Informační servis

Vynucená přestávka v zasedání britského parlamentu je nezákonná. Rozhodl o tom skotský odvolací soud, který tak zvrátil rozhodnutí soudu nižší instance. Vláda se hodlá proti verdiktu odvolat k britskému nejvyššímu soudu, který již termín projednání kauzy stanovil na příští úterý. Podle kritiků chce premiér Johnson nucené pauzy využít, aby omezil možnost parlamentu zasahovat do brexitu. Vláda premiéra Borise Johnsona na konci srpna požádala královnu Alžbětu II., aby ukončila aktuální zasedání parlamentu a další zasedání zahájila až 14. října. Panovnice, která jedná na doporučení předsedy vlády, žádosti vyhověla. Opozice i další kritici vlády rozhodnutí proto napadli u soudů ve Skotsku, Anglii a Severním Irsku. Podobně jako prvoinstanční soud ve Skotsku rozhodl už minulý týden také soud v Londýně.

Minulou středu Dolní sněmovna britského parlamentu zamítla vládní návrh na vypsání předčasných voleb, toto pondělí pak stejný návrh odmítla podruhé. Opozice tím chtěla zabránit, aby Johnson využil voleb k tomu, aby Británii vyvedl 31. října z Evropské unie bez dohody. Británie by měla opustit Evropskou unii 31. října, tedy za 50 dní. Tomu, že se 1. listopadu Británie ocitne mimo EU, ale podle průzkumu agentury Kantar věří jen o něco méně než třetina dotázaných Britů. Pokud by se konalo nové referendum o brexitu, vyhráli by jej příznivci setrvání v EU s 37 procenty hlasů. Brexit by nadále podporovalo 34 procent voličů a 18 procent by jich nešlo hlasovat vůbec.

Prezident Miloš Zeman chce s českými ústavními činiteli projednat, zda by Česká republika mohla odvolat uznání Kosova samostatným státem. Řekl to po setkání se srbským prezidentem Aleksandarem Vučičem a naznačil, že sám tuto možnost podporuje. Země,  v jejímž čele podle něj stojí váleční zločinci, nepatří do společenství demokratických států. Podle informací ČTK s odoláním na diplomatické zdroje pak Kosovo po výrocích zrušilo účast na čtvrtečním summitu zemí Visegrádské čtyřky a zemí západního Balkánu v Praze.

Ministr zahraničí Tomáš Petříček reagoval slovy, že nevidí důvod k debatě o odvolání uznání Kosova, ale se Zemanem se o tom prý rád pobaví. Změna by však podle něj nebyla v zájmu bezpečnosti a čitelnosti zahraniční politiky. Kosovo bylo po rozpadu Jugoslávie součástí Srbska, v roce 2008 s podporou západních velmocí vyhlásilo nezávislost. Srbsko jej nicméně nadále považuje za své území. Většina členských států OSN včetně Česka samostatnost Kosova uznala, ale nepatří mezi ně Slovensko, Španělsko, Rusko, Bosna a Hercegovina nebo Řecko.

Ruský ministr kultury Vladimir Medinskij nadále trvá na svém výroku o starostovi Prahy 6 Ondřeji Kolářovi (TOP 09), jehož v souvislsosti se sporem kolem sochy sovětského maršála Ivana Koněva označil nacistu. Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) Medinskému vzkázal, že by mohla situaci uklidnit omluva. Ministr svá slova nicméně znovu potvrdil při rozhovoru se zpravodajem České televize. „Slyšel jsem, že požádal o omluvu. Já si myslím, že by se měl omlouvat starosta Prahy 6 občanům Prahy, svým voličům, svým rodičům, rodičům svých voličů, jejich otcům a dědům. Těm především by se měl omluvit. Udělal chybu, to se stává,“ řekl Medinskij ČT.

Ruské ministerstvo zahraničí pak ve středu na své webu označilo české politiky za iniciátory války se symboly vítězství nad fašismem a vyzvalo je, aby si přestali tropit posměch z památníku maršálu Koněvovi. Socha v pražské Bubenči dlouhodobě vzbuzuje kontroverze, jelikož se Koněv se sice podílel na osvobození Prahy od zbytku německých jednotek v květnu 1945, ale poté krvavě potlačil maďarské povstání v roce 1956. Proto se starosta Prahy 6 Kolář rozhodl sochu na konci srpna zakrýt, a ochránit tak majetek městské části před poškozením - neboť  se socha stává terčem útoků, jež připomínají Koněvovo poválečné angažmá. Dlouhodobě si však přeje její odstranění a chtěl by ji nahradit například památníkem Rudé armádě. Koněvova dcera na začátku týdne řekla, že by sochu chtěla převézt do Moskvy.

Bezpečnostní poradce Bílého domu John Bolton rezignoval v úterý na žádost amerického prezidenta Donalda Trumpa, který odchod zdůvodnil tím, že s jeho názory na řadu věcí zásadně nesouhlasil. Bolton v minulosti například prosazoval použití vojenské síly proti Íránu a nesouhlasil s mezinárodní dohodou s Íránem, od které nakonec USA odstoupily. Odchod Boltona ale nepřiměje Teherán k rozhovorům s Spojenými státy, reagoval íránský velvyslanec při OSN Madžíd Tacht Ravančí. Íránský prezident pak Hasan Rúhání Washington vyzval, aby skončil s politikou „maximálního tlaku“ na Írán, a varoval, že jeho země vypoví další části jaderné dohody, pokud to bude nutné.

Trump nedávno naznačil, že je ochoten s Íránem jednat o nové dohodě. Teherán ale opakovaně podmínil začátek rozhovorů ukončením sankcí. Írán a šest světových mocností - Británie, Čína, Francie, Německo, Rusko a USA - v roce 2015 podepsaly takzvanou jadernou dohodu, v níž se Teherán zavázal, že omezí svůj jaderný program výměnou za zrušení sankcí, které jsou s ním spojeny. Trump ale loni v květnu k překvapení partnerů oznámil, že Spojené státy od dohody odstupují a pak znovu zavedl proti islámské republice sankce. Samotná americká administrativa hovoří o politice "maximálního tlaku. Letos začal Írán postupně části jaderné dohody vypovídat a požaduje po ostatních signatářích, aby zmírnili dopad amerických sankcí, pokud ji chtějí zachovat.

Průměrný důchod vzroste příští rok o 900 korun měsíčně, tedy nad zákonnou valorizaci. Rozhodla o tom Sněmovna, ale nepřistoupila na senátní návrh na přilepšení starším seniorům. Senátoři chtěli přidat další tisícikorunu měsíčně lidem, kteří jsou v penzi aspoň 25 let. Vládní předloha nyní poputuje v původním sněmovním znění k podpisu prezidentovi.  Novela předpokládá jednorázový doplatek k penzím nad jejich zákonnou valorizaci. Důchody se podle zákona navyšují o polovinu růstu reálných mezd a o růst cen za sledované období. Zákonná valorizace by mohla podle aktuálních odhadů představovat asi 750 korun a doplatek zhruba 150 korun.

Průměrná měsíční penze by mohla příští rok být podle dřívějších informací 14.373 korun. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) dnes uvedla, že zvýšení bude stát rozpočet asi 5,4 miliardy korun, přičemž výdaje na celkovou valorizaci budou představovat příští rok 31,1 miliardy korun. Senátní návrh by podle autorů pomohl zejména asi 140 000 seniorek, které vychovávaly děti v době socialismu a odcházely dříve do důchodu. Maláčová k tomu uvedla, že seniorky, které pečovaly o děti, si zaslouží vyšší penze od prvního dne, nikoli až po 25 letech. Slíbila samostatnou novelu.

Ocenění Architekt roku 2019 získal Stanislav Fiala. „Disponuje neuvěřitelnou schopností improvizace na stavbě, ochotou bavit se s řemeslníky a společně se vydat na cestu za neznámým, nečekaným, neodhadnutelným,“ zdůvodnila to komise. Rodák z Mostu patří od 90. let mezi špičkové české architekty. V roce 2000 se s administrativní budovou MUZO v pražských Strašnicích dostal mezi finalisty evropské ceny za současnou architekturu Mies van der Rohe Award.

Mezi Fialovy nejvýznamnější realizace uplynulých let patří například pražský palác Špork, palác DRN na Národní třídě, bytový dům Puškinova anebo Golf Klub Čertovo břemeno v Alenině Lhotě. Výrazné jsou také jeho stavby pro společnost SIPRAL, pro kterou navrhl továrnu, sídlo a vzorkovnu. " Stanislav Fiala je tvůrcem originálního světa, který si s prací nikoho jiného v Česku nespletete," dodala odborná porota složená z architektů Adama Gebriana, Josefa Pleskota, Marcely Steinbachové, umělkyně Kateřiny Šedé a vítěze loňského ročníku soutěže - architekta Petra Hájka.