Nepravomocné osvobození manželů Nečasových je jen další epizodou

Soud pro Prahu 1 nepravomocně osvobodil bývalého premiéra Petra Nečase, jeho manželku Janu Nečasovou i dalšího obviněného Romana Bočka v případu, který stál v roce 2013 na počátku pádu Nečasovy vlády. Jedná se o jednu ze tří „větví“ případu - tentokrát mělo jít o korupci tří poslanců, kterým slíbili lukrativní funkce za to, že se vzdají mandátu a nechají projít vládní daňový balíček, s nímž nesouhlasili. Jiný rozsudek se vlastně nedal čekat a ani státní zástupce Rostislav Bajger žádný trest nenavrhnul. Soudkyně Helena Králová totiž odmítla jako důkaz odposlechy manželů a bez nich se podle Bajgera usvědčit nedali. Tím se samozřejmě nechce ani říct, že při připuštění odposlechů by bylo odsouzení jasné.

Dá se ale říct, že jde o epizodu komplikovaného a někdy trapně stíhaného, žalovaného a souzeného případu. Například soudkyně Králová osvobodila opakovaně Janu Nečasovou v případu „zneužití tajné služby“ a pravomocný rozsudek přišel až poté, kdy jí byl případ odebrán. Ale ani tento rozsudek není jasný. Už po jeho vynesení se obrátila Nečasová na Nejvyšší soud se stížností – opět na odposlechy – a soud sdělil, že nemohou být v případu vedeny jako důkaz. Čeká se tak na dovolání, které bude rozhodovat opět Nejvyšší soud, jen jiný senát.

Jana Nečasová byla osvobozena i za přijetí darů jako šperky či kabelky v hodnotě deseti milionů korun. Byla stíhána za daňový podvod, ale finanční úřad jí už doměřil daň s pokutou, Nečasová zaplatila a soudkyně Králová celkem logicky řekla, že nemůže být za jedno provinění dvakrát potrestána. Což samozřejmě státní zástupci z Olomouce vědí. Nemá smysl zabíhat do celkem nesrozumitelných podrobností, které by zabraly spoustu místa, ale jejich žaloba byla koncipována jinak a dala se z ní dovodit korupce.

Případ, který způsobil největší politickou změnu v čerstvých dějinách Česka, je vůbec provázen podivnými rozhodnutími soudů. Nejvyšší soud vyvinil tři údajně uplacené poslance způsobem, který kritizovali renomovaní ústavní znalci a právníci. Spory o odposlechy často znejišťují veřejnost. Jejich použití je samozřejmě krajní zásah do našeho soukromí, na druhou stranu žalobci i tehdejší vyšetřovatelé tvrdí, že způsob, jak byly v případu Nečasových nasazeny a použity jako důkazy, schválily v desítkách jiných případů trestní senáty bez námitek.

Výše napsaným se nedovozuje ani vina, či nevina Petra Nečase, jeho ženy a dalších kdysi obviněných. Právo je samo o sobě komplikované a některé jeho nástroje – třeba právě odposlechy – jsou předmětem vášnivých debat mezi právníky. Ti mají různé názory a soudy ve známých případech vynášejí protichůdné rozsudky. Třeba rozhodnutí o odposleších v případě Nečasové je odlišné od téměř totožného problému s odposlechy v případu Rath. Oba přitom vynesl jeden a ten samý soud.

Tak si tedy počkejme na ony další epizody. Komplikované právo si svou spravedlnost najde, ale veřejnost je poněkud zmatena. V každém případě, pokud budou nakonec manželé Nečasovi ve všech svých případech pravomocně a definitivně osvobozeni, čeká nás diskuse, jak funguje policie a státní zástupci. Jak fungují soudy. A co s těmi všemi informacemi, které jsme se při vyšetřování a souzení případu legálně dozvěděli o soukromém životě manželů (předtím milenců) Nečasových a také o době, v níž vládli. To už nicméně bude jiná debata.