0:00
0:00
Informační servis1. 11. 20196 minut

Informační servis

5 zpráv, které byste neměli minout

Astronaut

Ve středu bude celodenní stávka učitelů

Ilustrační foto Autor: Milan Jaroš

Kvůli nesouhlasu s výsledky vyjednávání o nárůstu platů vstoupí učitelé příští týden ve středu do celodenní stávky.  Veřejné školy po celé republice by měly zůstat zavřené. Ty, které nebudou, by měly mít alespoň omezený provoz. Rozhodlo o tom 1. listopadu vedení školských odborů. Server iDnes.cz nicméně píše, že stávka je dobrovolná. Odbory nesouhlasí s navrhovaným růstem základu platů učitelů o osm procent, na kterém se tento týden domluvili premiér Andrej Babiš a ministr školství Robert Plaga. Odboráři požadovali navýšení tarifů o deset procent, od konce září jsou kvůli tomu ve stávkové pohotovosti. Odbory dlouhodobě usilují o navýšení platů učitelů na 130 procent průměrné mzdy.

Průměrná mzda v letošním prvním čtvrtletí činila 32 466 korun, což by znamenalo, že by učitelé měli mít 42 205 korun. Ve skutečnosti ve stejném období brali v průměru 36 224 korun, tedy kolem 112 procent průměrné mzdy. Školské odbory poslaly ředitelům a ředitelkám škol dopis, ve kterém je o stávce informují. Na pondělí 4. listopadu přichystali odboráři briefing, kde chtějí veřejnost seznámit s dalšími detaily k podobě stávky. „V kontextu navýšení 50 miliard korun během čtyř let po dvaceti letech, kdy se učitelskému povolání a nepedagogickým pracovníkům na školách nepřidávalo, přijde mi stávková pohotovost a stávka na školách doslova absurdní,“ reagoval na stávku ministr Plaga s tím, že navíc nejde o výši peněz, ale o jejich rozdělení.

CVVM: Podpora hnutí ANO narostla

Premiér Andrej Babiš, šéf ANO Autor: ČTK, Dospiva Jakub

Dominantní síla na české politické scéně dále posiluje. Podle říjnových dat Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) podporuje hnutí ANO celkově 33,5 procenta lidí. V porovnání se zářijovým šetřením si strana Andreje Babiše o 3,5 bodu polepšila. Nárůst obliby vládního hnutí potvrdil také průzkum agentury Median z tohoto týdne, který ANO připsal 32 procent. Podle CVVM posílili také druzí Piráti (14 %) a třetí ODS (13,5).

Do dolní komory by se podle volebního modelu CVVM dostali ještě sociální demokraté s deseti procenty a komunisté s 8,5 procenta. Naopak klesla podpora SPD až na 4,5 procenta, tedy pod pětiprocentní hranici potřebnou pro vstup do Poslanecké sněmovny.  A rovněž trojice pravicových stran STAN, TOP 09 a lidovců by zůstala před branou sněmovny. STAN přitom přeskočilo nové hnutí Trikolóra se ziskem tří procent.

Volební model – říjen 2019 Autor: CVVM

Farage hrozí Johnsonovi, že s ním bude soupeřit ve volbách

NIgel Farage na mítínku Brexit Party Autor: REUTERS

Protiunijní Strana pro brexit britského europoslance Nigela Farage postaví v nadcházejících předčasných volbách kandidáty v celé Británii vyjma Severního Irska, bude-li premiér Boris Johnson prosazovat upravenou dohodu o brexitu. Farage, jehož uskupení chce odchod země z Evropské unie bez „rozvodové“ dohody, to oznámil při zahájení své kampaně. Vládní konzervativci, které by Strana pro brexit mohla oslabit, jakýkoli předvolební „pakt“ odmítají.  Podle Farage nová úmluva o odchodu z EU vzešlá z říjnového summitu unijních lídrů „není brexit“. Premiér Johnson jí prý dosáhl tím, že obětoval Severní Irsko, kde by na základě nového uspořádání i po brexitu platila pravidla unijního jednotného trhu týkající se cel a výrobků.

Dlouholetý europoslanec naznačil, že Johnson se možná ani se všemi podrobnostmi neseznámil, když se dohodu rychle snažil prosadit v parlamentu. Britská média spekulovala, že Strana pro brexit by mohla ve volbách s konzervativci spolupracovat, aby se neštěpila podpora pro kandidáty prosazující odchod z EU. To se ale nyní zdá být vyloučené. Johnson a jeho kolegové z vlády jakoukoli volební spolupráci vylučují, nicméně Farage dal předsedovi vlády na rozhodnutí čas do 14. listopadu. Ačkoli z Konzervativní strany zaznívají hlasy, podle nichž Strana pro brexit představuje větší hrozbu pro opoziční labouristy, média se přiklání spíše k opačnému závěru.

Policie šetří prodej masek Adolfa Hitlera

Adolf Hitler s Emilem Háchou na Hradě, 16. března 1939; ilustrační foto Autor: Profimedia, Mary Evans Picture L

Policisté se zabývají tím, zda v souvislosti s prodejem gumových masek Adolfa Hitlera v jednom z pražských obchodů nebylo spácháno protiprávní jednání. Na prodej masky v centru Prahy upozornil na Twitteru německý velvyslanec Christoph Israng. „Češi za nacistického režimu tolik trpěli. Proč se teď v centru Prahy prodává takový odpad?“ uvedl velvyslanec. K příspěvku přiložil fotografii výlohy obchodu s maskami. Kde se provozovna nachází, Israng ale nespecifikoval.

Na příspěvek reagoval mimo jiné ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) s tím, že se policie věcí již zabývá. Na prodej stejných masek v minulosti upozorňoval například reportér Janek Rubeš. Policie se už dříve prodejem předmětů s podobiznou Adolfa Hitlera zabývala, tehdy došla k závěru, že nejde o protiprávní jednání. Trika a hrnky s podobiznou Hitlera nebo například Stalina nabízí nakladatelství Naše vojsko.

Google koupí výrobce chytrých hodinek Fitbit

Ilustrační foto Autor: REUTERS

Americká internetová společnost Google koupí za 2,1 miliardy dolarů výrobce chytrých hodinek a náramků Fitbit. Hodlá tak vstoupit na rychle rostoucí trh nositelné elektroniky (wearables). Fitbit v pátek potvrdil dřívější informace médií, že od dceřiné společnosti amerického Alphabetu obdržel nabídku k převzetí. Ta jej hodnotí o 19 procent výše, než za kolik se prodávaly jeho akcie v závěru čtvrtečního obchodování na burze. Fitbit uvedl, že za jednu akcii mu Google nabízí 7,35 dolaru. Od pondělní zprávy agentury Reuters, že Google má o tohoto průkopníka fitness náramků zájem, akcie Fitbit vzrostly asi o 40 procent.

Google se připojil k ostatním technologickým firmám, jako je Apple nebo Samsung, a vyvíjí chytré telefony. V odvětví nositelné elektroniky ale zatím neměl co nabídnout. Barevné náramky Fitbitu umožňují uživatelům sledovat fyzickou aktivitu a zdravotní stav. Poskytují například informace o srdečním tepu či spálených kaloriích a lze je synchronizovat s chytrým mobilním telefonem. V tomto odvětví ale narůstá konkurence především z Číny, například od společnosti Xiaomi. Pokud jde o dražší fitness hodinky, nedaří se Fitbitu držet krok s Apple Watch.

V Rakousku začal platit zákaz kouření v restauracích

Ilustrační foto Autor: Profimedia, Polaris

V Rakousku vstoupil 1. listopadu v platnost zákon, který zakazuje kouření v restauracích a barech. Účastníci halloweenských večírků i štamgasti ve venkovských hospodách tak museli své cigarety uhasit úderem půlnoci. Alpská republika dosud platila za jeden z posledních rájů kuřáků v Evropské unii, když původní zákaz - z loňského května - vláda lidovců a Svobodných zrušila.

Rozpad kabinetu Sebastiana Kurze ale původní normu vrátil do hry a od pátku si už milovníci tabáku budou moci zapálit jen na zahrádkách a v dalších venkovních prostorách restaurací a barů. Ve všech veřejných prostorech, kde se vyrábí, zpracovává, podává nebo konzumuje jídlo a pití, je kouření zakázáno. Nový zákaz se vztahuje i na doutníky, elektronické cigarety a vodní dýmky. Kdo bude kontrolou přistižen s cigaretou v ruce, hrozí mu pokuta 100 eur.

↓ INZERCE

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].