Zprávy z maturitní komise
Ministr školství po letošních nepovedených maturitách sestavil expertní komisi. Její závěry vyústily ve změny státních maturit, které Petr Fiala tento týden oznámil. Pohled do zákulisí ministerstva školství, Cermatu a komise přináší jeden z jejích členů.
Ministr školství Petr Fiala oznámil změny ve státních maturitách, k nimž došel po konzultaci s komisí expertů. V té nejstručnější podobě zní: místo dvou jen jedna úroveň obtížnosti, povinná čeština, volitelná matematika a cizí jazyk, nepřidávat další předměty, ve společné části jen didaktické testy, ve školní všechno ostatní, písemky z češtiny se budou hodnotit na školách, písemka z cizího jazyka v Cermatu, tak to bude příští dva roky, pak se uvidí. Vzhledem k tomu, že autor tohoto komentáře byl součástí oné komise, kritiku či pochvalu její práce nechá na někom jiném. I bez toho jsou zprávy z maturitní komise mimořádně poučné.
Překvapivá byla míra shody. Na to, že čtrnáctičlenná komise byla složená z lidí, kteří měli v uplynulých letech zcela zásadně jiné názory na potřebnost a podobu státní maturity, od adorace po zatracování, běželo jednání ve velmi souladném duchu. Ne že by se nevyskytly odlišné názory, ale týkaly se spíš technických detailů typu, jak se mají zadávat písemky, či zda se mají známky z různých zkoušek zprůměrovat, nebo ne. Dá se to vykládat diplomatickými schopnostmi ministra, ale pravděpodobnější je, že když jste v opravdu velkém průšvihu, cesta k možné nápravě je velmi úzká. Realita vás žene stísněnou uličkou, kde vpravo i vlevo číhá ještě větší průšvih. A že se letos maturita opravdu nepovedla, v tom panovala shoda.
Stejně pozoruhodné je sledovat, kdo je v této společnosti považován za experta. Při vší úctě ke kolegům, nebyl tam ani jeden. Snad s výjimkou ústřední školní inspektorky Olgy Hofmannové, jejíž instituce se testováním čerstvě zabývá. V komisi zasedají ředitelé škol a předsedové školských asociací, zástupci krajů, které jsou zřizovateli středních škol, děkan vysoké školy… V angličtině se takovým lidem výstižně říká stakeholders – zúčastněné strany, ne experti. To jsou jistě lidé, kterých je na místě se ptát, jak by si ze svého uživatelského hlediska maturitu představovali, ale je otázka, zda jsou kompetentní rozhodovat o odborných záležitostech.
Adresně: autor komentáře se rozhodně nepovažuje za experta, je novinářem, který se dlouhodobě zabývá vzdělávací politikou. Když potřebuje něčemu opravdu rozumět, musí se zeptat třeba odborníků na testologii a ověřování výsledků vzdělávání, neb o těchto věcech ví velmi málo. Komisi by prospělo totéž. Aby jí někdo nestranný, tedy ne z Cermatu, odborně oponoval a vysvětlil, co je a není možné a rozumné z jejích nápadů realizovat. Obzvlášť to bude platit o dalších setkáních, kdy se má rozhodovat, jak bude vypadat maturita budoucnosti, až pozbude platnosti onen provizorní, na dva roky přijatý model.
Cermat je opravdu zvláštní instituce. Její nový ředitel pan Jiří Zíka byl s výsledky jednání dosti nespokojen. Logicky, Cermat přijde o mnoho ze svých pravomocí. Ale jako by ne zcela chápal, že právě Cermat je důvod, proč ti samí lidé, kteří před dvěma třemi lety ještě horovali pro přísnou státní maturitu spravovanou Cermatem, dnes zvedají ruku pro minimalizaci jeho pravomocí. Ano, například přechod opravování písemek zpátky na školy bude znamenat, že někteří hodnotitelé budou „tak trochu“ svým žákům nadržovat. Jenže i to přijde většině členů komise pořád lepší, než ty orgie nespravedlnosti, které se odehrávaly letos (pár příkladů). Navíc je Cermat nepoučitelný. Na vyžádání dodal komisi datové podklady z letošních maturit. Jenže ty při bližším pohledu obsahují zjevné chyby ve výpočtech a grafy, které fakticky o ničem nevypovídají. Je to nepochopitelné u instituce, která hraje z posledních sil o důvěryhodnost státní maturity a především o vlastní odbornou pověst. Kdo chce kam…
A nejtísnivější poučení na konec. Přes všechnu vstřícnost ministerstva na otázku, jak se dají napravit křivdy na letošních maturantech, úředníci i ministr odpovídali pokrčením ramen. Do běžícího procesu nelze vstupovat, část zamítnutých odvolání už je odeslána a například kraje na odborné přehodnocení tisíců písemek nemají kapacitu. Proto spoléhají znovu na Cermat, čímž ještě zvyšují u studentů, kterým třeba nula z písemky znemožnila nastoupit na zahraniční vysokou školu, pocit, že je stát podrazil a pak jim v nouzi nepomohl. Docela nešikovná občanská výchova. Poučení je jasné, jakkoli banální. Co se stalo, nejde odestát. Když způsobíte velký průšvih, vůbec to neznamená, že výsledky lze napravit bez toho, abyste jinde způsobili ještě větší škody. Bylo by dobré, kdyby si to nejen ministr a komise pamatovali, až budou plánovat, jak našemu vzdělávání pomůže ona příští, lepší a dokonalejší státní maturita.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
