Informační servis

Před pár dny vyšlo najevo, že Karlova Univerzita uzavřela smlouvu se úvěrovou firmou Home Credit. Společnost vlastněná většinově skupinou PPF českého miliardáře Petra Kellnera se v ní zavázala, že bude univerzitě poskytovat po tři roky půl milionu korun ročně. Na sociálních sítích a poté i ve společnosti to však vzbudilo rozruch: nejen studenti a akademici protestovali proti tomu, že se univerzita spojila s touto úvěrovou společností. Sepsali petici a v ní upozornili, že se Home Credit „neodpovědným úvěrováním podílel na obchodu s chudobou“ a přispěl k dnešnímu stavu, v němž velká část lidí uvízla v exekucích. Studenti také vyzvali akademický senát, aby stanovil etická pravidla pro komerční spolupráce, aby nebylo poškozeno dobré jméno Karlovy Univerzity jako v tomto případě.

Rektor UK Tomáš Zima o problému nechtěl osobně mluvit s médii, a tak přišel tah Home Creditu: „Nechceme být nadále vtahováni do iracionálních debat o smyslu naší spolupráce, které oba subjekty poškozují ještě předtím, než byla vůbec zahájena,“ napsal ČTK mluvčí Home Creditu. Zima v reakci na to řekl, že ho PPF jen předběhla. Zastupitel Prahy 5 Adam Rut (Piráti) vyhlásil mezitím na Facebooku veřejnou sbírku: když je na tom univerzita tak špatně, že musí pro půl milionu ročně spolupracovat s firmou Home Credit, bylo by dobré jí pomoct. Chce na ní shromáždit právě sumu 1,5 milionu korun, které firma slíbila škole poskytnout.

Radní pražské koalice v pondělí vypověděli partnerskou smlouvu s Pekingem a jejich rozhodnutí příští týden projde hlasováním pražských zastupitelů. Peking ve středu reagoval tím, že tutéž smlouvu rovněž vypověděl. S vyjádřením, že konec sesterského partnerství znamená, že s Prahou zastavuje veškeré oficiální styky. „Vzhledem k tomu, že politické předpoklady a základy pro partnerství mezi oběma městy již neexistují, z pověření magistrátu města Pekingu tímto kancelář pro mezinárodní záležitosti města Pekingu prohlašuje, že město Peking s okamžitým účinkem vypovídá sesterské partnerství s hlavním městem Prahou a pozastaví s ním veškeré oficiální styky,“ napsala kancelář pekingského magistrátu pro mezinárodní styky.

Pekingská magistrátní kancelář doufá, že si Praha co nejdřív uvědomí, že chybuje, a napraví to. Vypovězení smlouvy je výsledkem neúspěšného vyjednávání, v němž chtěla pražská koalice vedená Piráty ze sesterské smlouvy vyhodit článek, v němž se Praha zavazuje k uznání „jedné Číny“.  Politici podle svých slov nevidí důvod, proč by se taková klauzule měla objevovat ve smlouvě měst. Čínské velvyslanectví už v pondělí po schůzi pražských radních reagovalo pohrůžkou. Velvyslanec Čang Ťien-min vyzval magistrát ke změně přístupu s tím, že pocítí újmu svých vlastních zájmů. Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) toto vyjádření čínské ambasády opět, už po několikáté během jednání o pražsko-pekingskou smlouvu, kritizoval.

Když na Slovensku někdo na konci února 2018 zavraždil investigativního novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenku Martinu Kušnírovou, spekulace o možném motivu vedly k italské mafii na Slovensku. V posledním textu, na němž pracoval, totiž pátral Ján Kuciak po propojení italské mafie na východě Slovenska se slovenskými politiky. Jeho text vyšel posmrtně a figuroval v něm italský podnikatel Antonio Vadala, který žil dlouhodobě na Slovensku. Tuhle stopu policie časem při pátrání po člověku, který zavraždil Jána Kuciaka a jeho snoubenku, opustila; dnes už víme, že obviněným z objednání vraždy je slovenský mafián Marian Kočner.

Po vraždě Jána Kuciaka a článku o vazbách Vadalových spolupracovníků na tehdejšího premiéra Roberta Fica se podnikatel z východu Slovenska odstěhoval. Zpravodajský server Gazzeta del Sud však ve středu informoval, že italský podnikatel Antonio Vadala byl v Itálii spolu s dalšími šestnácti obžalovanými odsouzen za pašování drog z Jižní Ameriky do Itálie. Organizovaná skupina dovážela podle soudu ve velkém kokain. Vadala byl potrestán devíti lety a čtyřmi měsíci za mřížemi.

Neurochirurg Vladimír Dbalý, někdejší ředitel státní Nemocnice Na Homolce, dostal ve středu další trest. Soud zatím nepravomocně rozhodl, že v letech 2008 až 2011 zmanipuloval zakázky zadávané nemocnicí a od úspěšných uchazečů za to inkasoval peníze, konkrétně 12 milionů korun. Ředitelem nemocnice byl v letech 2006 až 2012. Zakázky se týkaly poradenských a konzultačních služeb, služeb účetnictví a právních služeb, nemocnice je čerpala od advokátní kanceláře Šachta & Partners (dnes MSB Legal). V souvislosti s kanceláří média často zmiňují její přátelskou blízkost s lobbistou Ivo Rittigem, s níž se podle svých záznamů Dbalý často radil, nicméně Rittig obviněn nebyl.

Dbalý a jeho dva spoluodsouzení mají nemocnici uhradit škodu v celkové výši 49,5 milionu. Případ bývalého ředitele se dlouho vlekl, Dbalý se u soudu často omlouval. Byl v průběhu řízení také zkoumán na psychiatrii, ale lékař uznal, že je schopen se řízení účastnit. Dbalý byl usvědčen důkazy, které u něj policisté našli. Vedl si totiž podrobný deník a měl ve zvyku se s lupem fotit – na jedné fotografii stojí nad balíky peněz a podle poznámky, kterou k fotce připsal, šlo o necelých 30 milionů korun. Našel se i jeho kufr se zlatem. Středeční verdikt je výsledkem druhé větve případu, v němž Dbalý figuroval jako obžalovaný. Dříve už byl odsouzen za zmanipulování zakázky na nákup gama nože a digitalizaci chorobopisů; i tam je zatím rozsudek nepravomocný.

Nobelovu cenu za literaturu pro rok 2018 získala polská spisovatelka Olga Tokarczuk, letošním laureátem se pak stal Rakušan Peter Handke. Loni ocenění nebylo uděleno, proto jej organizátoři nyní dali hned dvěma autorům. Sedmapadesátiletou Olgu Tokarczuk ocenili za „vypravěčskou představivost, která s encyklopedickou vášní překračuje hranice jako svébytná forma života“. Porota zvlášť vyzdvihla autorčin třetí román Pravěk a jiné časy, který je zasazen do fiktivní vesnice Pravěk v centru Polska a vytváří paralelu k polské historii. Podle Švédů se jedná o „excelentní příklad nové polské literatury po roce 1989“. Stejně tak ale akademie ocenila pět let staré Knihy Jakubovy. Autorka loni obdržela Mezinárodní Man Bookerovu cenu za prózu Běguni, jejímž tématem jsou nomádi současné doby.

Handke byl pak oceněn za „svá vlivná díla, která s lingvistickou vynalézavostí prozkoumávají periférii a specifičnost lidské zkušenosti“. Rakouský autor je považován za jednoho z nejvlivnějších spisovatelů v Evropě po druhé světové válce. Je autorem několika desítek próz, her a esejů. Podílel se i na námětech a scénářích například k filmům Wima Wenderse, tři celovečerní snímky sám rovněž režíroval. Do češtiny se jeho tvorba překládá již od konce 60. let. Někdejší Divadlo Komedie s úspěchem inscenovalo Handkeho díla Spílání publiku, Hodina, ve které jsme o sobě nevěděli či Podzimní blues. Dosud jediná rakouská nositelka Nobelovy ceny za literaturu Elfriede Jelinek řekla, že byl nejvyšší čas, aby Handke ocenění dostal.

Operátor O2 oznámil, že  ke konci roku už ponechá telefonní budky jen tam, kde mu to ukládá povinnost z telekomunikačního zákona – v obcích, v nichž žije méně než dvě stovky obyvatel, nebo tam, kde chybí mobilní signál. V těchto vesnicích a malých obcích zůstane celkem 1150 budek s telefonním přístrojem. Dnes jich 02 provozuje 3900. Nejvíce budek měl O2 na přelomu století, po zemi stálo tehdy  více než třicet tisíc automatů. Lidé s mobilem v kapse je ale přestávali využívat a provoz se tak společnosti nevyplácel.

„V posledních letech se výrazně navýšilo pokrytí mobilní sítí 4G, které je v České republice dostupné na 96,9 procenta území, a je tak jedno z nejlepších v Evropě. Většina lidí používá mobilní telefon nebo pevnou linku a telefonní budky tak postupně ztrácí svůj smysl,“ uvedla firma s tím, že z některých automatů volají lidé méně než jednou za měsíc. Podle O2 se budky stávají terčem vandalů a výnos z volání nestačí ani na jejich údržbu.