Informační servis

Při své návštěvě v Kyjevě český premiér Andrej Babiš (ANO) odsoudil anexi Krymu a ruskou agresi proti Ukrajině na východě země. Setkal se prezidentem Volodymyrem Zelenským a premiérem Oleksijem Hončarukem. Jeho slova byla na Ukrajině vítaná, neboť tamní politickou elitu znejisťují proruská prohlášení prezidenta Zemana, která jsou v rozporu s českou zahraniční politikou - stejně jako návštěva komunistického poslance Zdeňka Ondráčka v Doněcku tamní samozvané “lidové republice”, kterou minimálně doněcká strana vydávala za oficiální.

Babiš také řekl, že podporuje ukrajinské snahy o reformy a připomněl Ukrajincům zájem tuzemských firem v zemi investovat. Podle Babiše byla návštěva, první premiérská po jedenácti letech, sjednaná narychlo až poté, co se dozvěděl, že do Kyjeva míří podnikatelská delegace s ministrem průmyslu Karlem Havlíčkem (za ANO). Na konci tiskové konference se ještě jedna z ukrajinských novinářek snažila českého premiéra zeptat, co dělal jeho syn na Krymu (jde o kauzu údajného únosu Andreje Babiše ml.), ale Babiš neodpověděl.

Maltská policie zadržela muže, kterého považuje za zprostředkovatele vraždy novinářky Daphne Caruany Galizi. Podle listu Times of Malta zadržený nabídl policii spolupráci výměnou za prezidentskou milost. Premiér Joseph Muscat oznámil, že doporučení k udělení milosti dá jen v případě, že muž bude vypovídat před soudem a že jeho svědectví povede k usvědčení objednavatele vraždy. Třiapadesátiletá novinářka, která na svém blogu psala o korupci ve vládních kruzích, zahynula při výbuchu bomby ve svém voze v říjnu 2017. Její smrt vyvolala v Evropě zděšení i pochybnosti o vládě práva ve středomořském ostrovním státě.

Podezřelého policisté zadrželi již minulý čtvrtek v rámci operace zaměřené proti praní špinavých peněz. Při výslechu se muž údajně přiznal, že zprostředkoval kontakt mezi objednavatelem vraždy novinářky a jejími vykonavateli, a nabídl, že bude plně spolupracovat. Z nastražení bomby do vozu novinářky je obžalována trojice mužů - bratři Alfred a George Degiorgio a Vincent Muscat. Všichni tři tvrdí, že jsou nevinní. Malta se kvůli průtahům při vyšetřování vraždy stala terčem kritiky. Rada Evropy v červnu uvedla, že neschopnost najít ty, kdo za atentátem stojí, vyvolává pochybnosti o respektování zákonů. Vláda pak v září souhlasila s veřejným, nezávislým vyšetřováním.

Švédská prokuratura zastavila kvůli dostatku důkazů předběžné vyšetřování zakladatele serveru WikiLeaks Juliana Assange, který v zemi čelil obvinění ze znásilnění. Australan Assange je nyní v britském vězení, kde čeká na výsledek řízení o vydání do Spojených států. Tam má stanout před soudem kvůli nezákonnému zveřejnění tajných dokumentů. Ze sexuálních útoků Assange nařkly dvě Švédky, s nimiž se setkal, když měl ve Stockholmu v srpnu 2010 přednášku. Švédská prokuratura následně vznesla vůči Australanovi předběžné obvinění ze sexuálního obtěžování vůči jedné z žen a ze znásilnění vůči druhé. Případ údajného sexuálního obtěžování byl už promlčen. Švédské úřady stíhání zastavily už v roce 2017. V té době ale bylo důvodem to, že Assange se dlouhodobě skrýval na ekvádorské ambasádě v Londýně a byla malá naděje na jeho zatčení.

Vyšetřování se znovu rozběhlo letos v květnu, když Ekvádor zrušil své rozhodnutí o poskytnutí azylu a britská policie Assange zatkla.  Konečné řízení ohledně případného vydání do USA se uskuteční koncem února příštího roku. Assange čelí ve Spojených státech obviněním kvůli proniknutí do vládních počítačů a nezákonnému zveřejnění tajných dokumentů, čímž údajně ohrozil americkou bezpečnost. Za účelem získání informací se Assange podle americké prokuratury spikl s bývalým specialistou vojenské tajné služby Bradleym Manningem, který mu pomohl získat tajné dokumenty týkající se válek v Iráku a Afghánistánu. Materiály pak publikoval internetový portál WikiLeaks, který se zaměřuje právě na zveřejňování tajných vládních dokumentů a dalších citlivých dat.

V kauze údajně zmanipulovaných zakázek pro pražskou Nemocnici na Bulovce policie obvinila exposlance Marka Šnajdra a další čtyři lidi, mezi něž patří i bývalá ředitelka nemocnice Andrea Vrbovská a její náměstkyně Marie Nushiová. Policisté vyšetřují možnou korupci při nákupu speciálního onkologického zařízení v hodnotě 120 milionů korun. Jak uvedl Radiožurnál, Šnajdr měl oběma ženám domluvit několikamilionový úplatek za to, že zakázka na lineární urychlovač bude psaná na míru jednomu z účastníků tendru.

Policisty na možné uplácení upozornil lobbista Tomáš Horáček, který je sám stíhaný za manipulace se zdravotnickými zakázkami. Spolupráce s policií mu může přinést nižší trest. Všichni obvinění vinu odmítají, do vazby nepůjdou. Marek Šnajdr byl vlivný poslanec ODS a v roce 2013 figuroval v kauze “trafik” - trojici poslanců měl tehdejší premiér petr Nečas slíbit lukrativní funkce za složení poslaneckých mandátů. Soudy pak rozhodly, že za něco takového není možné nikoho stíhat, ale kauza přispěla k pádu Nečasovy vlády.

Spojené státy změnily pozici k izraelským osadám budovaným na Západním břehu Jordánu. Americký šéfdiplomat Mike Pompeo oznámil, že v americkém pohledu nově “nejsou osady samy o sobě v rozporu s mezinárodním právem”. Posledních čtyřicet let, od dob prezidenta Reagana, byly osady podle USA “nelegitimní”, byť ne přímo “nelegální” - a Spojené státy ve velké většině vetovaly mezinárodní rezoluce, které Izrael odsuzovaly. Pompeo ještě dodal, že status Západního břehu musí mezi sebou vyjednat Izrael a Palestina.

V osadách žije kolem 600 tisíc Izraelců a nárokují si území, na němž má v budoucnu vyrůst samostatný palestinský stát. Palestinci je proto označují za okupaci a zásadní překážku mírového procesu. Většina světa včetně Evropské unie je považuje za protiprávní. Benjamin Netanjahu, jenž aktuálně a neúspěšně vyjednává vládu po nedávných předčasných volbách, rozhodnutí přivítal. Palestinští představitelé jej odmítli a označili za příchod “vlády práva džungle”. Je velmi pravděpodobné, že americký krok povede k ještě větší izraelské stavební aktivitě na Západním břehu a zvyšuje pravděpodobnost, že Izrael území osad anektuje i oficiálně, zatímco nyní je tomu tak jen v praxi.

Americká internetová společnost Google spouští streamovací herní službu Stadia. Ta umožňuje hraní her na vzdálených serverech, takže uživatelé nepotřebují výkonný počítač či herní konzoli. Server CNN ji přirovnává k Netflixu pro videohry. Zpočátku bude Stadia fungovat pouze ve vybraných zemích, mezi které Česká republika nepatří. Předplatné v členských zemích eurozóny činí 9,99 eura měsíčně, k dispozici má být i bezplatná verze s omezenými funkcemi. Služba startuje s katalogem 22 herních titulů, hry však nejsou součástí předplatného. K zakoupení je i speciální startovní balíček s ovladačem, není ale nezbytný.

V odvětví streamování her už v současnosti již fungují služby GeForce Now nebo PlayStation Now. Oproti nim má však Google výhodu v rozsahu podporovaných platforem, Stadia v podstatě vyžaduje pouze webový prohlížeč Google Chrome. Uživatelé tak mohou hrát na osobních počítačích, tabletech, telefonech a na televizorech. Na trh se streamovanými hrami chtějí vstoupit i další technologičtí giganti. Microsoft v současnosti testuje svůj Projekt xCloud a rovněž Amazon údajně pracuje na vlastní herní streamovací službě.