0:00
0:00
Informační servis23. 8. 20199 minut

Informační servis

5 zpráv, které byste neměli minout

Klára Zajíčková
Astronaut

ČSSD z vlády neodejde ani po kauze Šmarda

Vedení ČSSD; ilustrační foto Autor: Matěj Stránský

Předsednictvo ČSSD v pátek nepodpořilo odchod strany z vlády. Pro opuštění kabinetu hlasovalo 11 ze 42 přítomných představitelů vedení sociální demokracie a nebyl mezi n imi nikdo z užšího stranického vedení. Usnesení o odchodu z vlády na jednání předložili zástupci jihomoravské sociální demokracie. O opuštění kabinetu premiéra Andreje Babiše (ANO) již dříve mluvila také ústecká ČSSD. Jejich zástupcům vadilo, že vedení strany neprosadilo do čela ministerstva kultury svého kandidáta Michala Šmardu. Ten na kandidaturu tento týden rezignoval.

Při hlasování o odchodu z vlády se zdržel místopředseda strany Roman Onderka, který náleží do jihomoravské organizace. Svůj postoj odůvodnil nesouhlasem s tím, jak někdy koalice s hnutím ANO funguje. Zasednout by proto měla koaliční rada. Podle Onderky nejde o zásadní spory, které by měly vyvrcholit odchodem ČSSD z vlády. Již během dne jednal poslanecký klub ČSSD. Jeho předseda Jan Chvojka poté řekl, že žádný ze 13 přítomných poslanců nedal najevo, že by chtěl vystoupení z vlády. Poslanci ČSSD se také dohodli, že nebudou blokovat projednání návrhu ústavní žaloby na prezidenta Miloše Zemana.

Maláčová dostane z rozpočtu 5,9 miliardy navíc

Autor: ČTK

Ministerstvo práce by mělo mít příští rok na výdaje o 5,9 miliardy korun více, než mu v návrhu rozpočtu vyčlenilo ministerstvo financí. Dohodly se na tom ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) a financí Alena Schillerová (za ANO). Původně Maláčová žádala 11,7 miliardy korun s tím, že je to nutné minimum pro zachování chodu ministerstva a například s tím spojenými platy pro pracovníky v sociálních službách. „Ministerstvo práce bude muset pečlivě hospodařit s každou korunou, nebude to jednoduché. Výsledek považuji za slušný kompromis,“ řekla po pátečním jednání Maláčová. Ministerstvo práce by mělo ještě letos dostat navíc 800 milionů korun na informační systémy; částku bude moci využít příští rok. Suma by měla putovat z obsluhy státního dluhu.

Podle Maláčové by její resort mohl v příštím roce dostat pak ještě až 1,3 miliardy korun na navýšení platů, zajištění kybernetické bezpečnosti, investiční pobídky a spolufinancování evropských projektů.  Přestože částka je zatím nižší než žádaná, jde o značný posun. Ještě před měsícem, kdy přišla Schillerová s návrhem rozpočtu, označila požadavky ČSSD na více peněz za torpédování rozpočtu. Celkem sociální demokraté chtěli 20 miliard korun navíc. Během měsíce ale Schillerová slíbila ministrům, nikoliv pouze za ČSSD, už 17,4 miliardy korun navíc a číslo není ještě konečné. Zatím není ale jasné, kde slíbené peníze hodlá vzít. Mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec uvedl, že resort v současné době upravuje odhad příjmů do státního rozpočtu v příštím roce.

Obchodní válka sílí: Čína uvalila další cla na americké zboží

Čínský prezident vítá Donalda Trumpa na státní večeři Autor: REUTERS

Čína oznámila nová cla na americké zboží, jehož roční hodnota dovozu do země dosahuje zhruba 75 miliard USD. Jde o reakci na americká cla, která prezident Donald Trump oznámil na počátku srpna. krok Pekingu je dalším yystupňováním obchodního sporu mezi dvěma největšími ekonomikami světa, napsala agentura Reuters. Čínské ministerstvo obchodu v prohlášení uvedlo, že zavede dodatečná cla pět a deset procent na 5078 produktů ze Spojených států. Jsou mezi nimi zemědělské produkty, ropa, malá letadla nebo automobily. Některá cla vstoupí v platnost 1. září, zbývající 15. prosince. Trump na počátku srpna oznámil, že Spojené státy od 1. září uvalí dodatečné desetiprocentní clo na čínské zboží, jehož roční dovoz do USA dosahuje 300 miliard dolarů. Později Úřad amerického obchodního zmocněnce oznámil, že u některého zboží bude zavedení cla odloženo na 15. prosince.

USA s Čínou vedou obchodní válku od loňského jara.  Loni v březnu Trump zavedl cla na dovoz hliníku a oceli do USA, první útok výhradně proti Číně přišel o dva týdny později. Tehdy uvalil cla na dovoz z Číny v hodnotě až 60 miliard dolarů. Následovala odvetná opatření, o měsíc později zklidnění. Hned v červenci se ale situace vyostřila, proběhlo další kolo cel a Čína si šla stěžovat Světové obchodní organizaci. Začala obchodní válka. Následovalo další kolo cel, v prosinci přišlo 90denní příměří. Země uvedly, že po tuto dobu se budou snažit vyjednat obchodní dohodu a nebudou zavádět nová cla. Peking pak souhlasil, že koupí blíže neurčený, avšak zásadní objem zemědělského, energetického a průmyslového zboží a dalších produktů z USA.

Začíná summit G7 o nerovnosti, ale i požárech v Amazonii

Aktivisté před summitem G7 podporují snahy Emmanuela Macrona a Angely Merkel, aby se na setkání jednalo také o požárech v Amazonii Autor: Peter Dejong

Ve francouzském přímořském letovisku Biarritz v sobotu začne třídenní summit sedmi nejvyspělejších ekonomik světa (G7). Schůzka Japonska, Francie, USA, Německa, Kanady, Itálie, Británie a nově několika dalších zemí a rovněž představitelů mezinárodních organizací, které pozval francouzský prezident Emmanuel Macron, bude věnována boji proti nerovnostem. Dá se ale čekat též diskuse o dalších horkých tématech, jako je brexit, politická krize v Itálii, obchodní válka mezi USA a Čínou, Írán, Libye a Kašmír.  Loňský summit G7, který se konal v Kanadě v napjaté atmosféře kvůli americkým clům na dovoz oceli a hliníku, skončil fiaskem po rozkolu mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a kanadským premiérem Justinem Trudeauem. Šéf Bílého domu schůzku opustil předčasně.

Letošní summit se koná v době, kdy obchodní spor mezi Washingtonem a Pekingem a nestabilní finanční trhy zvyšují tlak na politiky, aby posílili snahy o odvrácení globální recese. Macron avizoval, že v zájmu usnadnění jednání skončí setkání bez závěrečného komuniké. Podle agentury Bloomberg má Evropa hodně v sázce. Evropané se především obávají, že Trump uvalí cla na dovoz evropských aut. Vztahy mezi USA a Francií jsou navíc mimořádně napjaté poté, co Paříž zavedla digitální daň namířenou proti internetovým gigantům, jako jsou Google, Amazon či Facebook. Dusno bude nejspíše i kvůli klimatické krizi, kterou se Macron rozhodl dát na pořad i s ohledem na požáry amazonských pralesů. Rusko bylo z G7 vyloučeno po anexi Krymu v roce 2014 a Trump se na začátku tohoto týdne vyslovil pro jeho návrat I Francie je pro to, aby se ruské členství ve skupině příští rok obnovilo. O tomto kroku se ale v Biarritzu hlasovat nebude. Schůzku budou doprovázet přísná bezpečnostní opatření.

Plaga chce odložit zavádění povinné maturity z matematiky

Robert Plaga Autor: Profimedia, MFDNES + LN

Ministr školství Robert Plaga (ANO) chce zrušit plánované zavedení povinné maturity z matematiky. Rozhodl se tak na základě analýzy výsledků maturantů ve vybraných úlohách z minulých let. Podle ministra je třeba nejdřív zlepšit výuku matematiky, tak aby ji žáci skutečně rozuměli, a až potom případně povinnou maturitu zavést. V pátek to sdělilo tiskové oddělení ministerstva školství v reakci na informace z Deníku. „Matematika je důležitá, ale nechci, aby třetina žáků v maturitních oborech byla součástí experimentu, který je založen na tom, že pokud se stane maturita z matematiky povinnou, žáci se ji začnou více učit,“ uvedl Plaga.

Je nutné nejdřív změnit obsah učiva, systém výuky matematiky a vzdělávání učitelů, dodala mluvčí ministerstva Aneta Lednová. Povinná maturita by se podle ní mohla zavést třeba za osm až deset let. Jak sdělila, ministr považuje matematiku stále za důležitou, ale cílem by podle něj mělo být hlavně to, aby ji lidé uměli využít v reálném životě. Analýza podle tiskového oddělení úřadu ukázala, že maturanti jsou nyní právě v těchto věcech nejméně úspěšní. Letos na jaře si matematiku zvolila zhruba pětina maturantů a neuspělo 15,5 procenta z nich. Bylo to o 6,3 procentního bodu méně než loni. V předešlých letech neúspěšnost v matematice naopak stoupala. Podle současných pravidel by od jara 2021 měli maturitu z matematiky skládat povinně gymnazisté a studenti lyceí a od roku 2022 i zbytek oborů, s výjimkou zdravotnických, sociálních a uměleckých oborů.

Veterináři odebrali vajíčka ohroženým nosorožcům

Ilustrační foto Autor: ČTK

Mezinárodnímu týmu veterinářů, ve kterém byli i odborníci ze zoo ve Dvoře Králové, se vůbec poprvé podařilo odebrat vajíčka dvěma posledním žijícím samicím nosorožce bílého severního. Jedná se o jediný způsob, jakým lze zajistit přežití tohoto vzácného druhu nosorožce, poslední samec totiž uhynul v roce 2018. Vajíčka byla převezena do Evropy, kde je veterináři nechají oplodnit zmrazeným spermatem již uhynulých samců. Následně se vědci pokusí v laboratoři vytvořit embryo a vložit ho do těla náhradní matky příbuzného nosorožce bílého jižního.

Přípravy na ojedinělý zákrok trvaly podle vědců několik let. „Jak samotný postup, tak některé nástroje musely být navrženy a připraveny na míru těmto zvířatům,“ uvedli profesor Thomas Hildebrandt z berlínského Leibnizova institutu pro výzkum divokých a v zoo žijících zvířat a David Ndeereh z vládní organizace Kenya Wildlife Service, kteří společně zákrok vedli. Podařilo se jim odebrat u každé samici pět vajíček. Před zákrokem veterináři zákrok trénovali právě na nosorožcích bílých jižních.

Samice Nájin a Fatu převezli zoologové společně se dvěma samci do Keni v roce 2009. Veterináři se domnívali, že africké prostředí bude pro reprodukci nosorožců příhodnější. Ačkoliv se však zvířata pářila, vědci došli postupem času k závěru, že ani jedna ze samic není schopna přirozeně zabřeznout ani donosit mládě. Dva samci, Suni a Sudán, uhynuli v roce 2014 a 2018. Odebrání vajíček je jednou ze součástí projektu BioRescue, který rovněž zkoumá možnosti vývoje pohlavních buněk z kmenových buněk nosorožců.

↓ INZERCE

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Proč se Karel Čapek nemýlil, když věřil v člověkaZobrazit články