Kim Čong-un: Moskva i Pchjongjang vedou svatou válku proti Západu

Objednejte si k odběru newslettery a informační servis Respektu

Aktualizace: Severní Korea podporuje ruského prezidenta Vladimira Putina ve všech jeho rozhodnutích, řekl dnes podle agentury Reuters severokorejský vůdce Kim Čong-un. Oba státníci se sešli na kosmodromu Vostočnyj na ruském Dálném východě. Podle Kima Moskva i Pchjongjang vedou svatou válku proti Západu. "Rusko se vydalo do svaté války na ochranu své suverenity a bezpečnosti ... proti hegemonním silám," řekl Kim Putinovi. "Vždy budeme stát za rozhodnutími prezidenta Putina a ruského vedení ... a společně bojovat proti imperialismu," uvedl severokorejský vůdce prostřednictvím překladatele. Oba státníci krátce jednali před zástupci tisku - eřejná část debaty trvala devět minut. Zatímco Kim hovořil právě o boji proti Západu, Putin se zmínil o nutnosti projednat ekonomickou kooperaci obou států. 

Severokorejský diktátor Kim Čong-un přicestoval do Ruska. A protože se bojí létat, dopravil se na Dálný východ na palubě svého obrněného vlaku. Ze soupravy, která se kvůli váze šine maximálně šedesátkou, vystoupil ve vsi Chasan na hranici s KLDR; setkání se má konat podle původních informací ve Vladivostoku, ale mluví se také o kosmické základně.

Hlavním důvodem návštěvy je jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, při němž oba chtějí demonstrovat větší vojenskou spolupráci. „Povedou intenzivní výměnu názorů na situaci v regionu,“ komentoval setkání mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Rusko chce od Severní Koreje více zbraní a munice, kterých se mu nedostává v agresi proti Ukrajině, zejména jde o dělostřelecké granáty a protitankové střely.

Kyjevu se nyní daří při protiútoku rychleji postupovat hlavně na jihu země v Záporožské oblasti, ukrajinští vojáci snaží posunout se směrem na Melitopol a také Mariupol. Kdyby se to podařilo, což nemusí podle expertů znamenat přímé dosažení Azovského moře, rozdělilo by to ruská vojska vedví. Zásadně by se tím ztížilo, v podstatě znemožnilo jejich zásobování na Krymu. Dobytí okupovaného poloostrova by pak mohlo vést i k pádu Vladimira Putina.

Ukrajinské útoky se v posledních měsících mimo jiné soustředily na ničení ruských raketových systémů. Rusům se aktuálně nedostává munice a Severní Korea má jeden z největších vojenských arzenálů na světě. Rusko, které Západ izoloval v řadě technologických oblastí, podniklo v uplynulých osmnácti měsících od zahájení invaze vícero kroků, kdy spřátelené režimy žádalo o pomoc. Irán mu dodává drony, Indie zvýšila obchod s Moskvou, čímž Rusko získalo větší přísun hotovosti.

Nikdy to samozřejmě nebylo zadarmo. Severní Korea za zbraňovou vstřícnost požaduje po Rusku vyspělé technologie pro své satelity a ponorky a kromě toho potravinovou i ekonomickou pomoc. V hermeticky uzavřené zemi lidé opakovaně trpí hladomorem.

Pro Kima je to první zahraniční mise od začátku pandemie covidu-19, během níž KLDR zcela uzavřela své hranice. Putin se s Kim Čong-unem setkal v Rusku v roce 2019 - právě v přístavním městě Vladivostok a také tehdy tam jel vlakem. Na rozdíl od současnosti to ale byla spíše diplomatická show, jak poznamenává list The New York Times. Rusku toho tehdy Severní Korea nemohla mnoho nabídnout. Des je však druhá největší armáda na světě po vlekoucím se válčení na Ukrajině vyčerpaná, a Korea má naopak plné sklady.

Putin si od podobných schůzek také slibuje, že bude vytvářet koalici podobně smýšlejících protidemokratických zemí. Moskva kromě KLDR - se kterou měla dlouho komplikované vztahy - a Íránu hodně spoléhá na pomoc Běloruska, kde vládne další diktátor Aljaksandar Lukašenka. Území svého státu již postoupil Rusku k vedení bojových operací proti Ukrajině, ale přímé zapojení své armády setrvale odmítá, protože se obává, že jeho důstojníci by se mohli postavit proti němu.

Setkání ruského a severokorejského vůdce předcházelo červencové jednání ruského ministra obrany Sergeje Šojgu v Severní Koreji. Země funguje jako vojenský stát a silnou složkou armády je dělostřelectvo - počítá se s jeho masivním nasazením v případě války s Jižní Koreou. Analytici tvrdí, že země má velké množství munice i proto, že vytrvale zbrojila; od roku 1953, kdy došlo k podpisu korejského příměří, přitom nevedla žádnou válku. To se nyní Rusku hodí.

Předchozí vydání najdete na webu respekt.cz v rubrikách Informační servis a Newsletter.