Informační servis

Bílý dům podle agentury AP potvrdil, že Turecko brzy podnikne vojenskou operaci na severu Sýrie. Americké jednotky ofenzivu nepodpoří a nebudou se vyskytovat ani v bezprostřední blízkosti této oblasti; krátce po tomto oznámení se už vojáci začali stahovat. Turecký představitel, jehož citovala agentura Reuters, počítá s tím, že operace začne až po stažení všech Američanů, což může trvat i týden. Ankara se prý chce vyhnout jakémukoli incidentu.

Arabsko-kurdská koalice Syrské demokratické síly, která se s pomocí USA podílela na porážce teroristického Islámského státu v Sýrii, počínání USA hodnotí jako nesplnění závazků vůči spojencům a „vražení dýky do zad“. Koalice v reakci oznámila, že se bude bránit jakémukoli nevyprovokovanému útoku ze strany Turecka a že „nebude váhat obranu svého území rozšířit ve všeobecnou válku“.  Turecko řadí syrské Kurdy k teroristům a ke spojencům zakázané Strany kurdských pracujících. Ankara chce u hranice vytvořit bezpečnou zónu a Erdogan opakuje, že oblast by měla být zbavena hrozeb ze strany ozbrojených milicí syrských Kurdů.

Česká eurokomisařka Věra Jourova v pondělí odpoledne absolvuje tříhodinové slyšení před členy výborů Evropského parlamentu. Poslanci prověřují, zda má kandidátka na post místopředsedkyně příští Evropské komise pro evropské hodnoty a transparentnost přehled o tématech své práce a jak se jim bude věnovat. Jourová předstoupila před členy výborů pro ústavní záležitosti a občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci. Přítomni byli i členové právního výboru. V úvodní řeči Jourová zmínila tři priority. Evropskou demokracii, způsob, jakým by se mohly změnit volby evropských představitelů, a také hodnoty právního státu a svobodu sdělovacích prostředků. „Nemůžeme považovat právní stát za hotovou věc,“ uvedla a dodala, že bude sledovat trestní oznámení na novináře.

„Novináři by neměli být za svou práci pronásledováni a zabíjeni,“ prohlásila s tím, že do budoucna by mohla být novinářům nabízena pomoc finanční či právní v případě soudních sporů.  Budoucí náplň její práce zahrnuje právě dohled nad dodržováním vlády práva či svobody médií nebo přípravu systému příštích evropských voleb. Někteří členové výborů předem řekli, že se hodlají ptát mimo jiné na to, zda bude Jourová dbát i na dodržování vlády práva a svobody médií v Česku a dokáže být nezávislá na premiéru Andreji Babišovi, k jehož hnutí ANO patří.

Unijní ministři spravedlnosti v pondělí v Lucemburku posvětili plán, na který už na jaře kývl Evropský parlament. A to ochránit pomocí směrnice tzv. whistleblowery, tedy lidi, kteří úřady nebo veřejnost upozorní na porušování zákona, k němuž dochází na jejich pracovišti. Pravidla mají oznamovatelům zajistit možnost informovat o nekalých činech bezpečnou cestou: pomoci mají lidem, kteří na pracovišti odhalí praktiky ohrožující veřejné zdraví, ochranu dat, bezpečnost produktů či dopravy nebo jadernou bezpečnost. Unijní země budou mít dva roky na začlenění nové směrnice do svého práva.

EU přitom nevede jen zájem dohlížet na dodržování zákonů, jde jí také o finanční náklady související kupříkladu s evropskými fondy – podle zprávy Evropské komise z roku 2017 přichází Unie kvůli malé ochraně whistleblowerů ročně  až o téměř deset miliard eur. Organizace Transparency International návrh EU chválí jako ambiciózní, bude nicméně záležet také na konkrétní úpravě v členských státech.

Rada hlavního města rozhodla vypovědět sesterskou smlouvu s Pekingem. Důvodem je neochota čínské strany jednat s pražským vedením o vyškrtnutí klauzule o uznání jedné Číny. Smlouvu s Pekingem schválila Praha pod vedením primátorky Adriany Krnáčové (ANO) v únoru 2016. Proti znění smlouvy byla tehdejší opozice. Vypovězení smlouvy musí ještě projednat zastupitelé. Podle radní Hany Kordové Marvanové (za STAN) dá Praha vypuštěním zmíněné části najevo nesouhlas s tím, že jsou v Číně porušována lidská práva. Pokud zastupitelé příští týden výpověď smlouvy schválí, primátor ji hned poté odešle do Číny.

Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) řekl, že rozhodnutí rady respektuje, a jde o záležitost samosprávy. Za zahraniční politiku ale zodpovídá vláda a na její pozici se nic nemění; Praha by podle něj neměla mít ambice zasahovat do české zahraniční politiky. Čína na postup Prahy již dříve zareagovala kromě deklarací také tím, že začala rušit domluvená vystoupení pražských souborů, například Pražské komorní filharmonie. Jednalo se však i o rušení vystoupení souborů, které Praha nezřizuje a její jméno mají pouze v názvu.

Bývalý středočeský hejtman za ČSSD David Rath má v pondělí do 18 hodin nastoupit k odpykání sedmiletého trestu za korupci při zadávání tendru na rekonstrukci zámku Buštěhrad na Kladensku. Zároveň měl zaplatit sankci  deset milionů korun; to však neudělal, protože takovou sumu prý nemá, řekl novinářům a proces před nimi znovu označil za politický a zmanipulovaný. Proto se nedostaví ani k úternímu soudnímu projednání druhé větve korupční kauzy. Výzvu k nástupu do výkonu trestu mu doručili policisté minulý týden; podle Ratha bylo nestandardní, že mu soudce neposlal dokument poštou. Také pětidenní lhůtu pro nástup do vězení označil za velmi krátkou.

Rath předal svou praxi v Hostivici a nevyloučil, že ve věznici bude pracovat jako lékař. Kdy hodlá zažádat o podmínečné propuštění, neřekl; podle něj se může v jeho procesu ještě změnit řada věcí. Někdejší hejtman a ministr zdravotnictví byl zadržen před sedmi lety, v květnu 2012, se sedmimilionovým úplatkem. Pražský vrchní soud ho letos v červnu pravomocně poslal na sedm let do vězení. Pokud nezaplatí zmíněných 10 milionů, prodlouží se mu trest o 2,5 roku. Soud poslal v kauze do vězení i bývalou ředitelku kladenské nemocnice Kateřinu Kottovou a jejího manžela Petra. Jejich advokát Tomáš Sokol se ale odmítl vyjádřit, zda už si trest odpykávají.

Týden Nobelových cen v pondělí tradičně zahájilo udělení trofeje za fyziologii a lékařství: získali ji Američané William Kaelin a Gregg Semenza a Brit Peter Ratcliffe za objev molekulárních mechanismů, jejichž prostřednictvím buňky vnímají dostupnou hladinu kyslíku a přizpůsobují se tomu. Jak popisuje server ct24.cz, vědci zkoumali, jak buňky zjišťují přítomnost kyslíku a jak se adaptují na jeho nedostatek. Zjistili, že proces je podobný teploměru, který neměří teplotu, nýbrž úroveň kyslíku. Celý mechanismus pak funguje jako klimatizace: na základě naměřených hodnot kyslíku organismus může měnit své fungování a přežívat s jeho nedostatkem nebo nadbytkem. Vědci uvažují i o tom, že by mohli díky znalosti tohoto mechanismu třeba udusit rakovinové buňky. Podle Karolínského institutu, který cenu udělil, by objev mohl pomoci i v boji s chudokrevností.

V úterý pak bude oznámena cena za fyziku, ve středu cena za chemii, ve čtvrtek za literaturu a v pátek za mír. Příští pondělí se svět dozví jméno laureáta Nobelovy ceny za ekonomii. Kromě medaile a diplomu čeká na laureáty i finanční prémie ve výši devíti milionů švédských korun. Oficiálně budou ocenění jejich novým nositelům předána ve Stockholmu a Oslu 10. prosince, v den úmrtí zakladatele ceny a vynálezce dynamitu Alfreda Nobela.