Informační servis

Turecko zahájilo ve středu vojenskou ofenzivu na severu Sýrie. Oznámil to na twitteru turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Armáda operaci odstartovala společně s protureckými povstalci; ti řekli, že kurdští bojovníci budou drceni „železnou pěstí“.. Předem ohlašovaná akce má být zaměřena na kurdské milice YPG, které pomohly v Sýrii porazit samozvaný Islámský stát. Arabsko-kurdská koalice Syrské demokratické síly  už hlásí první dvě oběti ofenzivy mezi civilisty. Koalice vyzvala spojenecké země, aby na sebe vzaly zodpovědnost a předešly bezprostředně hrozící humanitární katastrofě.

Turecký prezident oznámil, že cílem operace Pramen míru je vymýtit „hrozbu teroru“. Operace začala leteckými údery a bude ji podporovat dělostřelectvo a ostřelování z houfnic. Turci označují kurdské milice za teroristickou organizaci a vyčítají jim spolupráci s tureckou separatistickou Stranou kurdských pracujících, s níž Ankara vede ozbrojený boj od roku 1984. Turecké ministerstvo obrany ujistilo, že turecké síly dbají na to, aby neublížily spojeneckým vojákům v oblasti, a že operace je zaměřena jen na radikály a jejich základny či zbraně. Turecko začalo otevřeně hovořit o invazi  poté, co se z oblasti začali stahovat američtí vojáci. Ankaru před ofenzivou varovaly západní mocnosti i Moskva.

Čínské velvyslanectví v Česku se opřelo do pražského magistrátu za jeho úmysl odstoupit od sesterské smlouvy s Pekingem. Na té pražskému vedení vadilo, že obsahuje i zmínku, že Praha uznává jednu Čínu. „Vyzýváme magistrát hlavního města Prahy, aby co nejdříve změnil svůj přístup, přizpůsobil se trendu současného vývoje a historického pokroku a vrátil se zpět na cestu, která podporuje rozvoj bilaterální vztahů. V opačném případě nakonec pocítí újmu jeho vlastní zájmy,“ zareagoval mluvčí čínského velvyslanectví na krok vedení Prahy. To na jeho slova zareagovalo tak, že vzájemné partnerství za podobných výhrůžek nemůže připadat v úvahu; čínská slova kritizoval také ministr zahraničí Tomáš Petříček.

Přímo na významný židovský svátek Jom Kipur neboli Den smíření zaútočili v Německu na synagogu a přilehlý židovský hřbitov zatím neznámí pachatelé. Při útoku zemřela jedna žena, další lidé byli zraněni. Útočníci se samopaly v ruce se podle dostupných informaci snažili dostat dovnitř synagogy, kde se nacházelo 70 až 80 lidí. Zabránila jim v tom ale bezpečnostní opatření u vchodu. Incident se odehrál ve městě Halle na severu Saska, jeden z útočníků byl zadržen, zbylí z místa činu ujeli směrem na Lipsko. Svědci v místě události vypověděli, že jeden z útočníků na sobě měl uniformu v armádním stylu a u sebe několik zbraní.

Posléze vyšlo najevo, že další člověk, tentokrát muž, byl zastřelen v několik set metrů vzdáleném rychlém občerstvení. Maskovaný útočník v bojovém obleku a helmě do něj pálil automatickou zbraní. Mluvčí Halle, které má 234 000 obyvatel, odpoledne obyvatele vyzval, aby na celém území města nevycházeli ven. Spiegel, podle něhož byli útočníci nejméně dva, tvrdí, že se po útocích střelci rozdělili. Střílelo se navíc ve městě Landsberg, které leží nedaleko Halle. Zda spolu případy souvisí, není jasné. Ani motiv útoků v Halle není zatím zřejmý, spekuluje se o pravicovém extremismu.

Svůj doktorát získal komunistický poslanec Zdeněk Ondráček v roce 2011 díky disertační práci nazývající se Násilí jako sociálně patologický jev, v rámci níž doslovně přebírá celé pasáží jiných studentů, aniž je citoval a uváděl zdroje. Píše to redakce MF DNES s tím, že v jeho práci našla osm pasáží, které poslanec vydává za své. Ondráček k tomu na svém facebookovém profilu uvedl, že plagiátorstvím je mu vyhrožováno již delší dobu.  „Zatím zůstávám v klidu a řeším další právní kroky na svoji obranu,“ napsal.

Univerzita tvrdí, že jeho práci prověřila hned, jak ji odevzdal a nenašla nic podezřelého. „Kontrola práce proběhla v systému Theses v předchozích letech, v té době neodhalila shodu s dalšími vloženými pracemi jiných autorů,“ sdělila MF dnesmluvčí Univerzity Palackého Gabriela Sýkorová Dvorníková s tím, že každá závěrečná práce na olomoucké univerzitě se povinně vkládá do programu na odhalování plagiátů Theses od roku 2011. Nyní však práci prověří znovu.

Letošní Nobelovu cenu za chemii získali Američan narozený v Německu John Goodenough, britsko-americký vědec Stanley Whittingham a Japonec Akira Jošino za vývoj lithium-iontových baterií, které se v současné době využívají po celém světě k napájení přenosných elektronických zařízení. Sedmadevadesátiletý Goodenough je nejstarším laureátem Nobelovy ceny vůbec. „Lithium-iontové baterie, které se poprvé objevily na trhu v roce 1991, přinesly revoluční změnu do našich každodenních životů,“ uvedla ve zdůvodnění laureátů Královská švédská akademie věd. „Mohou také uchovávat značné množství energie z obnovitelných zdrojů, a jsou tak základem pro vytvoření bezdrátové společnosti nepoužívající fosilní paliva,“ dodala.

Práce na lithium-iontové baterii začala během ropné krize v 70. letech minulého století. Stanley Whittingham tehdy vyvinul první funkční lithiovou baterii a Johnu Goodenoughovi se v následujícím desetiletí podařilo vyrobit akumulátor dvakrát výkonnější. Akira Jošino z baterie poté odstranil čisté lithium, čímž podstatně zvýšil bezpečnost jejího užívání. V roce 1985 tak byla na světě první komerčně použitelná lithium-iontová baterie. Tento moderní typ baterie od té doby našel upotřebení v široké škále přístrojů, včetně například kardiostimulátorů.

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) odhalil již padesátou vraždu, kterou má na svědomí děvetasedmdesátiletý Samuel Little. Ten tak v celkovém počtu vražd předstihl Garyho Ridwaye, známého jako Vrah od zelené řeky. Bývalý americký boxer Little se přiznal ještě k vyššímu počtu vražd, konkrétně prý zabil 93 lidí, ale policie nemá dostatek důkazů, aby je s nimi spojila. Mezi jeho oběťmi jsou nejspíš jen ženy. Zavraždil je v letech 1970 až 2005, ale úřady ho původně zatkly kvůli drogovým deliktům.

Až na základě vzorků DNA ho pak dokázaly usvědčit ze tří nevyřešených vražd v letech 1987 až 1989. Všechny tři oběti byly zmláceny a uškrceny. Už tenkrát během čekání na soud v Los Angeles začaly úřady v nejméně devíti dalších státech procházet staré soudní případy, aby zjistily, jestli nemohou mít s Littlem rovněž souvislost. Některá z úmrtí zůstala nevyšetřená a těla neidentifikovaná. Vrah si však jednotlivé oběti kreslil, což identifikaci mrtvých podle policie usnadňuje. FBI portréty nakreslené pastelovými křídami zveřejnila v únoru na svých webových stránkách a doufá, že veřejnost pomůže s odhalením totožnosti těch žen, u kterých policie identitu stále nezná.