Informační servis

Rozhodnutí městské části Praha-Řeporyje zbudovat vzpomínkové místo na padlé vojáky Ruské osvobozenecké armády, takzvané vlasovce, vyvolává podle ruského velvyslanectví hluboké rozhořčení. Ambasáda zopakovala, že vlasovci byli komplici nacistů. Podle ní je cynické odhalit pomník příští rok při příležitosti 75. výročí konce druhé světové války. Od Česka očekává plnění mezinárodních závazků. „Mezinárodním vojenským tribunálem v Norimberku zločiny kompliců nacistů, takových jako byli i vlasovci, jsou kvalifikovány jako zločiny, které nemají promlčecí lhůtu,“ doplnil ruský zastupitelský úřad. Městská část chce pomník vytvořit s ohledem na to, že vlasovci v závěrečné fázi války pomohli osvobodit Prahu od nacistů. Řeporyjské zastupitelstvo o tom rozhodlo v úterý večer. O podobě pamětního místa bude ještě jednat.

Budoucí vzpomínkové místo bude pod kamerovým systémem a chráněno antigraffiti nátěrem. Podle starosty Pavla Novotného (ODS) Řeporyje zhruba 300 padlým vojákům, kteří pomáhali při osvobozování Prahy v květnu 1945, důstojné pietní místo dluží. Takzvaní vlasovci byli občané Sovětského svazu, kteří se v německém zajetí nechali naverbovat do Ruské osvobozenecké armády (ROA). S Němci pak od začátku roku 1945 bojovali proti Sovětům, na konci války ale pomohli osvobodit Prahu. Zemřelo jich při tom zhruba 300. O jejich přispění k osvobození hlavního města se za minulého režimu mlčelo. Rusko jejich zásluhy neuznává.

Evropská komise chce v rámci přechodu ke klimaticky odpovědnému hospodářství v nejbližších měsících přijít s řadou kroků a iniciovat masivní investice do ekologických projektů. Prohlásila to šéfka unijní exekutivy Ursula von der Leyen, která představila klimatický plán označovaný jako Evropská zelená dohoda. Mezi první opatření bude patřit návrh normy zavazující Unii ke klimatické neutralitě v polovině století či k vytvoření fondu pro podporu regionů závislých na energii z fosilních paliv. Z něj by mohlo čerpat i Česko; fond pro uhelné regiony by měl umožnit nalezení investic ve výši 100 miliard eur. Právě finanční podporou pro své regiony střední Evropa podmiňuje svůj souhlas s klimatickou neutralitou, o níž bude ve čtvrtek jednat unijní summit.

Andrej Babiš (ANO) ještě před vystoupení předsedkyně EK na Twitteru uvedl, že  náklady na dosažení uhlíkové neutrality v Česku budou činit 675 miliard korun. Evropská unie by to podle něj měla zohlednit v příštím rozpočtovém období a musí také jádro uznat jako bezemisní zdroj. Závazek uhlíkové neutrality unie k roku 2050 je zásadním tématem nadcházejícího summitu EU. Česko tento plán spolu s Polskem v červnu zablokovalo. Kromě finanční podpory pro regiony závislé na fosilních energiích by skeptické členské státy chtěly ujištění, že jejich občanům výrazně neklesne životní úroveň. Návrh příštího rozpočtu předložila EK už loni. Česko by mělo během sedmi let dostat 18 miliard eur, téměř o čtvrtinu méně, než na kolik má nárok v rámci současného rozpočtu; zároveň by Česko by podle Bruselu mělo peníze využít na modernizaci ekonomiky. Ani s jedním ale český premiér nesouhlasí, píše server iHned v článku Babiš jede do Bruselu bojovat o miliardy.

Provoz benešovské nemocnice ochromil počítačový kryptovirus, který v noci na středu napadl počítačový systém. Nešlo spustit žádný přístroj včetně počítačové sítě, všechny operace byly zrušené. Na nápravě pracují IT odborníci, případem se zabývá také policie. Podle ředitele Romana Mrvy se problémy určitě nepodaří vyřešit do konce dne. Teoreticky by jejich odstraňování mohlo zabrat i týdny. Nemocnice vyzvala pacienty, aby si k návštěvě vybrali jiné zařízení. Virus překonal bránu firewall a dva aktuální antivirové systémy. „Napadl většinu serverů a pracovních stanic, jichž je 300. V současné době je významně omezen provoz nemocnice. Nelze spustit žádný laboratorní ani žádný jiný přístroj včetně počítačové sítě,“ řekl Mrva.

V ordinacích nelze provést vyšetření, ambulantní specialisté přeobjednávají pacienty na jiné termíny. Nemocnice zajistila náhradní provoz pro hospitalizované. Záchranná služba převáží pacienty do okolních nemocnic. Původ a typ viru analyzuje tým odborníků, pomoc nabídli i Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost. Expreti měli postupně očišťovat jednotlivé servery a spouštět informační systém. Nemocnice má data zálohovaná, vir ale napadl i zálohový server. Odborníci nicméně Mrvu ujistili, že data nemohl nikdo ze systému vytáhnout a zneužít je. Ostatní krajské nemocnice podle ní problémy nemají.

Prezident Miloš Zeman ve středu jmenoval do čela Vrchního soudu v Praze Luboše Dörfla, který se ujme funkce 2. ledna. V čele soudu nahradí Jaroslava Bureše, kterému končí sedmileté funkční období. Ministryně Marie Benešová (za ANO) dříve uvedla, že výběrová komise se pro Dörfla rozhodla jednoznačně, a vyzdvihla jeho řídicí schopnosti, dovednost komunikovat s lidmi i jasnou vizi ohledně vedení Vrchního soudu. Řekla, že se mu podařilo stabilizovat nejen krajský soud, ale také pozitivně ovlivnit stav celé severočeské justice. V říjnu jeho nominaci do čela vrchního soudu schválila vláda.

Miloš Zeman při jmenování Dörfla nicméně uvedl, že se ve výběrovém řízení střetly “dvě výrazné osobnosti” a že váhal, zda má potvrdit rozhodnutí výběrové komise. Dörfl totiž zvítězil ve výběrovém řízení ministerstva spravedlnosti, do kterého se přihlásili dva zájemci. Druhým uchazečem byl současný místopředseda Vrchního soudu Jan Sváček. Nakonec ale odstoupil od kandidatury s tím, že by rád s Dörflem nadále spolupracoval. V justičních kruzích se přitom spekulovalo, že Miloš Zeman chce raději do funkce právě Sváčka.  Někteří politici a komentátoři mu ale vyčítali, že údajně zatajoval informace o své komunistické minulosti nebo navrhoval do funkcí soudců problematické lidi. V minulosti působil jako poradce prezidenta Václava Klause.

V Česku bude od roku 2021 sídlit nová Agentura EU pro Kosmický program (EUSPA). Vznikne rozšířením organizace GSA, která v Praze řídí evropský družicový systém Galileo. Agentura se tak rozroste ze stávajících 100 na zhruba 700 lidí. Z České republiky se tak kromě rozvoje trhu a provozu Galilea bude řídit využití družicového systému pozorování Země Copernicus, připravovat program družicové telekomunikace Govsatcom či koncentrovat kapacity EU ohledně sledování blízkého okolí Země. EU letos navrhla navýšení rozpočtu svého kosmického programu v nadcházejícím sedmiletém rozpočtovém období o 30 procent na 16 miliard eur, tedy přes 410 miliard korun.

Vláda nedávno schválila na návrh ministerstva dopravy investice do kosmických aktivit 1,205 miliardy Kč ročně, což je o 275 milionů více než dosud. Chce tak přispět k tomu, aby se ČR i díky kosmickým aktivitám zbavila nálepky nízkonákladové ekonomiky a montovny. V ČR se účastní kosmického programu kolem 50 firem. Součástí kosmické výroby jsou například rolovací solární panely pro stovky družic z kunovické firmy 5M, adaptér pro vypouštění desítek malých družic z nosné rakety Vega, optické systémy, nový systém pro řízení letového provozu nad Evropou, řídicí software družic nebo výroba hliníkových a titanových částí nosné rakety Ariane 6.

Osobností roku, kterou každoročně vybírá časopis Time, se letos stala švédská ekologická aktivistka Greta Thunberg. V užším výběru porazila mimo jiné amerického prezidenta Donalda Trumpa, šéfku Sněmovny reprezentantů USA Nancy Pelosi či prodemokratické demonstranty z Hongkongu. Dívka, která v lednu oslaví sedmnácté narozeniny, inspirovala vznik ekologického studentského hnutí Fridays for Future. Pozornost na sebe připoutala poté, co loni v létě ve Stockholmu začala chodit demonstrovat před švédský parlament s transparentem s nápisem Školní stávka za klima. Posléze se k ní připojili studenti ze Švédska i z dalších států.

Titul osobnost roku časopis Time uděluje od roku 1927 a oceňuje jím lidi, kteří ať už v dobrém nebo ve zlém stáli za nejvlivnějšími událostmi roku. Loni magazín ocenil několik novinářů, kteří hájili pravdu. Předloni vybral lidi, kteří „prolomili mlčení“ a postavili se veřejně proti sexuálnímu zneužívání - a ocenil tak i hnutí #MeToo. V roce 2016 se osobností roku stal americký prezident Donald Trump a před tím německá kancléřka Angela Merkel.