. „Tato realokace zvýhodnila chemický sektor, jemuž v České republice dominují firmy ze skupiny Agrofert,“ podotýkají ve zprávě auditoři.

5. Na co šly dotace, které má Agrofert vracet?

Auditoři podrobně popisují například velkou dotaci 50 milionů korun na "komplexní inovaci výrobních postupů" v Lovochemii, lovosické továrně na hnojiva. Projekt celkově za 190 milionů byl dokončen už v roce 2015, tedy v už uzavřené unijní rozpočtové sedmiletce 2007–13. Přesto nyní auditoři požadují „stoprocentní korekci“, tedy vrácení dotace. Při zpětné kontrole dospěli k závěru, že to, co podnik označil jako inovaci, už jiná chemička Agrofertu tou dobou používala v provozu a tím podle auditorů dotační titul padá. Jde o jeden z projektů, kde se o vracení peněz žádá nikoli kvůli Babišově střetu zájmů (jde o projekt z doby před únorem 2017), ale kvůli pochybení při vyřizování dotace. U jiných dotací se oba důvody spojují.

Několik pochybností auditoři objevili u dnes už dobře známého projektu nové linky na toastový chleba Penam v pekárně Zelená Louka u Prahy. I zde se podle zprávy za inovaci vydávalo něco, co skutečnou inovací nebylo – pekárna prezentovala jako „pilotní“ a nově vyvinuté zařízení něco, co už jinde existovalo, šlo tedy o „standardní nákup nové technologie bez spojitosti s vlastním výzkumem a vývojem“. Inovativnost dále zpochybňuje fakt, že stejný chléb, který měl být v Penamu výsledkem inovace, už tou dobou podle auditorů vyráběly německé pekárny Lieken, které jsou od roku 2013 rovněž součástí Agrofertu. Auditoři dále zpochybňují způsob vyčíslení nákladů a práci kontrolní komise, která způsobilost projektu pro dotaci vyhodnocovala. Unie měla na linku přispět částkou 100 milionů korun, které ale podle auditu neproplatí. Penam už přitom peníze dostal jako zálohu z českého rozpočtu. Kuriózní je, že k podpisu dotační smlouvy pro Penam došlo 8. února 2017, tedy jeden den před tím, než vstoupila v účinnost nového zákona o střetu zájmů.

Dotací, které se ruší kvůli tomu, že byly podepsány až v době účinnosti nového zákona, je celkem 17 (v rámci fondů ERDF a CF jich je 16, viz tabulka níže, plus jeden z fondů ESF). Sem patří třeba projekt dřevařského podniku Wotan, který předloni dostal v rámci operačního programu Životní prostředí schválenou dotaci na nákup nového kotle na biomasu pro svou výrobnu překližek v Solnici u Rychnova nad Kněžnou. Investice za 112 milionů korun vedla k náhradě starého, méně účinného kotle a snížit nebezpečné emise tuhých částic. Z evropských fondů mělo na projekt jít 61 milionů, zatím přišlo 42 milionů. Auditoři popisují, že Státní fond životního prostředí coby správce této dotační kapitoly sice využívá speciální software pro identifikaci konečných příjemců dotace až na úroveň fyzické osoby coby konečného vlastníka dotovaných podniků. Nikdo už ale nekontroluje, jestli dohledaná fyzická osoba je také veřejným činitelem, kdy podle zákona nárok na dotaci padá.

6. O jaké peníze jde a kolik se bude vracet?

Celkově Agrofert ztrácí nárok na evropské dotace za 451 milionů korun. Z toho 106 milionů už Unie proplatila (třeba u Lovochemie, částečně i u Wotanu), většinu má zatím Agrofert ve formě záloh od českých úřadů (pekárenská linka v Penamu).  Je možné, že na některé projekty přispělo Česko i z národních zdrojů, to už audit neuvádí. Pokud se dotace skutečně ukáží jako protiprávní, firmy by je měly vrátit.

Celý seznam projektů je v těchto dvou tabulkách. Součet nedává dohromady 451 milionů, protože tabulky se částečně překrývají a protože část vratky auditoři vypočítali tak, že podle objemu objevených prohřešků v první tabulce odhadli procento chybovosti v jednotlivých programech a z nich podle tohoto procenta chtějí část prostředků krátit. V jiné části auditoři píší, že by vzhledem k objeveným chybám bylo žádoucí zkontrolovat programy jako celek.

Projekty, kde auditoři našli chyby:

Dotace schválené protiprávně po novele zákona o střetu zájmů:  

7. Jak může Babiš neustále opakovat, že se nic vracet nebude?

Může jít o hru se slovy, kdy Česko po „korekci“ (tedy zneplatnění) některých dotačních projektů použije peníze jiným způsobem. To by ale bylo možné jen u novějších projektů z rozpočtového období 2014–2020, nikoli třeba u linky na hnojiva v Lovochemii. U části zpochybněných projektů navíc Unie zatím ani nic neproplatila, nemá tedy co vracet. Bude-li peníze vracet Agrofert, pro něj jsou partnerem zdejší orgány (až ty si pak vyřizují proplácení peněz v Bruselu), technicky vzato bude vracet peníze do českého rozpočtu a o vracení peněz do Bruselu nepůjde. Babiš navíc nyní navenek vystupuje tak, že mluví za Česko, a nikoli za Agrofert, může se tedy tvářit tak, že vracení peněz z Agrofertu se ho netýká. Ujišťování, že žádné peníze nebude třeba vracet, je ale ze všeho nejvíc třeba vnímat jako Babišův vstup do dalších diskusí s Bruselem, kdy nynější audit je jen vstupním materiálem pro další jednání. Česko teď bude zpracovávat k auditu oponentní posudek a teprve na jeho základě Evropská komise vydá finální verdikt. Babiš poté může coby premiér prosadit, že Česko se dál proti komisi odvolá k Evropskému soudnímu dvoru. Celý případ se tak může ještě dlouho vléct. Není jasné, co bude dál s proplácením peněz mezi českými úřady a Agrofertem. Šest parlamentních stran se v pátek dohodlo na společném postupu, kde mimo jiné požadují, aby proplácení bylo o vyřešení případu zastaveno i z české kasy.

8. Čím se chce Babiš hájit?

Babiš závěry auditu odmítá jako jeden právní názor, proti kterému stojí názor jiný. Jeho podstata je ve stanovisku ministerstva spravedlnosti zpracovaném krátce po zveřejnění první interní unijní zprávy loni v prosinci. (Stanovisko je mimochodem velmi podobné tomu, jak věc popisuje Agrofert). Podle něj je status svěřenských fondů takový, že Babiš přes ně nemůže Agrofert ovládat. Důležitá klička může spočívat v tom, že fondy nemají právní subjektivitu a nejsou právnickou osobou.

Tento výklad ale spíš působí hlavně jako slovíčkaření s pojmy ovládající osoba, jak o nich od února 2017 mluví novelizovaný český zákon o střetu zájmů. Podobnou argumentaci jako ministerstvo spravedlnosti používá i ministerstvo pro místní rozvoj,Státní zemědělský a intervenční fond nebo manažeři Agrofertu. Avšak na stejné téma už existují i opačné nezávislé právní posudky, které přetrvávající ovládání Agrofertu Babišem potvrzují. Jeden takový zpracovali právníci v Černošicích kvůli nezávislému šetření, kde se rovněž na podnět Transparency International řeší Babišův vztah k médiím. Další takovou právní analýzu, která Babišův postoj vyvrací, si nechali zpracovat Piráti od advokátky Anny Dolejské. Se stanoviskem ministerstva spravedlnosti se ve svém textu vyrovnávají i unijní auditoři - a popisují ho jako „přehnaně formalistické“. I kdyby Babiš se svojí argumentací proti těmto názorům nakonec uspěl, nebude to ale mít vliv na spor o projekty, kde byly objeveny chyby, jako je Lovochemie nebo Penam.

9. Může audit Babiše nějak ohrozit?

Bezprostředně nejspíš ne, zejména proto, že nejde o finální verdikt komise. Z hlediska pověsti bude Babiš zranitelný v případě, že se prosadí teze o tom, jak Agrofert bohatne na úkor zdejších daňových poplatníků (machinace s národními zdroji berou voliči hůře než zneužívání evropských peněz). Domácí političtí oponenti Babiše ale nyní nemají dost sil, aby premiéra z jeho pozice nějak vykolejili. Šest parlamentních stran – ODS, Piráti, ČSSD, TOP 09, KDU-ČSL a STAN – si v pátek odhlasovalo čtyři body, jak dál postupovat.

Požadují zveřejnění auditu oficiální cestou (v pátek jej získala média od lidí, kteří s dokumentem přišli do styku, nikoli však oficiálně), zastavení dotací pro Agrofert i z české pokladny a projednání případu nadcházející týden na mimořádné schůzi sněmovny. Čtvrtým požadavkem je, že by s Evropskou komisí dál o dotacích pro Agrofert měl komunikovat někdo jiný než členové vlády za hnutí ANO, kteří jsou podle opozice v hodnocení Babišova počínání také ve střetu zájmů. Piráti a ODS rovnou mluví o tom, že celá situace je zralá na hlasování o nedůvěře vládě, na to však bude mít opozice málo hlasů. Podle ČSSD i KSČM, tedy dvou stran udržujících Babiše u moci, zatím nejde o zas tak vážnou věc – celý případ lze podle nich řešit tím, že Agrofert případně peníze vrátí.

10. Přitíží audit Babišovi v kauze Čapí hnízdo?

Ne, jde o nezávislé kauzy, které spojuje jen hladovost po využití evropských fondů v maximální možné míře. Vyšetřování Čapího hnízda je už dokončeno, policie v dubnu navrhla kvůli zneužití dotace podat na premiéra obžalobu a státní zástupce Jaroslav Šaroch nyní návrh posuzuje. Podle mluvčího městského státního zastupitelství Aleše Cimbaly je teď žalobce ve fázi, kdy uvažuje, zda obžalobu podat nebo nepodat k soudu – a nemá přitom žádnou zákonnou lhůtu. Podle dostupných informací Šaroch s posunutím obžaloby k soudu nikam nespěchá, ale bylo by zároveň překvapením, kdyby případ stáhl, protože po celou dobu na něm s detektivy úzce spolupracoval.

Podstatou Čapího hnízda byla kamufláž, kdy Babiš a spol. podle policie předstírali, že farma je jen malý rodinný podnik  bez vazby na Agrofert, aby dosáhli na dotační titul určený pro malé firmy. Už se objevily názory, že i skutky, které jsou popsány v novém auditu, mohou mít dohru v trestní rovině. Stejně tak ale celá věc může utichnout s vysvětlením, že Agrofert i zdejší úřady v dobré víře čerpaly peníze podle svého právního výkladu („zkusili jsme, jestli půjde pro Česko něco získat“) a po korekci zvenčí uznají chybu a uvedou věci do původního stavu. Jinou otázkou je, jak se bude vyvíjet bez přístupu k penězům vztah premiéra k Unii, pokud Agrofert o nárok na dotace přijde. Při důsledné interpretaci zákona o střetu zájmů by v něm neměla být média a koncern by měl ztratit i přístup k veřejným zakázkám.

Audit EU ke střetu zájmů Andreje Babiše by Jan Růžička on Scribd