Informační servis

Bývalý ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) se má stát novým ministrem kultury. Předseda ČSSD Jan Hamáček ve středu oznámil, že jej plánuje nominovat na post uvolněný Antonínem Staňkem na konci července. „Je to zkušený politik, úspěšný předseda Poslanecké sněmovny, úspěšný ministr zahraničí,“ komentoval své rozhodnutí. Premiér Andrej Babiš již uvedl, že se Zaorálkem v čele resortu kultury souhlasí. „Byli jsme ve vládě, měli jsme různé výměny názorů, ale principielně s tím problém nemám,“ uvedl Babiš v rozhovoru pro Českou televizi.

Sám Zaorálek dosud situaci veřejně nekomentoval. Do čela ministerstva dříve navrhoval dosadit náchodského starostu Jana Birkeho, který však podle svých slov nabídku na post ministra nedostal, a naopak podpořil návrat Zaorálka do vlády. Sociální demokraté od konce května usilovali o odvolání svého tehdejšího ministra kultury Staňka a na jeho místo navrhovali svého místopředsedu Michala Šmardu. Prezident Miloš Zeman, který nejprve dva měsíce odmítal Staňkovo odvolání, však odmítl jmenovat Šmardu do čela resortu pro jeho údajnou nekompetenci. Stejným argumentem proti Šmardovi od minulého týdne vystupoval také premiér Andrej Babiš. V pondělí Šmarda oznámil, že se nominace vzdává.

Americký prezident Donald Trump oznámil, že odkládá na neurčito schůzku s dánskou premiérkou Mette Fredrikssen. Důvodem je její neochota diskutovat o prodeji Grónska, o který Spojené státy projevily zájem minulý týden. „Dánsko je zcela výjimečná země s úžasnými lidmi, ale na základě komentářů premiérky, že nemá zájem prodej Grónska probrat, naši schůzku plánovanou za 14 dnů přeložím na jindy,“ napsal na Twitteru. Dánské politiky návrh na odkoupení území pobouřil. Premiérka jej označila za absurdní, podle bývalého předsedy vlády Larse Lökke Rasmussena se Trump pokusil o „aprílový žert mimo sezonu“. Negativně reagovala i grónská ministryně zahraničí Ane Lone Bagger. „Jsme otevřeni obchodu, ale na prodej nejsme,“ řekla agentuře Reuters.

Trump na situaci zareagoval zrušením návštěvy Dánska, která se měla konat první tři zářijové dny. Jejím hlavním tématem měla být situace v Arktidě. Grónsko je součástí Dánského království již od roku 1775, v roce 1979 získalo vnitřní autonomii. Spojené státy se strategicky položený ostrov, na kterém žije 56 tisíc obyvatel, pokusily neúspěšně odkoupit již v roce 1946 za vlády prezidenta Harryho S. Trumana. Za Grónsko tehdy Dánsku nabídly 100 milionů dolarů, které by se dnes rovnaly sumě 1,3 miliardy dolarů.

Britského premiéra Borise Johnsona ve středu čeká jeho první zahraniční schůzka v úřadu. Jednat bude v Berlíně s německou kancléřkou Angelou Merkel o takzvané „irské pojistce“ v rámci dohody o Brexitu. Ta má zabránit vytvoření tvrdé hranice mezi Severním Irskem a Irskem a je jedním z klíčových bodů dohody. Přestože Johnson v minulosti tvrdil, že s evropskými lídry nebude hovořit, dokud myšlenku irské pojistky neopustí, nyní britská média očekávají, že právě novopečený premiér ze své pozice ustoupí.

Při návštěvě Evropy se totiž Johnson pokusí znovu otevřít jednání o brexitové dohodě - která však EU považuje za definitivně uzavřená. „Naši přátelé a partneři na druhé straně (Lamanšského) průlivu vykazují trochu neochoty změnit svoje stanovisko. To je ale v pořádku, jsem si jist, že to udělají,“ nechal se v pondělí slyšet Johnson. Po středečním jednání s Angšlou Merkel britský premiér navštíví Paříž, kde se sejde s francouzským prezidentem Emanuelem Macronem kvůli stejnému požadavku. I když evropští lídři odmítnou znovu usednout ke kulatému stolu, Johnson je nadále rozhodnutý vyvést Británii z EU k 31. říjnu, a to i bez jakékoliv dohody.

Čínská lidová republika pohrozila uvalením ekonomických sankcí na Spojené státy. Důvodem je návrh na prodej šestašedesáti stíhacích letounů F-16 na Tchaj-wan, který úřad prezidenta Donalda Trumpa předal minulý týden ke schválení americkému Kongresu. Tchaj-wan však Čína považuje za svoji zvláštní administrativní oblast, vyzbrojování jeho nezávislé armády proto Peking označil za porušení „politiky jedné Číny“ a pohrozil Washingtonu odplatou.

„Čína vykoná všechna nezbytná opatření, aby ochránila své zájmy, včetně uvalení sankcí na americké firmy, které byly zapojeny do prodeje zbraní,“ uvedl mluvčí čínského ministerstva zahraničí Keng Šuang na tiskové konferenci v Pekingu. „(Prodej) představuje závažný zásah do vnitřních záležitostí Číny a podkopává čínskou suverenitu a bezpečnostní zájmy,“ zdůraznil mluvčí. Sankce, kterými Čína hrozí americkým firmám, by představovaly další vyostření v rok a půl trvajícím americko-čínském obchodním sporu.

Po úterních raziích na zhruba šedesáti místech v Česku policisté obvinili 23 lidí. V tiskové zprávě to uvedla Dagmar Pětníková z Vrchního státního zastupitelství v Praze. Podle Mladé fronty Dnes zásahy navazovaly na jiný případ, který se týkal pašeráků tabáku. Tehdy bylo podle deníku zadrženo 11 podezřelých a skupina údajně způsobila škodu kolem dvaceti milionů korun.

„Policejní orgán sdělil obvinění 23 osobám, z nichž je 21 stále zadrženo. Trestní stíhání je vedeno pro zločin účasti na organizované zločinecké skupině a zločin zkrácení daně, poplatku a jiné povinné platby (…), a to individuálně dle podílu jednotlivých osob na vyšetřované trestné činnosti,“ uvedla Pětníková. Za krácení daní hrozí až deset let vězení. Horní hranice trestní sazby se ale o třetinu zvyšuje, pokud je součástí organizované skupiny - což je případ obviněných v aktuální kauze.

Od začátku letošního roku zasáhlo brazilský prales přes 72 tisíc požárů, což oproti loňsku znamená podle BBC nárůst o 83 procent. Podle brazilské Národní vesmírné agentury to dokazují data získaná z vesmíru. Kvůli kouři z hořících lesů se do tmy ponořilo i dvanáctimilionové São Paoulo, které od amazonského pralesa dělí téměř tři tisíce kilometrů. Ochranáři přírody viní z mizení lesa prezidenta Jaira Bolsonara, který podle nich podporuje těžaře a farmáře, aby les vypalovali.

Bolsonaro nastoupil do funkce na počátku roku a staví se proti ochraně přírody: obviňuje ochranáře přírody z démonizování jeho osoby a data Národního institutu pro vesmírný výzkum označil za lživá. Vědci ale na číslech trvají a upozorňují, že vládní politika se změnila z důrazu na zachování pralesa v politiku, která prosazuje rozvoj za každou cenu.