Informační servis

K ohlášené středeční stávce se chce připojit zatím přes 6000 základních a středních škol, což je víc než polovina ze zhruba 9700 škol zřizovaných krajem nebo obcí. Odborový svaz bude znát přesný počet stávkujících institucí ve středu dopoledne. Výuka může při stávce jen vypadat jinak, nebo se může omezit. Školy budou označeny buď logem, že stávkují, nebo že stávku podporují. Některé už oznámily, že se nezavřou. U ředitelů a zřizovatelů škol stávka jednoznačnou podporu nemá. Vláda podle odborářů neplní slib o růstu učitelských platů. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) je stávka zbytečná, plán zvyšování platů vláda měnit nebude. Školy by měly o účasti na stávce informovat rodiče nejpozději v úterý, uvedlo ministerstvo školství.

Vláda na jaře plánovala zvýšení sumy na výdělky učitelů o 15 procent. V navrženém rozpočtu na příští rok nakonec počítá se zvednutím částky o deset procent, tedy zhruba o 11 miliard korun. Spor se nyní vede o rozdělení přidávané sumy do tarifů a do odměn. Odbory požadovaly růst tarifů o deset procent. Podle nich by pak 22 procent částky zbylo na odměny. Babiš a ministr školství Robert Plaga (ANO) minulý týden oznámili, že by se platový základ měl zvednout o osm procent a na odměny by zbyla čtvrtina. Na výsledných podílech a částkách se odbory s ministrem neshodnou, podle obou počítá druhá strana se špatnými čísly.

Policie odložila trestní oznámení na bývalé ředitele Muzea umění Olomouc Michala Soukupa a jeho předchůdce Pavla Zatloukala. Trestní oznámení na ně podal před odchodem z funkce někdejší ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD). Zároveň podal i trestní oznámení na tehdejšího ředitele Národní galerie Praha Jiřího Fajta. Soukupa i Fajta pak odvolal z funkcí. Za svůj krok sklidil Staněk kritiku části odborné veřejnosti i spolustraníků a v květnu rezignoval. Soukupa i Fajta odvolal s tím, že oba pochybili v hospodaření svých institucí: uvedl, že pochybuje o jejich schopnosti vést galerii a muzeum hospodárně, poukázal na výsledky kontrol v obou institucích.

Důvodem trestního oznámení na Soukupa a Zatloukala byly okolnosti přípravy stavby Středoevropského fóra v Olomouci. Na projekt vláda uvolnila 600 milionů korun. Oznámení souviselo s nákupem pozemků; podle Staňka byly pozemky předražené.  Fajtovi pak exministr vyčítal autorskou smlouvu na milion korun a dlouhodobé nájemní smlouvy uzavírané galerií. Případem bývalého šéfa NG se policie nadále zabývá.  Galerii vede od konce září jako dočasná ředitelka Anne-Marie Nedoma, plnohodnotného ředitele by NG mohla podle současného ministra Lubomíra Zaorálka mít  asi za rok. Zhruba do půl roku očekává, že garanční rada vypracuje kritéria a parametry konkurzu.

Dolní komora britského parlamentu začala v pondělí vybírat svého nového předsedu. O funkci se utká sedm kandidátů, kteří na úvod volby vystoupili v Dolní sněmovně s krátkými projevy. Favoritem sázkových kanceláří je labourista Lindsay Hoyle. Ten řekl, že je důležité, aby byly slyšet i hlasy řadových poslanců. „A já vám slibuji, že se o to zasadím,“ prohlásil tento dosavadní místopředseda sněmovny. Dolní sněmovna bude kvůli prosincovým volbám již ve středu rozpuštěna, nově zvolený předseda má ale velkou šanci, že ho noví poslanci ve funkci potvrdí.

Zákonodárci budou v tajné volbě vybírat, který z kandidátů bude napříště řídit chod sboru. Hlasovat se bude tak dlouho, dokud některý z nich neobdrží absolutní většinu hlasů. Vítěz klání nahradí Johna Bercowa, který po více než deseti letech působení vedl poslaneckou schůzi naposledy ve čtvrtek. Kromě Hoylea je za favoritku považována i labouristka Harriet Harmaná, která nese čestný titul „matka sněmovny“. Je totiž nejdéle sloužící poslankyní v dolní komoře, kde zasedá již od roku 1982. Ve svém projevu řekla, že britská politika je rozvrácená, a připomněla, že mnoho poslanců čelí výhrůžkám kvůli brexitu.

Írán v pondělí spustil 30 výkonných odstředivek IR-6 k obohacování uranu, oznámil šéf íránské organizace pro atomovou energii Alí Akbar Sálehí s tím, že tento krok je důkazem schopností a odhodlání země. Podle pozorovatelů jde o nejnovější krok Teheránu ve vypovídání mezinárodní jaderné dohody z roku 2015. V ní se Írán zavázal omezit svůj jaderný program výměnou za zrušení sankcí. Spojené státy loni dohodu vypověděly a zavedly proti Íránu nové postihy, které mají tvrdý dopad na íránskou ekonomiku - jsou totiž zacílené zejména na export ropy. Teherán reagoval tím, že postupně začal vypovídat závazky plynoucí z dohody a pohrozil, že bude v příslušných krocích pokračovat i tento měsíc.

Ostatní signatáři dohody ( Británie, Německo, Francie, Čína a Rusko) se snaží úmluvu zachovat. Z Teheránu ale opakovaně zazněla kritika, že evropské země pro záchranu dohody nedělají dost. Před uzavřením dohody v roce 2015 Írán ve výkonných odstředivkách obohacoval uran na 20 procent, vždy ale popíral, že usiluje o jadernou zbraň. Při obohacování se zvyšuje koncentrace izotopu 235, který je klíčový při jaderném štěpení uranu. Pro jaderné elektrárny se uran obohacuje v jednotkách procent, zatímco pro jaderné zbraně je zapotřebí uran obohatit nad 85 procent.

V Česku chybí zásadní opatření pro boj se suchem, stejně jako potřebná právní úprava. Vyplývá to ze zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu, který se zaměřil na ministerstvo zemědělství a ministerstvo životního prostředí. Podle kontrolorů také nejsou současné dotační programy na řešení problematiky sucha připraveny a ministerstva nové nezavedla; výjimkou je program Dešťovka. Ministerstva se závěry kontroly nesouhlasí. Škody, které sucho způsobilo loni, činily podle NKÚ 24 miliard korun. Úřad uvedl, že sucho a nedostatek vody měla ministerstva řešit prostřednictvím 49 úkolů stanovených vládou již v roce 2015.

„Obsahem těchto úkolů bylo v mnoha případech jen připravit analýzu, vypracovat návrh, zhodnotit potenciál a podobně - zavádění věcí do praxe a skutečné změny, které by mohly reálně pomoci, už na tyto úkoly ale nenavazovaly,“ tvrdí úřad. Většina plánů tak podle něj zatím realizována nebyla. Týká se to výstavby přehradních nádrží nebo propojování vodohospodářských soustav. „Změny se dosud nedočkal ani přístup k pěstování zemědělských plodin pro energetické účely, se kterou vláda v koncepci počítala. Podíl řepky na českých polích vzrostl mezi lety 2015 až 2018 o 45.000 hektarů,“ uvedl NKÚ. Ministerstvo životního prostředí ale tvrdí, že uskutečňuje tisíce opatření.

V Česku bude příští pondělí viditelný přechod Merkuru před Sluncem, který lze sledovat třináctkrát až čtrnáctkrát za století. Naposledy byl pozorovatelný v květnu 2016, další reprízu bude mít v listopadu 2032. Letošní přesun Merkuru před slunečním diskem bude trvat přes pět hodin a z území ČR ho bude v případě jasného počasí možné pozorovat zhruba od 13:30. Ke sledování je kromě příznivého počasí potřeba i dalekohled uzpůsobený k pozorování Slunce, pražská Štefánikova a ďáblická hvězdárna proto budou v den úkazu otevřeny. Odborníci doporučují návštěvu hvězdáren, aby si lidé při nechráněném pohledu nepoškodili zrak.

Přírodní jev vzniká, pokud se seřadí Země, Merkur a Slunce do jedné přímky. „Z našeho území bude v případě jasného počasí možno pozorovat první polovinu tranzitu. Ten začíná nevysoko nad obzorem takzvaným prvním kontaktem s východním okrajem slunečního kotouče ve 13 hodin a 35,5 minuty SEČ,“ uvedla Dominika Šimoňaková z Planetária Praha. Maximální fáze přechodu nastane 20 minut po 16:00, ale kvůli západu Slunce bude už prakticky nepozorovatelná.